Žiletky

takže k těm žiletkám:) znám znám* líbí se mi hlavně: slzičky krvavé, je v tom taková sebeironie. pošlu ti avi na jednu moji z dávných dob...dneska sice už ne ale tehdy by mi to bylo určitě hodně blízké. je to jedna z prvních.

tohle nosím v peněžence ale ještě s pokračováním... celou sms *t

fakt? a to pokracovani je...? chybis mi*

možná to máš někde v dílech.. nevim.. každopádně na tuto sms navazuje: Do hajzlu se vším! Křič, řvi, utíkej, vem si nůž a zabij mě, roztrhej. Udělám to sama, potřísním sebou ruce, nenávidím činy a v rukou držím srdce.. Nechci nechci nechci. Buším se kamenem do hlavy, rozdrtím ji v pěsti zaťaté...Pohrdám sama sebou. Chci moc obejmout, ale..jsem unavená lámavostí duše, která přestala být ohebná. Uvědomuju si to moc dobře. Jen nikdo raději nevěří.. (25/10/03 00:05) další pak je: Doufám, že jen v myšlenkách... že na těle tě nic nebolí. Protože pak zastavíš sama sebe.. ale nic okolo..já na to ale taky nikdy nemyslím, ale snaž se.. (00:39) atd. atd. mám to všechno napsaný. Obě sme tehdy měly dost anhovno stavy.. vždycky když je mi bídně (a proč to neříct: když mám chuť nebýt tady už ani minutu) taxi to čtu. Ozvobozuje to.

...já mám žiletky v hlavě.......a chci spát........

3/5 pocity známé...ale takové už...žiletky mi přijdou moc, bolest se dá i jinak popsat a žiletky se mi nelíbí...

Někdo říká, že síla je v okamžiku ... to by byl tenhle případ.

Moc nevim co na to říct. Možná mi to přijde trochu nesrozumitelný..každopádně to působí dost silně

velmi silné