Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÍM, ŽE NEUMÍM LÉTAT!!!
Autor
Tracy
Zdá se mi les
a já tam spím
vidím stromy
a mohu létat
Zdá se mi sen
a já utíkám
v tom snu lesem
co láme paprsky
- SLUNCE -
a uprostřed stojí zeď
a
- NEVÍM -
jak dál
Nemohu přelézt
A paprsky se stále lámou
a zeď odráží
- REALITU -
..tak jako tenkrát v noci…
- HLEDALI JSME –
a v zoufalství
ubalíme jointa
je to agónie
- PRÁVĚ TEĎ –
a každý z nás
se postupně vloudil do druhého
užíral mu vnitřnosti
a křičel:
“Jsem tady,
neopouštěj mě!”
Jen ta chvíle,
jen my
a zase začal padat sníh
My procházeli peklem
a každý věděl
že už nikdy
- NENAJDEME –
ale stále doufáme
Na zastávce stojí hlouček lidí
a my vykydlí
zpíváme si
- OASIS –
je nám fajn
a všichni si myslí
že jsme blázni
ale my věříme
že už nás nic nerozdělí
- MARNĚ -
A tak je mi smutno
umírám a
tím se nezatěžuju
Jen se tak koukám
kolem sebe
a rád pozoruju
- LIDI –
jak se ženou za svými
- HODNOTAMI –
Směju se myšlenkám
a počítám
kolik jich padne na zem
mrtvých
až se jejich telefony
promění na osmatřicítky
Tak stojím
na střeše nad
14. patrem -
- tam kde bydlí
stará paní
co se dokáže radovat
jen z nového dne -
- a dole blikají
- MODRÁ SVĚTLA -
Už se mi to nezdá
vidím na vrcholky stromů
a jedno je jistý
tak křičím:
“VÍM, ŽE NEUMÍM LÉTAT!!!”