Písmák Když do podzimu chodím spát
Když do podzimu chodím spát
ospale, ale nedozralá
jak každý rok
tak akorát
Slovíčka na noc
Krásnì si hraješ se slovíèky,
však panenkám už chce se spát,
ve snech si dìlám bábovièky,
princ pro mne staví z písku hrad.
Do minulosti, objevně.
Do minulostí
Tak nějak objevně
a raději pozpátku
Tam víš,
Jako když květ
Jako když kvìt.
Jako když kvìt se na noc uzavíráv tìch chvílíchkdy i pod víèky se dá èísttvé øádky a i moje vírachtìla bych jistá být,že naše nová ránaa slova, tøeba ještì nedopsanáse nahlas jednou dají také øíct. Jako když kvìt, se otevírá s ránema první slavík k nebi vyletíjá pokraèovat chtìla bychv tom snu dnes nedospanémkde cítím Tì,i ve svém objetí. A vzbudit se, jen málo, jenom zpolaa s tebou dál ten senaž do veèera snítvšak nezlob se budík i práce volá
za všechno ted snad ještì ipár pus
( tu tisícovku strè mi pod ubrus)
Přelétavě
Přelétavě …
Zase se cítím přelétavě
Ke konci léta když podzim je tak blízko
A sluníčko už nízko
Rozumíš ?
Rozumíš.
Tak nějak nevím
když něco něčeho snad plno
zda na papír to hodit
Co ten pismak s nami vyvadi
Co to ten Písmák vyvádí
Proč vábíš slzy pod zavřenými víčky
ty kouzelniku se slovíčky
tak jako vodař bez vrbového proutku.
Jak Ty to delas ??
Jak Ty to děláš…
Čtu si Tvé verše
a nevěřím,
že vím co vyjádřují slova,
Uz je tu zase
A je tu zase.
Přišel tak tiše, znenadání,
smutky pokryl jeho pláštˇ hebký,
i dětem splnil jejich přání
Jinotaje
Jinotaje.
Oèi plnì zavøené
slibovaly jinotaje.
A já pod víèky je luštil.
Operace se podarila
Operace se podařila….
Narkosa před samotnou operací mě poněkud znepokojovala.
„Je to přece, jak jste inserovali, operace jen velice jednoducha a bezbolestná. A co když to mé srdce nevydrží .
Rozchod
Rozchod.
Měl tenkrát vše, co jsem si vždy přála. Eleganci i ducha , uhlazenost , která okouzlovala a dodávala mi společenskou jistotu při návštěvách vybraných podniků.
Život s ním, stále v rychlém pruhu, byl pro mně, po těch před ním něco, po čem jsem toužila a co jsem si na něm cenila nejvíce.
Co JE TO ?
Co je to .
Ještě jednou
Energicky odmítnu
To, co bych chtěla vždycky.
Zachmyrene
Zachmýřeně…
Nějak je mi zachmýřeně
(marně hledám ve slovníku
definici toho slova)
Hranice Ticha
Hranice ticha…
Pod klenbou velechrámu
je ještě záře kdesi…
Je klenbou ticha
Return to sender
Jen ještě jednou
Jen jednou ještě
se rozletět nad hladinou
a šeptat máváním křidel
Netové oběti
Netové oběti.
Bylo to krásné. , však bylo toho dost.
snad pro potěchu, možná pro radost
stejně tak, jako kvete kopretina.
Budeme se bat
Budeme se spolu bát
Pojdˇ, budeme se spolu bát,
že slunce přestane snad hřát,
a vitr v listech šeptat přestane.
Skautska, naborovai
Skautská, náborová.
S pøírodou už od malièka
dùvìrnì si tyká
se žábami v jednom choru
Do nových rán s otazniky
Do nových rán s otazníky.
Do nových rán
Se budíš každé ráno,
Do křiku vran,
Silvestr v Hollywoodu
Silvestr v Hollywodu.
Nikdy dřiv jsem nezažila
takovéhle oslavy
Silvestr. noc ,mladá byla,
já vím, že..
Já vím.
Já vím, že asi nemám nárok
a proto neronim už slzy,
jenom mě chlapče trochu mrzí
NE....
NE….
Neshořím,
Což může chytit ještě troud .
Neklesnu,
Kouzelník, nebo Čaroděj ?
Kouzelník, nebo čaroděj .
Snad neměla jsem ty bublinky pít.
Tedˇ nevím z čeho hlava se mi motá,
snad poučení z toho budu mít
Básník, nebo
Básník nebo.
Tak chceš být básníkem
a nebo veršotepcem .
Opít se rohlíkem,
Když mluví cit
SLOVA A CIT.
Když mluví cit a cit mu odpovídá
tak jeden slova zatraceně hlídá
a hodně těžko ta správná si hledá,
Už je tu zase
A JE TU ZASE.
A je tu zase,skřítek rozpustilý
chvílemi drzý, ale přesto milý,
chvílemi krutý, či něžný jako dítě,
Když ....
Když….
Když se ti měsíc s lunou plete,
a duhu veze velký vůz
řekneš si, kam to spěješ světe
Zvonky vzpominek
Zvonky vzpomínek
Mám je všechny někde schované.
v krabici s nítěmi,
kterými jsem přišívala zpět
Chutˇ barev
Chutˇ barev
Cítíš někdy též barev chutě .
jak chutná třeba červená.
po růžích, slunci , něžně, krutě .
Honki tonk girl
Honki Tonk Girl
Bylo to s tebou hezké
hodný jsi na mne byl
však se mnou je to těžké,
Jezera
Jezera
Tisíce očí matky Země jsou jezera,
zrcadla, co žádný kámen nerozbije.
Netřeba plotů jim a žijí věčně
Mločičí soud
Mločíčí soud….
Jednou takhle hnedle v noci
pohádali se dva mloci
v našem lesním rybníčku
jen o Jaru ?
Jen o Jaru .
Jen o Jaru se básně píší,
milencích co si s duhou hrají
a za soumraku poslouchají
Proc.. 2....
Proč .
Proč píši,
když psát o čem není
proč smát se,
Dnesni noc
Dnešní noc.
Dnes chci snít zas o něčem jiném
ne o svém králi s hermelínem,
co ve snu jen mi plete hlavu
Diař snů
DIÁŘ SNŮ…
Do tichých ozvěn řeky toku
co s šumem lesa splývají
napíši brkem první sloku
jak se píší číslice
Jak se píší číslíčka.
Bože, jak ten čas jen letí
už je tu zas pololetí
a mně z tebe Pepka raní.
jen ve snu
Jen ve snu…
Jen ve snu jsi můj,
proto snad vysněný.
však mizíš se svítáním.