TEST: Věřte × nevěřte

             Zahleďte se upřeně na tento obrázek: ⇔

           Umístěte stránku na vzdálenost paže a pomalu ji přibližujte. Zavřete levé oko. Obrázek je stále vidět. Zavřete i pravé oko. Obrázek zmizel...

          Linie mezi klamem a skutečností je tenká. Rozpoznáte ji?

            Dobrý večer.

          Jmenuji se Jiří Charvát a budu vás provázet dnešní speciální epizodou pořadu „Věřte x nevěřte“ věnované příběhům, které se odehrály (resp. neodehrály) na Gymnáziu Česká Lípa. Příběhům, ze kterých běhá mráz po zádech, tuhne krev v žilách a ochabuje rektální svalstvo.

           Bude vám předloženo osm neuvěřitelných historek spojených s naším ústavem. Polovina z nich je založena na skutečných událostech, zbylou půli nám nadiktoval ze své vypolstrované cely náš choromyslný scénárista. Byli bychom mu dali propisku, ale minule si ji vbodl do krkavice a pak tam s ní čvachtal... Hnus.

               Dokážete rozeznat fakta od fikce?

          I. Ucho

        Byl jsem právě zkoušen ze siloměrů. Za stolem seděla naše fyzikářka. Vypadala na dvě stě. Stará, vyzáblá, vrásčitá babča.. Kdybyste jí cvrnkli do holeně, ta by se nejspíš přelomila v půli, profesorka by se svalila na zem a jednotlivé části jejího těla by se rozkutálely po místnosti. Trochu mě znervózňovalo, že mi po celou dobu zkoušení zainteresovaně civěla do ušního boltce, ale dostal jsem jedničku, tak jsem to přetrpěl.

          Když zazvonilo, zavolala si mě ke katedře. Postavila se, aby mi lépe viděla do ucha:

          „Jedna paní v autobuse mě naučila diagnostikovat choroby z ucha. Podle žilek v tvém ušním boltci vidím, že trpíš alergiemi a astmatem.“

          Zadívala se mi důrazně do očí a pozvedla levý koutek v náznaku úsměvu. Nemohl jsem tomu věřit. Už od svých dvou let se léčím z astmatu a alergií...

          Je to tak? Disponovala stará podivínská fyzikářka, jež kdysi učila na gymnáziu, zázračnými schopnostmi? Nebo vám našeptáváme lahodná slůvka lží?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          Co dnes ještě uvidíte? Příběh studenta, který si rozflákal hlavu o futro, a neuvěřitelný příběh dívky, kterou v bufetu vůbec nikdo nepředběhl.

          II. Futro

          Byl jsem docela v pohodě. Vybíhal jsem ze třídy a poskakoval. Akorát že tam bylo futro. Tak jsem vyskočil, fláknul jsem se o něj hlavou a svalil se na zem. Měl jsem otřes mozku.

          Je tento srdceryvný a tajuplný příběh pravdivý? Nebo jsme otřásli pravdou v základech?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          Co vás dnes ještě čeká? Uklízečka napadená mrtvým lidožravým novorozencem a dech beroucí příběh o studentce, kterou v bufetu naprosto nikdo nepředběhl.

          III. Konstelace

          „Třídy, končit! Dvojřad nastoupit!“

          Navlečeni do přiléhavých triček obepínajících naše tenké paže, za něž jsme se před zrcadlem každovečerně modlili a doufali, že na nich vyraší alespoň náznak bicepsu, jsme nastoupili do dvou řad.

          „Pane profesore, budeme dneska hrát fotbal?“ ozval se jeden z chronických sportovců.

          „Nikoli,“ odvětil s kamennou tváří tělocvikář a upravil si přiléhavé elasťáky, „díval jsem se včera na oblohu. Konstelace hvězd je dnes velmi nepříznivá ke sportovním činnostem. Úhel, v němž se nachází Velký vůz k Malému medvědovi, vytváří nezanedbatelnou pravděpodobnost, že si dnes někdo z nás jistě zlomí končetinu. Dnes preventivně nebudeme sportovat. Vytáhněte žíněnky, čeká nás hodina jógy.“

          Zbytek hodiny jsme strávili ladným vytáčením zápěstí a rytmickým dýcháním.

          Řídí se na našem ústavu náplň hodin tělocviku astrologií? Nebo s vámi hrajeme nečistou hru?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          IV. Miminko

          Bylo ospalé podzimní odpoledne. Proháněla jsem se po chodbách svým modrým vozíkem a snažila se srazit co nejvíce studentů, nejlépe ze schodů. Od kolegyně, jež právě blokovala chlapecké záchody v druhém patře, které jediné dominovaly toaletním papírem, a pobaveně sledovala bezradné hochy pobíhající z podlaží do podlaží, jsem dostala tip, že by se měl na topení v učebně biologie nacházet zachovalý walkman a jedna vratná láhev. Blížily se Vánoce, a tak jsem se tam vydala. Růža nelhala. Přistoupila jsem k nalezeným předmětům, když vtom jsem zaslechla řinčení skla. Prudce jsem se otočila. Vitrína byla proražena a na první lavici se v kaluži formaldehydu válela polovina dětského tělíčka. Vykroutila svou rozpůlenou hlavičku mým směrem a odkryla polovinu nestvůrného šklebu...

          REKLAMA:

          Ľahonko ma pobozkal a hovorí: „Mamka, ty máš takú hebkú a jemnú pleť.“

          Z okna voláte už po páté minutě zdarma.

          To Váš jogurt neumí.

          ...zaječela jsem a upustila zálohovanou láhev za celé tři koruny. Půl děcka se zařehtalo hlubokým mužským hlasem a vyrazilo ke mně. Přisálo se mi na obličej, zahryzlo se a rvalo mi z tváře cáry masa. Rozběhla jsem se obličejem proti zdi a nárazem jsem toho tvora omráčila. Zametla jsem ho a vrátila do vitríny, aby nikdo nic nepoznal. Ještě bych to musela platit.

             Pokračuji ve své nadějné kariéře na gymnáziu, ale ve druhém patře uklízím docela nerada.

             Mohlo se to stát? Nebo jsme pravdu udusili v zárodku?

             Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          Na co se dnes večer ještě můžete těšit? Na velmi nevěrohodnou historku o poutavém výkladu, na thriller o hrůzyplné noci strávené v nehostinných útrobách našeho ústavu a na sci-fi o mladé studentce, kterou v bufetu nikdo nepředběhl.

          V. Výklad

          Bylo to před lety v září. Do naší třídy vstoupil nový, mladý, inteligentní, pohledný, charismatický a perspektivní profesor biologie a ihned začal vykládat o problematice rozmnožování buněk. Měl připraveny audio i video materiály, vykládal poutavě a vtipně (nikdy bych nevěřila, že existuje tolik veselých historek o telofázi mitotického dělení), bezvadně artikuloval a gestikuloval. Třída ani nehlesla. Všichni jsme mu viseli na rtech. A my děvčata střídavě také na hýždích. Minutu před zvoněním ukončil hodinu a za bouřlivého aplausu opustil učebnu.

          Skutečně byl někdy výklad na našem ústavu poutavý? Nebo si z vás děláme... hýždě?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          A nyní příběh studentky, kterou ve frontě v bufetu vůbec nikdo nepředběhl.

          VI. O studentce, kterou v bufetu vůbec nikdo nepředběhl

          Stála jsem o velké přestávce ve frontě v bufetu a vůbec nikdo mě nepředběhl.

          Odehrál se tento příběh? Nebo se vám jen snažíme prodat falešnou pravdu?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

            VII. Noc ve žluté ponorce

          Stalo se to před šesti lety. Právě řádila chřipková epidemie. Měl jsem volnou hodinu před seminářem, ale protože jsem neměl s kým konverzovat (dívky byly na tělocviku a všichni kluci marodili), složil jsem hlavu ve třídě na topení a po chvíli usnul.

          Probudil jsem se do naprosté temnoty a úplně zapatlaný od hlíny. Jak jsem sebou během svých erotických snů házel, podařilo se mi na sebe převrhnout několik květináčů. Podíval jsem se na hodinky. Bylo půl osmé večer. Zmocnila se mě panika. Propásl jsem seminář, večerníček, a jestli jsem tomu všemu dobře rozuměl, byl jsem uvězněný v našem vzdělávacím ústavu.

          Oběhl jsem východy. Všechny byly zamčené.

          Gymnázium vypadalo v noci ještě strašidelněji než přes den.

          Hodinu jsem běhal po chodbách a zjišťoval, že kromě záchodů (díky Bohu za to) a třídy, v níž jsem spočinul, je úplně všechno zamčené. Učebna fyziky, v níž jsem chtěl na dobrou noc shlédnout jeden z kasovních trháků o základních vlastnostech transformátorů, tělocvična, bufet, kde jsem doufal, že se najím a napojím. Žvýkačka, již jsem nalezl ve výlevce na dívčích záchodech ve třetím patře, mi nebyla večeří, jež by splňovala mé energetické nároky.

          V devět večer mě napadla spásná myšlenka zavolat domů z telefonu u šaten. Svou papírovou stovku jsem rval do zdířky na mince vytrvale, leč marně. Ven už jsem ji nedostal.

          V deset mi došla trpělivost. Vypáčil jsem dveře do studovny, otevřel okno, protáhl se a s hlasitým křikem vyběhl do nočního sídliště. Hladový, špinavý, unavený, ale svobodný...

          Stal se tento příběh? Nebo jsme pravdu zamkli na dva západy?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

             VIII. Zmizení

          Ještě loni jsem chodil do třídy s jedním spolužákem. Pak propadl z matematiky a dělal reparát. Od té doby jsem ho už nespatřil.

          Mizejí nám z gymnázia záhadně studenti? Nebo je tento příběh pouhou snůškou nesmyslů?

          Zakroužkuj: FAKTA x FIKCE

          Za okamžik už se dozvíme, které příběhy byly pravdivé a které byl jen a jen fikcí.

          Nyní si povíme, které příběhy se skutečně odehrály a které byly smyšlené.

1. Co příběh o fyzikářce postdůchodového věku, jež dokázala luštit diagnózy z ušních boltců svých studentů? Myslíte si, že se to nemohlo stát? Omyl. Tento případ byl na našem ústavu zaznamenán roku 1996.
   FAKTA
   
    
2. A co student, jenž si rozflákal kebuli o futro? Věřili jste tomu? Správně. To se stalo. Letos.
   FAKTA
   
    
3. Jak jste posoudili historku o šíleném tělocvikáři, který zabraňoval studentům cvičit na základě svých nepodložených astrologických obav? Je to možné? Ano, je.
   FAKTA
   
    
4. Co uklízečka, jež byla zohavena oživlým torzem nenarozeného dítěte, jež bylo posednuto ďáblem? Doufali jste, že se to stalo? Kdepak. Byl to výmysl.
   FIKCE
   
    
5. A příběh o neskutečně zábavném výkladu? Že to není možné? Máte pravdu. To se nestalo... a neděje.
   FIKCE
   
    
6. Co ta mladá studentka, kterou v bufetu naprosto nikdo nepředběhl? Směšné, viďte? Ano, to se nestalo. Podle tohoto příběhu jsme také poznali, že se náš scénárista už dočista zbláznil.
   FIKCE
   
    
7. Prožil nebohý student onu otřesnou noc uvězněn v našem gymnáziu, nebo je to příliš strašné, než aby to byla pravda? Ano, je to příliš strašné. Pár lidí už v něm sice uvízlo, ale vždy je napadlo utéci oknem již v podvečer. Je to výmysl.
   FIKCE
    
8. A co student, jenž záhadně zmizel z našeho ústavu? Mohlo se to stát? Ano. Těchto případů bylo zaznamenáno dokonce několik. Shodou podivných okolností šlo většinou o studenty, kteří se nenaučili na reparát.
   FAKTA
    

          Jak se vám dnes vedlo? Dokázali jste rozpoznat smyšlenku od reality? Pravda není vždy tím, čím se zdá. Loučí se Jiří Charvát.

          Dobrou noc.