Ve vedlejší roli
Roland Ward se ocitl vautě uhánějícím po jednašedesáté na jih. Nevěděl jakým způsobem a za jakým účelem, ale jak se později ukázalo, byla to jeho nejmenší starost.
Měl na sobě starou koženou bundu, ošoupané džíny a prošlapané tenisky. Na sedadle spolujezdce ležela pětačtyřicítka a sportovní taška sneznámým obsahem.
Probuzení do snu
Neptejte se mě proč a jak. Copak to nejde bez toho. Copak vždycky musí být nějaká příčina.
Nemůže být prostě něco jen tak, aniž by existoval nějaký předstupeň, vývoj předzvěst, předpoklad, něco, co by to spustilo, nastartovalo a urychlilo.
Kam nemůže čert...
Miloval jsem ji víc než sebe, snesl bych ji i pověstné modré z nebe. Cha, ještě ze mě bude zkurvenej poeta. Ne, vážne tohle vám musím říct. Prostě jsem potkal ženskou, což by samo o sobě nebylo nic překvapivýho.
Bez zapírání
"Timothy Crutchlow byl zasranej parchant, strejdomrd, vyhultágo, kaluž sraček s breberama, vyhoňvosel, hajzl, hovnomil, bezpáteřák, anální penetrant, vykouřenej Goliáš, podrazák, syflvůl, zulicbordel, kundomaz, tetopíchal, špína, vymlaskřiť, samohoňka, přetrhkokot, sajrajt, vyflusanej šmejd, vyblitá sviňa, zmrd, vypíchaná mršina, podržbrko, prdelojebník, držka chcanek, leštilsvícen, pojebanej bezpérák, smeták posranej, vožralá žumpa, péroplíseň, sviňák, přizdisráč, vyrachtanej hnus, vykuřfugas, zrádce, spermožrout, vyližprdel, kunda pro vosum čuráků, křivák, hovno s majonézou, zákeřňák, prasopíčus, zmetek, vychčizvokna.
Proto jsem ho sejmul. Mezi čočky, jedna přesná, pic, bum, prásk, díra jak prdel, mozek na zdi. Pác pěkně zepředu, abych byl to poslední, co viděl.
Dluh
Stěmahle jsem se neměl zaplést. Vlastně abych to vzal od začátku, tak se máti neměla zaplést sfotrem, protože pak bych se nemusel pracně hrabat na svět a vůbec se vyhnout týhle prašivý cestě, která si říká život. No jo, ale už je to tak a člověk stím nic nenadělá, leda že by si vystřelil tu kaši, která prej vobsahuje vědomosti.
Ale abych nevodbočoval.
Bič na bitch
Takhle jsi to chtěla. Takhle. Asi to není to pravý vořechový, ale co, já se nikdy netrefil do tvýho vkusu a tak jsem to udělal po svým. Kéž by jsi se viděla.
S prokletím hrdiny...
Na motivy příběhu, který se nikdy nestal.
Nikdy jsem nebyl hrdina, nanejvýš ve svých přiblblých snech, pokud jsem měl zrovna
tu šťastnější noc, dokázal usnout a neviděl Vietnamce vyskakující z podzemě a útrob džungle
s hysterickým křikem provádějící bajonetem antemortální thanatopraxi mejm klukům z jednotky.
Ani slovo
„Nebudeš mluvit, tak chcípni“, nevyhrožoval Wayne Brugelmans, pouze konstatoval. Nikdy nebyl zvyklý žádat o něco dvakrát. Výstřel, který roztrhl tichý a poklidný závoj newyorské noci, jen potvrdil, že nekecal. Ne poprvé doprovodila jeho devítimilimetrová přítelkyně někoho na věčný odpočinek.
Pravá ruka
No co bych vám povídal, žiju si život zjednom vtěch velkých nudných rádobyvelkoměst. Vkterým. To není vůbec důležitý. Je prostě nudný.