Písmák Dětská nevinnost
Dětská nevinnost
Máma zařvala za zdmi koncentráku.
Líčila se vlastní krví.
A pak jednou upadla vblátě
Šílenství?
Je tomu už opravdu dávno, co jsem kráčela zahradami Saint Lazare. Hřálo zrovna pozdní letní slunce a vjeho zlatavém svitu se odrážely překrásné barvy rozkvetlých růží. Mezi záhony procházel stařec, těžko popsat jak vlastně vypadal, ale něco vjeho tváři se mi zdálo neskutečně povědomé. Konečky prstů hladil květy krvavě červených poupat a přestože jej občas zranily svými trny, schovanými za závoj křehoučkých lístků, neuronil jedinou slzu.
Smysl života
„Pouze život , který žijeme pro ostatní stojí za to. “
Albert Einstein
Lidé se již od pradávna zabývali smyslem své existence. Pro všechna zemská dění se snažili nalézt důvod či věrohodné vysvětlení. Někdy je to ovšem velmi obtížné.
Moje štěňátko
Moje štěňátko
Svěřím ti do rukou mé srdce
Darované se psíma očima
Ale pamatuj,
Óda na Toaletní papír
Tak tohle že je fejeton. – aneb Óda na toaletní papír
Sem chtěla psát fejeton na téma „Toaletní papír“ a jeden člobrda se mě ptá: „A co jako vo tom papíru chceš světu sdělit. “ No jo, co vlastně napsat vo tolik všední věci. Si tak říkám, jaká to bude sranda vybrat si právě tenhle námět, ale vono jaksi né a né vyklubat se něco kloudného vtý mý kebuli, přestože já na tom dělám, ba přímo makám.
Chtíč
Chtíč
Vprchavém tichu ve světle svíčky
Se toužebně rozplývám.
Trochu stydlivá, tu zase vášnivá.
Nesmrtelnost lásky a pomíjivost života
Tolik ocelově temná a neprostupná je dnešní noc. Člověk by ani nevěřil, že hvězdy skryté za oponou nabubřelých mraků vůbec existují. A ty mi tu básníš o jejich záři. Je mi chladno a marně se kousám do rtů, aby se ti nezdály mrtvolně bledé.
Modlitba
Můj krutý pane
O jedno tě prosím a dám ti za to vše co chceš
Prosím tě ať vdobrém smyslu o mé lásce rozhodneš.
Dej mi toho, po kom dlouho toužím a nech nás spolu věčně
Kytička pro maminku
Kytička pro maminku
Kytičku vtisklo to děťátko matce své
do ruky strhané prací , ukápla slza jí
z tváře již vrásčité, co vzhled mládí již
Polibek Anděla
Polibek anděla
Za svitu měsíce
Anděla prosíce o něhu
O něhu
Jsem to já!
Jsem to já
Jsem to já,
přestože už netoužím dobýt celý svět,
Jsem to já,
Jabloň
Jabloň
Stačil jeden dotek a rozechvěl ses
Jediné letmé políbení a přál sis
Líbat jen moje rty
Agonie včerejšího večera
Agonie včerejšího večera
prodírám se lesklou agónií střepů zvčerejšího večera
tma
a to proklaté sucho vústech
Holokaust
Holokaust
Proklínám tě, protože máš víc než já
Nesnáším tvůj úsměv a jiskru vočích
Mám moc tě zničit
Arijská rasa
Arijská rasa
Jeho láska
omotaná ostnatým drátem
křtěná hořkými slzami
Miluji
Miluji…
Ten úsměv
jež tě vždy dokázal rozzářit
jsou už jen rty obtáhlé lacinou rtěnkou
Zpověď schizofrenika
Zpověď Schizofrenika
Pusto, pusto mám vduši
A ten hlas mi šeptá přes rameno
Utíkej pryč…