Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlameny
23. 08. 2003
11
0
1882
Autor
chicoria
Plameny
Ničeho neznajíc,
Ve tmě se rodí,
Světélek na tisíc,
Tančí jich víc a víc,
Po podkroví.
Horkými chodidly
Škádlí mou tvář.
Usednou na židli,
Samy mi nabídly
Nejasnou zář.
Spoutaly mě celou
Dýmem halí,
Svou náručí vřelou
S šíleností smělou,
Tolik pálí.
Probouzím se už
Jen si vzpomeň.
Kam odešel ten muž,
Co slíbal ze rtů tvoji růž.
A šeptal:
“Slečno, máte oheň?
vynechala bych to s tou růží...
Kam odešel ten muž,
Co šeptal: Slečno, máte oheň?
*
Mně tam rýmy neskřípou..., líbí se mi celá.........- jen ten dým mně tam nějak nesedne, -t-
jo, rýmy trošku křípou, ale poslední verš a vůbec celková atmosféra je super, takže tip
Gérard_Rea
26. 11. 2003
no, nezastavilo mě to, neočarovalo mě to úplně, ale líbí se mi to myšlení
Eleanor_Rigby
25. 08. 2003
líbí se mi některá spojení, celková nálada (poslední verš!), jiné věci zas méně (rýmy, neznajíc - neznajíce...) :)