Leknín
Kdysi na vodě kvetl leknín. Kvetl poblíž rákosí a tak byl vněm tak trošku ukrytý. Nebál se , ale rákosí si zněj přesto trochu utahovalo. Ono to ale ve skutečnosti vyžaduje velkou odvahu pořád plout po vodě a leknín to dokázal dost dobře.
Bez
Skřítek se toulal na louce, až náhodou došel klesíku. Tam hned na kraji uviděl kvést bez. U nás se mu říká spíš šeřík, ale ne zrovna proto, že by se šeřilo. Skřítek nikdy stromek šeříku neviděl a proto si myslel, že to jsou docela malé bílé mráčky, co se přiletěly podívat na louku.
Zlatý déšť
Říká se, že jednou tak dlouho pršelo, až se dalo všude jezdit jen na lodičkách. Někde pak voda neopadla dodnes. Třeba jako vBenátkách, kde mají místo silnic jen cesty, po kterých plují lodičky. Na těch se tam cestuje zmísta na místo.
Zpívající kaktus
Jeden kaktus na poušti chtěl umět zpívat. Tak se začal učit. Nadrápal si do písku noty, nadechl se, ale nic. Pak ale uviděl poutníka a řekl si, no snad ho nenapadne mě utrhnout a dát si jako kytku za klobouk.
Trojí vřes
Rostl trojí vřes, ale byl to jen jeden keř posypaný kvítky. Vřes sám se tvářil, že mluvit neumí, ale každý jeho kvítek uměl vyprávět. Stačilo jen si poslechnout. Některé kvítky vřesu povídají dodnes a jiné mlčí, nejspíš asi spí.
Koniklec
Vysoko nad oblaky žil koníček. Nebyl to obyčejný koník. Od rána do večera jen běhal po obloze a napájel se zhvězdného pramínku. Jenže jednou koníčka napadlo, že by se dole proběhl po vodní hladině, ale nevěděl jak.
Pampeliška
Ve vzdáleném království slunce nepřálo květinám. Pohlíželo na zem jen občas a hřálo moc slabě na to, aby rozkvétaly květiny. Přesto, kdesi na samém kraji meze, jednoho dne vykvetla obyčejná pampeliška. Nikdo vcelém království, do té doby, takovou květinu neviděl.