Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy je mi úzko
Výběr: Lyryk, Stanislav_Vašina
15. 01. 2003
26
0
3729
Autor
Rowenna
Někdy úzko bývá mi na duši
a vím, že Lunu nikdy nezúrodním
a že má ústa se stávají vrásčitými.
A já v těch chvílích češu kopcům vlasy
po dlaních přelévám řeku do řeky
ty kopce kolem sebe
ty hluboké propasti
vzpurně vyčesávám do rovna
hřebenem na koňské hřívy.
A já v těch chvílích vzdorovitě
vzhlížím se jako v zrcadlech
v pihovatých bříšcích drozdích
a z úvozů a tratí do dálky mi září
cudné siluety chrámů vítajících mě
z cest po mořích a pouštích.
Někdy vím, že už dědičně vyhrála jsem
všechny známé mýtické války.
Drownedgod
17. 01. 2003
No jo, Stando, o tom "někdy" asi víme své. Buď zachycujeme impresi, anebo to "někdy", jen málo lidí může říct, je to tak a basta. Náš svět nemá příliš pevné obrysy. .... :-))))
Výborný začátek! Obzvláště pro nás melancholiky s občasnými depresemi :-) Čtivé, poutavé, na mě příliš až moc metafor a obrazů. Ale jinak fajn.
Dablik008 -jé, vítám tě, vzácný hoste. :-)))
Děkuji všem za milé kritiky. Děkuji.
Ještě se zastavím,
než se vám roztavím
na plešaté střeše,
kterou neučeše
hříbelcem žíněným
strachotu mrakorým... :c) Hecký!
Sovičko, tohle je hezké. Plešatá střecha. Tedy, pardon, hecké.... :-))))
píšeš tak, že je to jako houpací síť vystlaná peříčkama
:-)
můj upřímný t*