Písmák TŘIKRÁLOVÁ HAIKU
[06. 01. 2012, 17:32]
Vy, tři králové,
kolem přejdete. Nápad
mi nenesete.
EISNER, WITTGENSTEIN & BARTHES, sro
Včera, v pátek 2. prosince, jsem si přesně v čase 04:41 podal na serveru Seznámení anonci následujícího znění:
Hledám čarodějnici, vědmu, se vším všudy, a to k pomoci. Mám fotografii, a potřeboval bych k ní sestavit příběh. Vyvolat s touto fotografií původně související příhodu.
Téma týdne "Nejoblíbenější knižní postava"
Pokud snad i odborná kniha může čtenáři poskytnout ono cosi, co se obvykle nazývá literární postava nebo hrdina knihy, v takovém případě nabízím příběh, který je mezi odborníky z oboru kulturní antropologie znám jako Případ 100. opice z ostrova Košima.
Nejedná se žádný ukradený tajuplný číp nebo vyšpioněnou letadlovou loď, naše historie má s předešlými mediálními stereotypy přesto cosi společného: udála se i ona tenkrát naprosto nečekaně.
Původně se mělo jednat o dlouhodobý odborný výzkum jakéhosi sociálního chování jedné skupiny opic věky oddělené od ostatních opoidů nekonečným mořem okolo japonského ostrova Košima.
CO JE NEMOŽNÉ
Dovolím si pár slov o čemsi, co je z pohledu jazyka i etymologického významu slov nemožné, a nebo alespoň obtížně pochopitelné.
Ale co existuje spolu s námi zcela běžně, a to natolik zažitě, že existenci takového paradoxu zhruba 10 000 000 kusů současných živých existencí naprosto nevěnuje bdělou pozornost.
Pojednám tedy stručně o existenci neexistence, a tedy již z definice o čemsi nemožném.
Začnu v jazyku německém, v něm podle překladače na Google.
VŠECKÝM, CO UŽ UMŘELI A BYLI DOBŘÍ, ZDRAVÍM VÁS
Příběh se začíná ze tmy s časným letním ránem.
Skupina vojáků v amerických pěšáckých kombinézách, v bílých helmách a s bílými pásky s písmeny MP na rukávech, postává kolem dvou zajatců v uválených italských uniformách.
Poněvadž se ve filmu ještě jednou objeví, dejme těm dvěma ustrašeným třicátníkům sedícím na zemi jména. Pietro.
TRACTATUS
NEEXISTUJÍCÍ CD LEONY MACHÁLKOVÉ
Peníze po kapsách, wild horses mé paměti, teď na stejném začátku devátého měsíce září, koně neosedlaní, za jejichž kopyty se dovysoka řídce hnědě práší, pokud se rozeženou širokými pláněmi okolo Olomouce, ale koně mrtví dávno stejně jako on, jen ta pole vidívám roztáhlá ve stejné rovině, blížím-li se k městu směrem od Krakova vlakem, stejně jako v 16. roce před sto lety jistý C. K. desátník.
NEEXISTUJÍCÍ CD LEONY MACHÁLKOVÉ
ČLOVĚČE, NEZLOB SE
každé ráno vstáváš
do bludiště dne
snídáš bez paměti,