Zapadá tvoje slunce
Začli jsem skoro stejně. Když jsem sní byl poprvý, šlapala chodník 3. den. A já byl vtaxíku 2.
kafe s cukrem a mlíkem
probouzím se
po další
promarněný noci
piju kafe scukrem a mlíkem,
předstírám, že spím
Byl jsem po opici, smysly ošálený chlastem a ona ke mě byla otočená zády. Ještě než jsem se jí dotknul, měla kalhoty na půl žerdi. Zpod deky na mě svítil bílej flek. Její prdelka měla čárku přesně v půlce.
pochyby a jejich pohyby
nahoru a zase dolů,
od hlavy k srdci
a od rozumu k citům
a zpátky
Kamarádi mi odjížděj
A kamarádí mi odjížděj
na Kanárský vostrovy a na Srí
Lanku, do Thajska a na Kamčatku,
do Indie a do Španěl
tak snadno..
slunce kreslilo můj obraz
na trávu, na dům, na asfalt.
ale pak přišla tma
a všecko si vzala
tváře
už si ani nepamatuju
jak dlouho jsem pryč zdomova
možná je to stesk,
ale někdy se mi stává,
těsně před tím
srdce nám narážej do žeber
do žil jsme si vstříkli nekonečnej okamžik
těsně předtím se mi
naposledy
nikdy se nebráním novým věcem
Stál jsem u dlouhýho baru vpřetopeným bordelu. Kolem mě procházej unuděný tváře vunuděným spodním prádle. Další všední den.
Ženská na druhý straně přepočítává prachy, který jsem jí dal.
NEJDE TO ZASTAVIT
ve vlasech se mi
někdy
udělaj beďary
jednou za čas jednoho znich
Podle posledních výzkumů
,,Do 80-ti. “
,,Co. Jako fakt do 80-ti. “
,,Jo,“ vážně přikývnul.
Pojď dál
Zaklepal jsem na dveře jejího pokoje. Neozývala se. Jenže já věděl, že tam je. Kde jinde by taky mohla bejt.
Orgasmus
Udělat se do ženský,
je jako se vrátit do jejího klína.
Je vtom spousta tepla a vlhka.
Je vtom výkřik do neznáma.
půl hodiny
potřebuju se někoho dotknout
a i když za to musím platit
právě teď je to jediná šance
jak se kněkomu přiblížit
Herna U Standy
O týhle zemi se říká, že je bohatá. Víte proč. Za všechno, za všechno se tady musí zaplatit. Příklady si doplňte sami.
ta láska tam pořád někde byla
mohl bych tomu říkat láska
ale byla vtom i hrdost a sebeúcta,
kterou jsem zní cejtil
a kterou jsem na ní obdivoval
soul on the go
she says I’m the soul
that floats
she says I’m the man
who never goes back
dy da dy da dy da dy da* (vede tahle kolej k tobě?)
jedu po koleji,
co jsem našel v uleželý trávě
je zrezlá a já pořád nevím,
kam vede
svět, ve kterým žila
nastavil jsem jí ukazováček, zatímco jsem jí to dělal pusou
pomaličku na něj dosedla
netlačil jsem,
nechal jsem to na ní
Rady začínajícím taxikářům
Sjížděl jsem po Mannamead Road k Mutley Plain. Mutley Plain je po centru nejrušnější částí města. Což znamená, že je dost velká šance, chytnout tady džob. Bylo něco kolem druhý nad ránem a já se pomaličku chystal domů.
when
when was it last time
you were trying save
your life.
was it when you were born
Poslední krok vpřed
Vešla jsem do pokoje vpodkroví. Všechno už bylo připravený. Na trámu visela prádelní šňůra se smyčkou. Pod ní byla židle.
Byla tu tma i ona
Byla tu tma,
ale já se nebál
protože mi její prsa
Brailovým písmem vzkazovala
Jo? Jo. To jo.
Na štaflu. Někde vAnglii.
Ty vole, ta je má.
Hm, akorát tak huby.
K-k-k-o-u-l-e
Sedí přede mnou
A čte mi
Bukowskýho básně:
,,K-k-k-o-u-l-e a sp-e-r-r-m-a. “
něco jinýho?
smějou se mi,
protože píchám kurvy
a jezdím na priváty
jsou tisíce let šťastně ženatý
Sebevrazi
prší z nebe.
Chodníky a silnice
zaplňují jejich těla.
Předpověď je neveselá.
Co jsem viděl
bylo našedlý nebe
křídla ptáků
a její nohy
včernejch silonkách
Podfuk. 15.října 2051.
,,Ségra, spíš. “
Chvilku bylo ticho. Neslyšel jsem vůbec nic. Ani její dech.
Sůl
Pozoroval jsem strop. Byl vysoko. A nebylo to jen tím, že jsem se právě rozvaloval na svým rozvrzaným gauči. Stropy byly vtomhle domě, kde jsem měl pronajatej byt, hodně vysoko.
Pohádka o štěstí. A o smůle.
Mám štěstí, protože se Vivaldi narodil
tak dlouho přede mnou,
ale já ho pořád slyším.
Mám štěstí, protože můžu být cizincem
Long job
Sedím vtaxíku a čtu si noviny. Jsem tak 8. nebo 9. Teď je ještě pořád moc brzo se tím zabývat.
(Čeho se bojíš?) Bojím se Tebe
Nebojím se vlastního smíchu,
protože vím,
kde se rodí
Nebojím se svýho smutku,
Některý zážitky
Mám pocit, že mě některý zážitky
doslova vyžíraj.
Že spolknou všechno:
co jsem. co jsem si myslel.
Automat
Den blbec. Seděl jsem u prázdnýho stolu a čekal, jestli se někdo ukáže. Dopíjel jsem třetí pivko a pozoroval, co se děje kolem. Se mnou vhospodě bylo pár dalších alkáčů, kteří věděli, že bejt sám spivem, je lepší, než bejt sám.
Na obzoru Taxík a v tom taxíku Hajzlík
Ano, ano, ano. Jsem zpátky. Vrátil jsem se do 4 stěn a 1 střechy na 4 kolech. Vrátil jsem se ktaxikaření.
Napsala mi
Vždycky jsem si myslel,
že najít si ženskou a udělat jí to,
musí stačit.
Vždycky jsem si myslel,
Uvidět básníka
Dneska jsem viděl
jít po městě básníka
občasnýho prózistu a pózistu.
Retko zapíchlý do klubka chloupků,
Aspoň jsem to zkusil
Lehnout si do vany
a zkřížit ruce na hrudi.
Podřezat si žíly
a nechat odtýct
Krátký hovory o bolesti
Někdy kecám sJežíšem. Stává se to, když si sedne na moje ramena. Objevuje se, když nevím, kudy dál.
,,Kde máš svůj kříž, chlape.
Papír snese všecko
Už zbývá jen pár minut a já to ze sebe všechno dostanu. Na tuhle chvíli jsem čekal přes dva roky. Dva roky slušnýho chování a kouření čůráků dozorcům znoční směny. Ale já to dokázal.
Bejt trošku užitečnej
Probudila mě bolest vbřichu. Spal jsem. Bolelo mě břicho a hlava. Už vím, omráčili mě.
Bouchly dveře
Seděla u mě na posteli a já si uvědomoval, co se všechno za ty 2 roky změnilo. Hlavně u ní. Já změnám podlýhám nerad. Pořád jsem si pronajímal pokoje místo bytů, pořád jsem makal jen tolik, abych měl na nájem, na pivko a na lekce, který jsem bral od života.
Děti
Jak se maj děti.
Jo, jsou vpohodě. Ptaj se na tebe.
Co jim říkáš.
Namalovat hada
chtěl bych ti
do kolení jamky
namalovat duhu
chtěl bych ti
Její rituály
Probudil jsem se,
když vstala zpostele.
Poslouchal jsem mlaskání
jejich bosejch nohou
výpadky paměti
vypínám sprchu a šáhnu
po ručníku
je mokrej
aha, jasně, říkám si
Aby holky rychlejc odpouštěly
Chtěl bych osedlat koně a uprchnout ztýhle země.
Chtěl bych pomilovat krásnou ženu a neplatit za to žádnou cenu.
Chtěl bych jít, kam budu chtít.
Chtěl bych bejt uprostřed karavany, co pluje pod hvězdami.
autobusový zastávky
kolem jedný procházím
cestou ke krámu na rohu
sedí vní Dave
místní houmlesák
Moje světlo
koukám se za sebe
a vidím několik životů
a ani jeden jsem
nedotáh do konce.
peklo
do místnosti vlétly další dvě mouchy
(člověk si vždycky říká, odkud se berou)
chvilku nad náma kroužily,
než našly poslední volná místa.
Ti šťastnější z nás, umírají
. svobodni svých závislostí:
na ženách, na drogách, na jídle, na slevách, na chlastu, na práškách, na semaforech, na slevách, na teplý večeři, na dětech, na 20. každýho měsíce. na životě
my ostatní
do poslední chvíle
Kamarádi
Vrhli sme se na sebe hned, jakmile sme upadli do postele. Muselo to tak bejt, příroda a časová posloupnost tomu tak chtěly. Jenže já jsem po pár zásunech odpad. Zkoušeli jsem všecko.
nohy a pivo
můj domáci se zase zamiloval
3 rozvody na něm naštěstí
nenechaly žádný stopy
jemu je 62
nestandartní schuck
dost dlouho to vypadalo
na standartní šuk
ale pak mi začla šeptat do ucha:
vomrdej mě, vomrdej mě
skromná sebevražda
vyzvánělo to. dlouho.
pak to konečně někdo vzal:
,,půjčovna rakví, přejete si. “
,,no, víte, ňák se mi to tady všechno sere.
rakovina
napsala mi,
že je nešťastně zamilovaná
napsal jsem jí,
že láska není rakovina
Zklamání v mojí kůži
Dokážu i já napsat něco,
zčeho nebude trčet
moje šíleně dlouhý péro.
Ale kde jsem to. Jo. Jo.
vzdychla
měla jizvu mezi kozama
prej se jí kdysi zastavilo srdce
ne, ne kvůli mně ne
to mě ještě neznala
zvedáme kotvy
vpravý poledne se ještě nic nedělo
jako 1. sme dorazili my,
houmlesáci a nadržený socky
vpůl 2. se dostavili buzíci a kolem 3.
(jsme) klauni a akrobatky
když do města přijel cirkus
tak kolem něj
(pro větší bezpečnost)
postavili vysokááánskej plot
budoucnost motýla
(ze sbírky Hmyz)
ach ta příroda.
(hroznej kýč)
musel jsem toho motýla
vězňové ticha
zruky mi před 1000 roky
vypadla břitva
stal jsem se dobrovolným vězněm ticha
už nikdy nezavřu svoje oči
generační propast a jak ji překonat
leželi jsme vunavený posteli
a hladili si těla
já byl ticho, ale ona.
se mě zeptala:
kladivem
jedno blbý ráno
našli vmojí tváři
kladivo
(odhadem tak 8 kilo)
1 nedodělaná báseň
došel jsem na hlavní
a na chvilku se zastavil
pozoroval jsem střechy
okolních domů
blamáž
14:20, ulicí jde ženská
sdlouhejma nohama
a vyrovnanou duší
a tváří se, jako by
Má mě pořád ráda?
2 vězni co počítaj roky
já a ona
zajatci manželství
a trapnýho rána
Dobrý znamení
2 pářící se brouci
zakleslí do sebe
broučími prdelkami
lezou po mým stole
Její zvíře
něco na mě křičela
a muselo to bejt strašně důležítý,
(minimálně pro ní)
protože jí ztoho křiku