Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTanečnice
29. 12. 2002
9
0
3141
Autor
suva
Tančila sama -
s tóny ohebnýmispirálu krajky, čardáš kastanět.
Ve změti pohybů si hrála s polostíny,
od Carmen nach a čerň, ty měla za námět.
Splývaly kadeře na ramena a záda
a kapky potu vpila ží
zeň noci.Z odlesku plame
nů povstala promenáda,bubny a cimbál sezvány ku pomoci.
Dov
edně střídá paže v bujném rejia boky kolébá ja
k bárkou příboj vln.Však její oči tančí nejněžněji.
Těch očí hlubokých nikdy nebudeš pln.
teď se na ni nemohu nějak zaostřit, proplouvá kolem...
třeba se k ní někdy vrátím .-)
dobře se recituje, jen drobně bych upravila slovosled poslední řádky...
"Těch očí hlubokých nebudeš nikdy pln"
pro udržení melodiky a frázování, tak jak řečeno příchází mi to trochu kostrbaté
Elb: dík, moc hezký dovětek
Miwo, prosím, nechoď na mě s teorií, ano? Já se jí bojím... :c)
a díky, tanečníci...
ty oči jež se otáčejí v reji tom divém....
čas kovář beznaděje vykoval kladivem
a smáčel žhavou výhní....ohněm své touhy
pro jeden dotek její...pro dotek pouhý.
*)