óóó, jak štasten katugiro jenž se do minulosti obrací spadlý list a na jeho rubu zří báseň a na líci úsměv potěšením mi bylo že jsem mohl zavítati!
*
papouch: to je pěkná náhoda, o těch vosích jsi tuhle pěkně rozprávěl... :)
katu.: tuhle? Dyk já vo tym žvaním furt :-)))))
papouch: no právě že o tom žvaníš furt, jenže tuhle jsi o tom pěkně rozprávěl... :)
Zoroaster: :-))) Nikdy jsem nestavěla na svém vzhledu. I když, tedy, když mi sestra minulý týden řekla, že vypadám jak bezdomovkyně, tak to mnou zacloumalo, to zase ano. :-))
Ale to víš, že přemýšlím nad tvým poselstvím, které směrem ke mně vysíláš. Ani já si nejsem příliš jista, jestli sděluji, co chci sdělit. No, a co se týče mateřství, myslím, myslím, že to je skutečně JEDNA z nejdůležitějších věcí v životě ženy. :-)))
nevím, jak to říct, ale tvé básně mě vždycky "odnesou" prostě někam jinam, než kde právě jsem a naladí mě tak krásně nostalgicky, že ještě několik minut po jejich přečtení musím přemýšlet a přemýšlet.
a další poznámka, obdivuji tvou ženskost, kterou dáváš do svých děl, rozhodně svou osobností a svým cítěním mě tvá tvorba pozitivně ovlivňuje. dávám velký TIP
jo, já měl loni na balkóně vosí hnízdo
a já se s těma vosama skámošil, fakt..
když byly největší vedra, tak já jim tam nosil v kalíšku vodu
nikdo jinej na balkon nemohl, protože ho hnedka poštípaly a pokousaly
(jo, víte, že vosy i koušou?)
nikdo jinej tam nemoh' , páč to bylo JEJICH území, jejich a moje
já, když šel na balkon, tak ony vylítly, oňuchaly si mě, a přátelsky mě obletovaly
Jednou mě jedna vosa omylem štípla .. strašně se pak omlouvala a bylo jí trapně, i když jsem jí vysvětloval, že mi to nic nedělá...
Já vim, jsem mimo, ale .... věříte tomu??
Docela se mi letos po nich stejská
nojo, jsem mimo, já vim, ale jen jsem si tak vzpomněl.. člověk potřebuje aspoň nějakou blízkou duši, i když je to vosí komunita...
A věříte, že až vyváděly mladý, tak že mi je ukazovaly?
Asi néé, že ......
No to vosí hnízdo mám furt schovaný ...
Row.: sorry, ňáxemse Ti tu rrozkecal mimo :-))
Samozřejmě píp
(papouš se nerozkecává u báfní, kerrý se mu nelíběj' ) :)
tvá dílka mě vždycky dostanou - dokážeš psát tak čistě, bez příkras a zbytečností......
Ve stvých básních, ať už jsou o čem koli, je spousta ženství. Našla jsi sama sebe. Naplňuje tě mateřství. Mě ne a tak tohle nikdy nenapíšu :o( Možná závidím - né tvé básně, ale život. Prý je každý svého štěstí strůjce, ale asi nedokážu dělat jen to co chci bez ohledu na ostatní. Moc hezké - TIP
je to jako tancující na křídlach holubic *
na začátku všeho bylo křehké ticho (písnička od Lucie, kterou teď poslouchám) ..já poznal tvou chuť a vůni..
..srdce otevíráš, jsou-li spoutána
květy rozevíráš
jako poprvé.. tralala. všecko funguje, když vidíš, že i ostatní se pohupují vlnama jako kačky na hladině
mám teď v palici jen hudby a slunko a ten vzduch
a včera jsem se v P. pomalu opíjel na pololodi s trapným jménem Admirál
a každá věc, včetně toho, že tě tady zase najdu
s nějakým vztekem a výsměchem a něžnostma a touhama
je dobrá
když je propojena milostí okamžiku*
tolik pravdivé, poutavé t*
Jsi prostě úžasná!!!*****
TUHLE jsi snad chtěla taky smazat? :) **
hodně pěkná (jen ty květiny do dvou milimetrů - hřebíčken ?) - jen pokus o ftip - chápu, že v albu jsou různé etapy :o) T
..a prorostla pevněji než ty tam zakořeněné ...
*******************
Těžko se dnes hledají v tom roji vos ty, které ukazují svou krásu ženskou a ne drogerijní;o)