Písmák Jaro
Jaro
Hledím kmodrým oblakům a vidím slunce. Tak rozpálené až mě oslepuje. Jeho teplo mě zahřívá a přináší útěchu a naději na lepší dny,na lepší budoucnost, na konec zimy. Mou únavu posílám vysoko ke slunci a on ji sláskou přijímá.
Svědomí
Svědomí
Zakopla jsem, však ne o kámen ani ne o práh či kmen, ale o vlastní nahou slabinu ,o mé hranice a pravidla. Nedokázala jsem je udržet , pustila jsem opratě a nechala se unášet za větrem. Uvolnila jsem se a vychutnávala si vše co jsem si celé roky zakazovala. Samota mě opustila smutek odešel a já se oddávala slasti ,volnosti ,pocitu že se líbím.
Neklid
Neklid
Mé srdce je rozpolcené,
neví, co prožívá,
nevidí cestu, kudy dál,
Větvička
Větvička
jsi ta křehká, že se tě bojím dotýkat
záříš všemi barvami podzimu
tvá něha mě snad očarovala
Dar života
Dar života
Slyšíte to též. Nestíhám, honem, mám deprese, život je na nic a stále tytéž věty, či jinak řečené, ale pořád se stejným významem. Kam se to jen ženeme. Divoce a zběsile spěcháme ke stáří, už aby ten život byl za námi, ale proč.
Sním
Sním
Sním o kráse která zde není o lásce nepoznané
Toužím být v objetí anděla a do nebe se podívat
Zda je tam tolik klidu o kterém sním
VRBA
VRBA
Stará vrba ta může vyprávět
kolik starostí už slyšela
kolika slzami byla skropená
Platany
Listí padá, já se procházím a na platany pohlížím. Dívám se, jak s hrdostítady stojí, pyšní na roky, co rostou, hrdí na krásu, co rozdávají, na stín, comileneckým párům dají ,když se ti dva před sluncem schovávají. Platanová alejzde už mnohé roky stojí a já nemohu se nabažit té krásy její. Na jaro nádherněpyšně se strojí, v létě stín nám nabízí a na podzim listí v barevnou duhu semění.