Písmák Sen
Snad život zdá se mi,
když vzbudím se ve snění.
Tak poroučím se lásce,
té smrti vkrásné masce
Koráb smrti
Bolest a vášeň ve mstě se sladí,
umíráme tolikrát, umíráme mladí.
Pronásleduj zradu a umlč svůj chtíč,
neb láska se usmívá jako velký kýč.
Vlnění vzdušných vil
Zachvěly se struny tvé kytary
a vzduchem rozlétly se tóny
písně milostné, co plnými doušky vstřebávám ji
jak pohřební zvony.
Přátelé
Kam jsme se to poděli, přátelé bláhoví,
kde srdce naše jsme zanechali.
Už dávno nikdo znás nemluví o životě
a úvahy půlnoční hřbitovu jsme ponechali.
Plížím se jako smrt do tvé postele
Plížím se jako smrt do tvé postele
a na dotek horký čekám.
Zmírající nevěsta vprázdném kostele,
nocí vlků temně tu lkám.
Konečný hřích
Vhodinách neřesti
svíráme do kleští
srdce naše roztoužená
a přesto plná bolesti.
Agogh
Bezbožný hněv v rukou mi dřímá
a těžko mi někdo odpoví,
pro co že tento svět v naději zpívá,
pro co to žijí lidé bláhoví.
Vrah
Nač čekat dál, snad na tvou zradu,
nic neláká, nic nehřeje tvé srdce.
Snad láska by se proslavila,
vždyť kolem pyšně nosí vztyčenou bradu.
Vendeta
Zhlubin země rozvrácené krví,
zpopela vstávám jak bájný Fénix.
Kdo vlastně jsem, to nikdo neví,
snad Charón nešťastný, na řece Styx.
Jak jsem převezla smrt
Přišla ke mně smrt a povídá:
"Za kým mě pošleš. Kdo se mi zpovídá. "
A já se jen usmála a v malé chvíli
podřezala jsem si žíly.
Labutí princ
Jak se svět točí, jako let labutí,
mrtvá padá na hladinu jezera.
Slza zčernalá, plná bolesti,
hrob labutí zalila lidskou neřestí.
Ďáblův pláč
Tak sladce netuší, srdce mé,
že už dál netluče pro tebe,
že už dál nebije pro život,
umírá, nevnímá, slepý lodivod.
Usmíření
Vysoko nad zelenou, mlhavou hlubinou,
slzavým údolím, hory sepjaté v duši.
Výkřiky bezmoci a bolesti
snoubí se s tichem mocné přírody.
Sebevrah
Dožij ten život měnivý,
třeba jen plný hrůzy byl.
Dopij ten pohár pěnivý,
ten snad jed vsobě skryl.
Smutek
Smutku se poddávám,
lžičkou ho jím,
co kčemu srovnávám
a málo spím.
Zvon
Co ode mne chceš.
Na opačných pólech,
kde jsme ztroskotali
vjeden velký den pro naší svobodu.
Balada životu
Tak skončilo se žití mladé
a do srdce i těla už chlad se krade,
když smrt, neznajíc svou vinu,
přišla si pro dívčinu.