Písmák o Apoleně - pověsti ve verších
Pyšná
voňavá
po jablíčkách
její duše
O Prechtě - -pověsti ve verších
Nemilovaná
tolik žíznivá po lásce
nemocníš povinnostmi
rozkazy
Přimda - pověsti ve verších
Uvěřili lásce
utekli před npochopením
jako dva drahokamy
zaleskli se
O obraze - pověsti ve verších
Dýchá
přešlapuje na místě
visí
křičí
O Baťkovi - pověsti ve verších
I bouřka ti uhne z cesty
schová se pod suknici
slunce
Jakou vinu nesou mrtví.
O kameni - pověsti ve verších
Znám o tobě pověst
prý nejsi to ty
máš podobu
purkrabího srdce
O kosti a jednom oku - pověsti ve verších
(věnováno Žižkovi)
Na co věříš můj pane.
Uvízl jsi v hlubinách
válka ti ukradla
Pověsti ve verších z druhé ruky
Prolog
Slunce bortí do sloupů
nestárnoucí nadhled
mramor
o školství - 2.
Milí přátelé,
já vám velmi děkuji za Vaše veškeré příspěvky. Teď mám v hlavě guláš. Ale víte,co mne napadlo. Dlouho jsem o tom přemýšlela.
o školství
Mám děti do školy. Říkám nemají to lehké,ani my rodiče ne. V posledních 4 letech jsem nabyla dojmu,že zvládat základní školu ŕovná se pro rodiče skoro studovat škoku vysokou,neboť co by rodič zjišťuji,že za doby mých školních let jsem se učila snad desetinu toho,co musí umět děti dnes. To by se ovšem snést dalo,ale ti učitelé.
Trhák - pokrač.1
Jak se zrodil prozaik TRHÁK
Jednou kdosi kdysi řekl,že život je změna. Záleží na tom, jak se tato změna pojme.
Život má spousty zatáček, ale i spousty zbytečných vyhýbek, ve kterých se s oblibou ukrývají někteří členové mé rozsáhlé rodiny. Tato hra na schovávanou přináší mnohdy kolapsovité záchvaty nejen duše, ale i těla, často končící hospitalizací v některé z přilehlých nemocnic.
TRHAK - díl 3.
Jak to všechno začalo
Moje rodina je mohutný klan sestřišek,strýčků,neteří,bratranců,tetiček a dětí. Nový člen rodiny má často na několik let práci. Denně si musí opakovat jména všech těchto lidiček, aby při"rodinném sejšnu" nevypadal jako šílenec v nepřátelském davu.
Můj strýček byl zřejmě pohledný muž.
Bysty
Jsme bysty vlastní nesoudnosti
a překračujem práh rychlých úsudků
vetřelce myšlenek
zabíjíme po prvním doušku
Trhák
Předehra mé proze
Někde musí být začátek. Někteří ho hledali u boha,jiní tahali za drápky vědě a pokušení roztomilých červotočů mysli.
Brouzdám se do vlnek první vášnivé předehry textu,ztrhávám bůzku malebné krajině narozených a bublajících myšlenek.
Tak to jsem já.
Jablková
tak ti prý chutnám
den pod dni
dozrávám podobna jablku
v sopečném ohni
Tobě
Je těžké lásko psát
o tom co já vím,
kdoví,zda máš mne rád,
kdoví,s kým spáváš,jsi návyk.
Béžové ráno
&&Albireo&&13. 10. 2001&&1 Gébo, velice poetické, záplava nádherných obrazů: - přivřená jako skříň - potleskem rozbušených cév - pod košilkou zážeh touhy - sklapnou dvířka něžnosti - budu možná/hravým terčem/pro střely příště náhodné - zem dívčí kůže/pod košilkou šeptá tvé jméno - kostelník láska - budu stát blízko tvých očí ale připadá mi to hrozně dlouhé. Řekl bych, že téhle básni by svědčilo staré dobré "méně bývá více"; potom bych ten tip dával bez váhání.
Sama ve tmě
Sama ve tmě
Kostel odbíjí půlnoc
S důvěrnicé lunou hraju
tichou poštu
Rozmarné léto
Rozmarné léto
Podívej,mraky tak nízko,
ječmen postupně dozrává,
pojď,půjdem kamenitou stezkou,
Krabička cigaret
Krabička cigaret
Krabičku cigaret
mačkáš v ruce
JEDINÝ SVĚT
Ze sirek
Ze sirek
den ze dne je ti hůř
zabořen v dlaních
na pozemku ticha
Z nemocniční chodby
Z nemocniční chodby
Zpaměti hmatám po tobě
a před cizími skrývám lásku,
ten vozík,co jede po chodbě,
Rozehřátá myš
Rozehřátá myš
Šeptám si do zdi.
Spíš.
Jak rozehřátá myš
Mrzne
Mrzne,
v útlém kožíšku
spěchám k tobě rozmrzelá,
něco mi tiká v podbříšku,
Nezralé jablko
Nezralé jablko
Plod ještě k neutržení
chvěje se ti mezi prsty
0Cekám
S rukama v kapsách
S rukama v kapsách
Jdeš,
ruce v kapsách,
podél výkladní skříně.
Za deště
Za deště
Automat na jízdenky
vrátil minci zpět.
Jít k tobě zpátky.
O loďce a starším pánovi
O loďce a starším pánovi
Pochopila jsem
poezii hladového žaludku
při umaštěn=m stolu
Déšť
Déšť páče za mne lásko,
kde jsi,kde máš zastání,
Vzpomínám, jak tenkrát v parku
dýchals horká vyznání.
Jehudi Mehudin
Jehudi Mehudin
Hraješ po kuži
do akordu
do septim
Zdá se mi
Zdá se mi
O svém snu zpívám,
pomoz mi jej napodobit,
jestliže zapomeneš,
Před zrcadlem
Před zrcadlem
Občas při česání
chomášek vlasu v hřebeni zustane
to nad tvým pohlazením se zapomenu
Pět prstů
Hledání
Hledání
Třeba je večer
třeba jdeš spát
třeba máš někoho zoufale rád
Fotky
Prohlížíš si fotky
umlčenou
zkamenělou minulost
tichý výkřik hodinových ručiček