Písmák Příruční encyklopedický slovník pro mimozemšťany (A-D)
Vážený návštěvníku.
Pokud se dostaneš na planetu Zemi, ať již shodou náhod a nebo ze zvědavosti, zajisté Ti neunikne fakt, že na zemi žijí lidé. Tvá radost, že nacházíš inteligentní tvory možná bude veliká, o to větší zřejmě bude Tvé zklamání, až zjistíš, že stou inteligencí to není až tak slavné a že se jedná o tvory kruté, agresivní a egoistické. Jsou to však tvorové, kteří jsou někdy ochotni kvelkým obětem, tvorové, které dokáže nadchnout umění a kteří jsou ve vypjatých situacích schopni nevídané solidarity (viz také člověk).
Pozoruhodná příhoda Tondy Vaňka
Ráno se Tonda Vaněk probudil, zamáčkl budík a chvilku ještě ležel. Zvuk budíku znamenal, že je všední den a on musí do práce. Tondu to trochu rozladilo, protože do práce nechodil moc rád. Ne že by byl líný, to ne.
Kolo 4. část
Po těchto rušných dnech se vše vrátilo do normálu a následovalo velmi dlouhé období, během kterého se nestalo nic zvláštního. Ježdění na kole bylo dál jedním zmých koníčků až do doby, kdy jsem se octl na prahu dospělosti. Tehdy mi děda přenechal kužívání svůj malý motocykl, já si udělal řidičák a stal se ze mne motorista.
Na „kozlovi“, se můj akční rádius značně rozšířil, benzín byl tehdy celkem laciná záležitost a tak šlo kolo dost do ústraní.
Kolo 3.část
Následovalo období, které bylo ve znamení kola Eska.
Když už jsem byl takový habán, že jízda na dětském kole připomínala spíš cirkusové představení, než normální jízdu, bylo mi koupeno „dospělé“ kolo. Byla to zelená Eska vzákladní výbavě. To znamená, že kolo nemělo přehazovačku a mělo rovná řídítka.
kolo 2.část
Po tomto zážitku jsem na vše samohybné zanevřel a volný čas jsem trávil koupáním, houbařením, stavěním lodiček a podobnými aktivitami. Vydrželo to takřka rok. Rodina však zcela mylně usoudila, že můj nezájem o cyklistiku pramení z nedostatku vhodného nářadí a bylo mi zakoupeno dětské kolo značky Pionýr.
Byl to skvostný, zcela nový stroj červené barvy a tomu se nedalo odolat.
Kolo - 1.část
Při svých toulkách krásnou krajinou Jeseníků a Králického Sněžníku jsem zaregistroval, jak vposlední době neustále vzrůstá počet vyznavačů cykloturistiky. Jsou kvidění takřka všude a já, nadšený pěší turista je považuji trochu za magory. Potkal jsem je na těch nejneuvěřitelnějších místech , pro jízdu na kole naprosto nevhodných.
Několik jsem jich například potkal, jak se se zarputilým výrazem, vapartních pestrobarevných oblečcích a sbizarními přilbami na hlavě, drásají na vrchol Králického Sněžníku.