Kdo vlastně jsem

Jsem jen loutka ve svých rukách

jsem jen odsouzenec, co se v mukách

přiznává ke zločinu, který nespáchal.

Jsem jen slunce, co život dává a bere

jsem jen žebrák, co se s osudem pere

jen aby žil život, který nechápal.

Jsem jen trn v patě, co nikoho nepíchá

jsem jen ten, co věčně někam pospíchá

jen aby mohl vyhrát prohrané.

Jsem jen kaluž, co je botou zvířená

jsem jen hrdina, co věčně přežívá

jen aby moh být zabit v pohaně.

A tak se ptám: "Kdo vlastně jsem?"

A tak se ptám na stromě oběšen.