Smysl života aneb s hermelínem na věčné časy
Je to již pár dní co se navěky změnil můj život. Stala se věc, která se ukázala jako rozhodující pro mé bytí a nebytí na tomto světě. Věc, která ovlivní generaci mých pravnuků, vnuků, budoucích manželek, manželů, jejich dětí i smetí. Ani nevím, jak mě to vlastně napadlo.
Byl to jen sen
Pronikal jsem obranou hostujícího týmu po pravém křídle a nacentroval do pokutového území. Tam se již Venca Nováků věšel do vzduchu a nechytatelnou pumelicí zvoleje poslal míč do pravé šibenice soupeřovy branky. Ten gól byl famózní. Do konce utkání zbývalo 20 minut.
Květiny
Trhám květiny jednu za druhou,
vmém náručí po pár dnech
každá uvadne.
Netrápím je vodou, nehýčkám je frázemi,
Panenka
Lenička odběhla do pokojíku s malou panenkou v ruce a s rozradostněným výrazem v tváři. Opřela Bětušku o knížky co měla na stole, vytáhla ze skříňky dřevěnou postýlku, polštářky, peřinu a malého plyšového zajíčka. Hrála si celé odpoledne se svojí novou hračkou, a když jí maminka volala k večeři, nesla s sebou i svoji Bětušku Bětulinku. „Mamí a kde bude sedět Bětuška.
V podkroví
Na střešní okno mi padá sníha já umírám. Toužím, stárnu, pak se poodtáhnua ty vločky na tváři mě zastudí. Ač hlásili na noc mrazy,ráno skrz okno do podkroví,nakukuje slunce.
Velké dobrodružství
To odpoledne bylo vcelku všední. Zima se právě lámala vpůl, a proto se již vhlavě objevovaly myšlenky na jaro, které přijde a odnese ssebou všechny strasti šedivých dní a temných nocí. Vpodvečer se sešli u rozhlasového přijímače a hltali zprávy, jenž byly přerušovány jen krátkými bloky známých melodií. Zrovna skončil další pořad na politické téma, když se přiškrceným hlasem ozvalo zúst muže středního věku:
„Musíme jí tam poslat.
Chtěl bych být bohatým
Chtěl bych být bohatým. Bydlet na zámku s postelí s nebesy. Ráno potlachám se služebníkem Janem, který má růže ustlané na obrovské mramorové labuti v obýváku. Po snídaní by odešel umýt nádobí a až do oběda bych ho neviděl.
Jak to chodí
Napsal jsem dílo děl,byli z toho všichni svatí,úplně odvázaní.
Pak jsem s tím vylezl,do širých luk a strání,s kým jsem se neznal,neumdlel.
Pak přišli kritici,do hněda opálenía kázali o životě.
Jeden dal za pravdu tomu,tomu co dal mu před tím,a tak se tam doteď takto hádají.
Šárik
Snad znudy, snad ze zvědavosti jsem ji oslovil. Zdála se tak nedostupná. Tak nedostupná až to bolelo. Tu věnovala malý úsměv, tu zavtipkovala, ale většinou jen tiše seděla a věnovala se své práci.
Podvečer na pláži
Pojď blíž, pojď v ústrety mým rtům,pěnící moře mě vždy okouzlí. Když pak v dáli zableskne se loďa padající hvězda mi splní všechna přání- to je mi dobře.
Povídky, básničky apod.
Ahoj.
Konečně jsem se dokopal k vytvoření napůl osobního webu, kde prezentuji své literární počiny + vybraná díla amatérských autorů.
Pokud máte tip na kvalitní povídku či báseň, která by stála za uveřejnění na tomto webu, pošlete mi urlbásně nebo zkrátka název díla s autorem.
Sami můžete na tento web přispět dodáním svého dílka, jedná se o zcela nekomerční stránky.
Když víly tančí
Když víly tančí.
Společnými silami se přejídáme a když to skončí, usínáme – četla jsem jakýsi nesmyslný citát zčasopisu, jehož název jsem neznala. Začínal další jarní den a já trávila tuto chvíli jako tradičně včekárně mého praktického lékaře. Venku lehce poprchávalo a já si uvědomila, že se mé nachlazení asi nezlepší chůzí vdešti.
Komik
Na oko zvážním,poddám se vášním,a pak zase ráno,budu se smát.
Přišlo jaro
Přišlo jaro,stíny se dále potácejí kolem.
Přišlo jaro,na opozdilce tramvaje nepočkají.
Přišlo jaro,jih zůstane tím mrazivějším pólem.
Přišlo jaro.
Láska přes chat
Jsem velmi pohledný, štíhlý a bohatý,
pro tuto chvíli, chtěl bych Tě tu,
již tady čekám, guláš je ohřátý,
má bezejmenná lásko zInternetu.
Do oblak
Už letí lán obilí před námi,kola se točí a šolichají,tohle není příběh o lásce. Mezi patníky a výmoly,mezi skutečnými světy,propadám náhlé harmonii. Vzduch se pere s kyslíkem,zajíc po poli běží,rámus motoru nikdo nezastaví. Jsme cestou, jsme svým osudem,směrováni do svobody,do oblak, do oblak.
Norbert, Nina, Nikola
Náš Norbert nosil norka. Nebyl nezávislý ni nudný, nýbrž nedůvěřivý. Neholdoval nikotinu, nicméně někdy nám nalil Napoleona. Na návštěvě nesnášel nemravy.
Pondělí
Bylo pondělí. Pouliční lampa ostře svítila a snažila se tak vypudit večer zosidel velkoměsta. Pracující zvolna našlapávali na cestě domů a se sklopenými hlavami se snažili ukrýt před jemným mrholením. Tóny ulice se střetávaly světrem, který doprovázel to večerní mžení.
Listí.
Někdy se mi vrací podzim do tváře,
potichu se zasním a zase neprší.
Vytáhnu si svou Emu ze slabikáře
Pojď se teď projít vtomto čtyřverší.
Odpovědi
Odpovědi.
Jenom se pohnula a nezamyslela se nad přítomností.
Nad ostrovem všeho žití ve vesmírné touze světel.
Pak ustrnula, nedýchala, očekává jen klapot kopyt koní.
Večerní výlet na okraj Vašeho vědomí
Do vyprahlé noci se ozývá řev kanců a jelenů z nedalekého lesa. Sedím potmě v pokoji s krbem, oheň potichu plápolá a můzy poletují všude kolem. Cítím tu energii noci, jenž prostupuje celou místností a žene mě ven, pod široširou bránu hvězd a měsíce. Suchá tráva, jenž čeká na ranní rosu, mě přivítá do své náruče a poté co do ní ulehám, mě pohltí, jakoby ta postel byla stvořená právě pro mě.
Láska - svatební projev
Láska je jako holubička,
Láska je prstoklad,
Láska jsou otevřená víčka,
Láska je trpký hlad.
Vytržení
Otočím se zmateně do noci
vprostřed rozpadajícího se snu.
Křivky Tvého těla mě rozruší.
Opojen touhou, opojen pocitem,
Sumrie
Spolehněte se, že za Vámi přijdou. Je jich mnoho a každým dnem se jejich počet zvyšuje. Stovky nových a nových sumrií se přidává khlavnímu stádu a putuje krajinou, kde páchá neuvěřitelné škody. Jejich buňky byly nalezeny ve všech částech světa.
Navěky tu zůstaneme
Jen ochlazení útěchu přináší
a já tu stojím bezejmenný.
Tři vrabci na střeše se hádají,
prach zcesty vočích svědí.
Jsi krůpějí
Jen vlahá ústa mě zahřejí.
Stojíš opodál a necháš mě promluvit.
Pavouci v koutě nedýchají,
květiny na stole se pootočí.
Motlitba večerního snění.
Jak já Tě chci, to netušíš,
jen na jednu noc, prosím.
Stačí jen přikývnout,
stačí na mě pohlédnout
K přečtení.
Trochu unavená, trochu spanilá,
často zraňující moji duši.
Já vytrvám, já vytrvám
přes všechna varování Tvé dospělosti.
Zadaná
Ač vlasy Tvé i ve tmě září,
já nepodlehnu tomu lesku,
srdce tluče, krev se vaří,
odejdu tiše, bez potlesku.
Rezaví
Chtějí se jen povznést na růžích a neutiší je vítr ospalý.
Často se hádají a když zrovna nenávidí, ustelu jim.
Není nic lepšího, jen se tak projít a nevidět věci.
Pak po půlnoci na bok se převalí a dál se trápí.