Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCitová inventura se zpěvem
Autor
Dash_707
Zrzka seděla uprostřed pokoje
seděla na ratanové židli
která jí šla docela k pleti
nechtěla mi už v ničem dělat radost
seděla a pročesávala si svými prsty
zrzavé kaskády vlasů
a nevěděla
že je to nejkrásnější gesto
jakým žena obdarovává muže
Předváděla se svými známostmi
z „high society“
a znalostí jejich procovských hradů
ale netušila
že nejkrásnější pohled v Praze
je na omšelé náhrobky židovského hřbitova
z pánského záchodku muzea
stále snila o bělostných palubách plachetnic
a nic nevěděla
o nekonečném zvracení
v temných hradbách vln Černého moře
ráda se svlékala
a ukazovala svá ňadra
a nic nevěděla o cudném gestu
Raffaelovy La Fornariny
„…vypadnu odsud“ řekla
a zabalila všechny své věci
a zabalila všechny mé věci
odnesla své marcipánově růžové
lascivně holé sošky
odnesla všechny mé obrazy
ke kterým jsem v noci vstával
jako k plačícímu dítěti
odnesla všechny své představy o štěstí…
V prázdném bytě je nádherná ozvěna
auta míjející má okna
kreslí na stropě na krajkovém pozadí
protáhlé kosočtverce
tančící v choreografii rychlosti
zkouším zpívat Dylanovu Just like a woman
a tiché mrazení prázdnoty
zpívá v kontrapunktu se mnou
…ozvěnou zpěv zkrásní
Soused buší do zdi
ale je trochu z rytmu
je půl třetí ráno…