Písmák Poslední dny Daniela Resta 2
Danielovi Restovi táhlo na dvacet devět let a pocházel z Bostonu. Jako většina amerických dětí se narodil do Amerického snu, v jeho případě sice nepříliš zřejmého, vzhledem k tomu, kde bylo Massachusetts na mapě Spojených států situováno, avšak v jeho očích zcela reálného. Už odmala inklinoval k muzice, hard rock byl jeho devizou, a i přes přání jeho rodičů, kteří podnikali v automobilovém průmyslu, se nestal učitelem na základní škole. Zkoušel se prosadit, avšak setkal se s notnou dávkou nepochopení ze strany svých profesorských kolegů, když se setkal s notnou dávkou pochopení ze strany žáků prvního stupně, které vyučoval neortodoxními způsoby, tj.
Poslední dny Daniela Resta 1
Krátké tóny
9. 9. 2015
V úterý večer byla malá místnůstka Jeremiahova bytečku potemnělá jako krysí nora. V rohu plápolala krátká pohasínající svíčka.
>>>Zkratkovité zápisky reality 6<<<
Jak napsat "nic".
. nijak se nepíše
A přeci vmotává se do materie.
Zastřené vrcholy
Zastřené vrcholy
které chce zdolat
při spoušti na prstu
pálící mosty výš
Znamení doby
Nemám co komu říct
- znamení doby
nemám ani co mluvit na sebe
- znamení doby
...prázdných dnů
Vařené kuře ve větru
neurčuje počasí
přepálené kafe
nenapodobí bdělost
Žes ztratila srdce
Slečno vážně s tebou cítím, žes ztratila srdce
Věř mi dokážu pochopit jak se musíš cítít trpce
Že tvoje ruce jsou chladný a líce nechtěj polibky
Že se chceš ztratit v něčím náručí, ale nechceš dotyky
HRÁZ
Přeskočiv nyní tuto temnou hráz
se ocitám tam kde jsem byl a lepší
mám pocit že teď vůči kritice tak nadoraz
dokážu postavit na šachovnici pěšci
Asi únvaou
otázky jsou převtělené
v pudech emocí
vzpomínky patří minulosti
již, není šedé nebe v mračnech
Zápisky podivného života
Byla to prazvláštní náhoda, když jsem se snoubil se stromem, můj kocour přišel a vyznal mi lásku. Cítím, že nejsem zcela bezpohlavní tvor, jak jsem si vždycky myslel (-la,-lo), ale právě naopak, a to že se ve mně skrývají všechna pohlaví a skýtají neobjevené hlubiny studní bez barvy. Zapříčiňující tak v situacích, kdy mám být mužem, že jsem ženou a naopak, a když se snažně bavím se svými extraterestiálními přáteli, že nedokážu býti mezi. Můj kocour po mě pořád něco chce.
Opus
Jak dojít dovršení
je jen pár způsobů
prohni si páteř
prohnilost nesvědčí tvé pleti
Volnost
Konečně láska
13 let nevyřešených komplexů
a nakonec čisté nebe
Láska
Filipika proti květomusům
Nesnáším krásu
se všemi svými trylkami
všedniho života
je odporná
Večerní přemítání
Nemocen
v srdci a na tělě
tak skoro skomírá má duše
když už i v hlavě není místa pro ticho
POWER!!..POWER!!..POWER!!
Ty naše pokusy
řeknu ti k čemu jsou
když naše duše stejně neplachtí
Pro mne
Katování
I vyschlé ořechy dokážou zachutnat
Co když je to jen slupka, co jsem měl vážně rád.
Mňoukání koček, pocity a jejich oči
A proto hledím nekonečno dnů do nocí
Procházky do nikam
Ráno se probudím
a jediné co vidím
je nebe, mraky
to všechno krom sebe
Necítím
Necítím dílo
chvátám hmatem
poštěstilo se mi býti
v realitě prášku z paměti
Miniprozření
Co se stane když pochopíš
že tvoje snaha vyplynout
je zhoubná.
Není to tak že
Kde je slunce?
Když neuchopíš rukojeť
nepoznáš svět
je to tvůj květ
tvá odpověď
Srdce tep
Všechno je pryč
pozbyli rozumu jsme
a netrefíme zpátky domů
dokud nezastavíme křik
Boje světla a tmy
Zakouším dary večera
obraznost pražských světel
kolem kavárny Savoy na Újezdě
vůni melounů ve větru
To se máme! To se máme! To se máme! To se máme!
To se máme.
To se máme.
To se máme.
To se máme.
Hej hou
Tohle je konec
konec je blízko - již - král je mrtev
. hm.
ať žije, víno, hrozny, ženy - tečou slivky
Umřít pro život
Přichází s oděvem
nebeských klenb
bez pomoci od andělů
či dnů
Kontemplace
Co se to děje.
Vlevo, vpravo
Zabitá připoutanost k minulosti
Hnisá mi tiše ze slov
Zašlá touha
Kde revoluci zítřků
pozřít, duševním spojením
sestavit zrcadlo ze zbylých střípků
ztrát a výšin minulých
Uvědomění 1
Každá činnost, každý vjem, jenž vykonáváme či zažíváme, absorbujeme, a toto ultimativní poznání nás zevnitř mění, bez našeho vědomí či dalšího přičinění.
HROZNOVÉ NEHAJ V KOREJI, CHUTNÁ MI PO VODCE.
HROZNOVÉ NEHAJ V KOREJI, CHUTNÁ MI PO VODCE.
I voda pomalu má příchuť písku.
Mé noci jsou jak dny
dny prosněné ze stesku.
Vánoční deprese
Pokud nenajdu smysl svýho života, tak jediným, co pro mě má smysl v životě, je nalezení toxický lásky či přitažlivosti. To je ale "pohádka", řekne si většina. Jo, souhlasim, stále tomu ale věřim. Zárověň cítim, že ji nejspíš asi nikdy nenajdu, takže jediný co pro mě zbývá v současný době je spáchat seppuku, ať moje hanba nepřeleze přes mý temeno.
Potulný ututlaný tulák
Jsem v místnostiale je to místnost. Ztracen v upřímnostinení to šílenost. Zpocený v přísaháchco nejsou přísahamiVidím se na horáchvidím se pod horamiZhlížím se v laskavostipotlačím nasranost. Utápím v zaostalostisvou dokonalostVidím i prostorya v nich jen nádoryVidím v nich postavyach, jak jsou bláhovíProč díky hloupostinesmím být svobodný.
Hello, goodbye and farewell ( Ghost in a faded shell )
Please, tell me the reason to survive
If Im about to witness anymore of this treason I just wanna die
I wonder why nobody feels my cries, however fake it might seem
And still I wanna redeem within eternal fire
Cesta dolů
Cesta dolů
Odpoledne. Okno plné slunce vdruhém patře zářilo pobřežním jasem. Barokní stavba se rozplývala vnažloutlém světle a jinak dokonalé tvary koncipovaly svou árijskou uspořádanost do kakafonií prořídlé směsice. A vokně seděl muž.
Směšná jak léto
Vstoupil jsem do děje a tys byla tak veseláběhajíc v řasách z tulipánů jeden jsem si vzala tys mi nevěřila, i když jsem vyprávěla tys mi nevěřila, i když jsem ti ho dalA v poospalých oknech ze slunce jsme mohli spolu spočívattak okoralí jako vlaštovky za úplňku, a básnitmožná že dlouhé cesty zásluhami, nedaly odolatsežehla jsi mé polibky, dříve než mohl jsem je vlastnitByla jsi druhou půlí a já zbytkem nesplněných přáníjak mládí dokáže si vzít i krásu v nebesíchmé slunce však již zašlo, ty jen hledíš si do stránímohla jsi být mým břemenem, a já mohl být stláníma nyní hledím v oka světel a ty brázdíš v bujných peřejícha tichá lítost je nám vinobraním
The Roses of Stars
The Roses of Stars
I float so burly in a darkness
With no light or a sound
What finds portraits of lips in sparkness
Nelibná báseň - nečíst !
Nemám rád Cliva Barkeranýbrž rád ho mámjen neznám důvodSdílím cit s Dostojevskýmslova co tvořilspolečná naším dušímA když mi složí poklonuza z hloubi hříšný životnevidím východisko jiné než poděkovatKoho dokážu nenávidět. Koho opěvovat. Snad, možná, že až budu v koronerovic stájinejspíše pochopím všemikterým jsem mluvil tajně do srdcetěm, kteří beze chtíče odmítali cokolico kdy nás spojovaloa uvědomíme si v čem je koneca konce takto nelibých básní.
Hele já ti povím...
Porád to samý v haciendáchhroznový nehaj v Korejižijou si blaze jenom v Prazeprotože na vše kálejíPodvratná činnost v zemích ruskýcha jejich sídlo v Londýněkdy už ta plytká AMERIKAse v duších v ČR vylíhneCosi zastřené v pyramidácha v jeskyních pod Japonskemúbytek vzduchu v Atlantiděv Praze, v jídelně kantonskéI Platón přetáčí se v hroběHerkules mlátí do koulíkde ocitli jsme se v tý doběkdy každej jenom vokouní.
Nejapný citátek
Smrt je vysvobození Nenávist je strach Láska je neutralizace dvou výše zmíněných věcí
Město 1
Dlouhý den. Zakouřeno. To se mu nelíbilo. Kouř pálil když se dostal do očí.
Daleká vize
Spouštějí výšiny se
jikrami zamlženy v mléce
sténavý deštík zpupně odlestívá stráň
Převislé dary života štedrými pruty laskají se
Asociace
Když v noci zatajíš decha tiše posloucháštichozákoutí pod ulicemia skryté světykdy v jediném nádechuje možné nalézt věčnosta v pohledu tajemstvíživotaotevírají se ti skrýše pod kořenykdyž jsi sámpouze svou přítomností víškdyž sníš zatímco sny vytváří realituchápeštakové okamžiky nesou bříměna tvé duši
2:44
Nikdo toho po tobě nechce. moc. můžeš být svobodný-můžeš být zevlák-sedět u blízkých na krkuSpolečnost sere na tvůj. život.
Já proti sobě
Zmizni mi z očíty vytrvalý tvorejsi jako kočí bez doktorátuzahoď zrcátko a nech mě žítživotem bez darunemoř mnejiž jsi mne pokořiločima z ruměncůtvůj hněv, tvé lžibyly ve mně tak jako protěžejen vzácněavšak přes usurpátorskou tendencipřetrvalynechej mě napospassvým trýzněnímjenž zní jak odrazymých myšlenek.
Odpověď malého člověka
Po delší době opět sedím
. "---chceš si dát do žil jeda, či tunu hera. "
Hleď a zři jak oči tvé by hvězdy byly
už kolikrát se provinily, že nevily se krátce
V čem to je ?
Zmítá se mezi světla tmou
co uvržena byla plecí zatěžklou
do hlavy vešlo, pozlátkové žezlo
komu dáno, budiž- avšak nedopřáno
Zařvi na mne
Když mě tam uvidíš
zavolej na mne
zařvi.
Taky se vzdouváš .
Momentka
Měsíc byl nad Petřínem, ztracený v půli
Podlouhlé hřívy mraků pluly v jeho vypůjčeném světle
Jako noční slunce s větrem z voskového stolce
Mávaly do spánků
A zas jen dřímu
A zas jen dřímu Dávaj si rámce do úst a pak je po nás plivou jak lvi s bolavou hřívou zatímco žerem - dřímou a když se probudí tak přímou cestou berou vše to co nám dali, věci z cypřiše brali, rozebrali, stejnou mírou vzpláli nad ozvěnou, tou jež poskytli těm v jejichž duších není pokoje od sebe samých A zas jen dřímu.
Tiktik a ťukťuk
Vleče se to
tik tik ťuk ťuk
pohled mi zkoprněl
namísto života
Pozitivní/pro ni
Nejdřív si dáme piknik na sluníčku
budem mít kaviár a šáňo
pak půjdem ke mě a já ti udělám lásku
po italsku, divoce
Notak, ty to víš
Nemám problém rozřezat kohokoliv
jen ať příjdou
jsem připravenej
Nemám problém milovat
Když vám fleky loupou kůži, kdopak vám to zodpoví.....
Když vám fleky loupou kůžikdopak vám to zodpoví. Prej, že nenaolejulili neojelu nenaolejui. Jak se v tom asi můžu vyznat . Jakoby vše, co dávalo smysl bylo to, co ho nedává.
Koncem začátek
Není to moc
má prašná vláha v mlhách dešťových
tam kdesi vidím svoje sny
nejlepší sny co jsem kdy měl
OKAMI - Prolog
Už se Vám někdy stalo, že jste se za horkého letního dne ocitli sami na nekonečně rozlehlém poli svého děda. Arizonovi ano. Bylo zrovna poledne a ohnivé slunce pražilo po celém těle. Prohýbalo jeho slaměný klobouk a pálilo do očí, zbarvující tak jejich višňovou hněďdo zelena.
Citadela
Myslíš že pod chodníky nalezneš svou tíhu.
A čiré žloutky vajíček všech hnízd.
Slibuji - touha zanechává rýhu.
V nestálých chodbách
Statutární orgán - nebe
Jenom na chvíli tě opustím
ve snu
Možná tě tam někde budu mít
za sestru
>>>Lucy Liu ? Nechci ....<<<
Moje představy o konkubíně hraničí
měla by býtpříležitostnou a navždy
abych v ní zapomenul
aby mě probudila z nitra
>>>Fenomén "MŮ"<<<
Rtěnka je druh kosmetického líčidla, které se využívá pro zvýraznění či změnu barvy rtů a to nejčastěji ženami. Jedná se o druh barevné směsi tvořené barvivem, olejem, voskem a změkčovadlem, která je umístěna v otočném, či otvíracím ochranném pouzdře. Aplikuje se pomocí natření, kdy se rtěnkou natřou rty, které pak získají požadovanou barvu. Často se pak využívá papírový ubrousek, do kterého se rty otisknou, aby se odstranila přebytečná rtěnka.
>>>Tak už do toho<<
Naše tělo je galaktický plán
ty to víš já to vím
kdypak se už probudím
já to vím ty to víš
>>>Zkratkovité zápisky reality 5<<<
Nevim.
,. kam se to ženeme
přehlížíme značky "Pozor zvířata"; "Pozor děti"
. dvanáctipísté motory jako chapadla bestie.
>>>Me or not me<<<
Lightdancer je můj otrok a bude se chovat tak jak já chci .
>>>Zkratkovité zápisky reality 4<<<
Bodají mne ostruhy rozměru.
. od narození ke smrti.
proč mám pocit, že už to bylo.
>>>Pocit co nemůžu popstat<<<
Co když tajemstvím je nalezení způsobu
jak žít po smrti
co když ve svém časedělalvše jen pro to
- co když byl nedávno
>>>Iluze<<<
Svět je jen Iluze
A stejně jako blankytný sen
Se člověk vzpíná jako vlna
Ztrácí se v něm
>>>Vajíčko<<<
Vidíte to. Zdá se mi, že chtějí letět.
Ano, máte pravdu. V poslední době chtějí všichni odletět.
>>>1<<<
Zpěv andělů, pokořujících tmu
Naprosté, úplné souznění
A věčné vykoupení
Klid síly světla
>>>Zkratkovité zápisky reality 3<<<
V šedivém chodniku.
. s vůní deštěmztepané džungle.
spočine kapka.
>>>Dotknout...<<<
Mám chuť se tě dotknout
prorazit do tvé duše a cítit její chvění
abych se ujistil, že jsem ji znali před tím
abych tě přesvědčil, že vím kam směřuje
>>>Zkratkovité zápisky reality 1<<<
Nemůžu myslet. ve svém nitru. vybírám si snad. Kolem je toho hodně.
>>>Večerní světla<<<
Stíny ve stínech
žárovka skomírá
pohasíná v mých krocích
jde za mnou
>>>Apokalypsa, 2012 a Tak<<<
My všichni chceme vědět
to je jisté
kdypak to příjde
co se stane
>>>POKUD HLEDÁŠ<<<
Nebeští stewardi co plachtí kolem mne
nevšímaje si svitu
v bouři
bez poklon