Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Z veverčího ostrova

28. 10. 2003

1079

Autor

Poison_Ivy

prohra

Moje dcerka má zrzavé vlásky

A údivem zahnuté obočí,

Můj svět však se dál netočí,

A dozněly samohlásky

Mého zpěvu...

Jakoby v vonném jablečném nálevu

Slunný říjnový den mého odchodu...

V smutečném pochodu

Nechyběls....

Můj kámen na Saavi Saari (na veverčím ostrově)

Se opřádá pavučinou

Opodál šumí moře a les...

Vše, co zbylo se prodalo,

Zpeněžilo... vše co zbylo...

Ty perly, co ji zbyly po mámě za hodně nestály.

Moje dcerka má kouřové oči. Po Králi.

Slůůůníčko

20. 10. 2004

Dát tip

Líbí. Báseň i nick ;)

guy

21. 05. 2004

Dát tip

myslím, že bych napsal to samé jako Smailinka ... ***

Ale tohle je milé překvapení. Tedy, mě by to nadchlo i soukromě - moje dcerka i vnučka jsou taky zrzavé, ale tohle je takové hutné a chutné , smotané do sebe, tak krásně to plyne - a ty obrazy, no moc fajn. *****

Rowenna

06. 11. 2003

Dát tip

Jen snad to spojení : zahnuté údivem obočí - tedy, abych jen nechválila, možná ti to zní básnicky, ale podle mě by klidně šlo napsat: údivem zahnuté obočí. :-) Tam ten rytmus se tak, jak to máš, jakoby vzpíná, jak to cítím, ale třeba by to ani nemuselo být.