Písmák Pan žehlička
Červený a zlatý,
v obleku je z oceli,
létá, střílí, hatí,
zlé plány nepříteli.
Poslední vůle
Tak a je to tady.
Že je to už blízko jsem poznal docela snadno. Zatím co mí přátelé a blízká rodina se zdáli být den ode dne smutnější, Kateřina rozdávala blažené úsměvy na všechny strany. Mělo mi to docvaknout už dávno, že si mě vzala jenom pro peníze.
Za branami smrti
Na chvíli jsem ztratil vědomí, a když jsem se zase probral, bylo všechno kolem vzhůru nohama. Nikdy jsem si nepředstavoval, že bude kolem mého odchodu takový rozruch. Sestry kmitaly ve zběsilém tempu podkresleném nepříjemným pištěním nouzového alarmu. Jedna znich chvatně rozdává příkazy ostatním.
Před dubovými dveřmi
Asi po půl hodině jsem se konečně pročekal do čela zdánlivě nekonečné fronty.
Přede mnou stála pohledná vysoká blondýnka vpoloprůsvitné zelené halence a bílých tříčtvrťácích. Na nohou měla zelenobílé sportovní polobotky. Vpravé ruce pevně svírala hnědé kožené vodítko, zatímco tou levou pokoušela odolnost pořadového papírku.
Karmické setkání
Vstoupil jsem do malé, ponuré místnůstky. Ze stropu visela malá čtyřicetiwattová žárovka, vjejímž svitu jsem matně rozpoznal obrys stolu a dvou židlí.
Tak, tady to na mě vůbec nepůsobí dobře.
Posadil jsem se a nechal oči, aby si pomalu přivykly okolnímu šeru.
Na nitkách chtění
Zobývacího pokoje jsem zaslechl nějaké hlasy. Jeden patří určitě Katce a ten druhý.
„Ale no tak Káčo, neblbni. Už je to skoro tři dny.
Jak hluboká je řeka?
Bez zbytečných průtahů přešla rovnou kproblému.
„Některé otisky ve tvém podvědomí jsou dobře čitelné a u jiných mi jejich zpracovávání – no řekněme, že mi to ještě nějakou dobu potrvá. “ Tvářila se nesmírně zamyšleně a popocházela sem a tam po místnosti. Pokaždé se na okamžik zastavila, prohlédla si Petra od hlavy kpatě, sotva znatelně zavrtěla hlavou a pak pokračovala dál vchůzi.