Prozření
Drátěné ramínko
Drátěné káně bez peří
znuděné svojí nahotou
Schoulené na židli u dveří
vadilo ohnuté prázdnotou
Kuchařův hlad
Vkuchyni jsou vesmíry
jakopohled dodíry
pánevmaso žvýká
huba hladem stříká
Bubeník na odpadkové kýble
Rytmicky seděl před parkem
Černý jak tunel řval
Zkroucené noty pod mrakem
na prázdné kýble bubnoval
Zalehlé ucho
Slovo je krajíce jen půlka
a boltec v prstech suchá kůrka
Když mačkáš klakson mluvení
tak nikdo neslyší tvé šumění
Studená fronta ve městě
Sychravá šála ovinula ulici
Do prstů smrkají si strážníci
V chodnících boty ztrácí břeh
Kdo nikam nechvátá má spěch
POZVÁNKA NA HUDEBNĚ LITERÁRNÍ MARATON
DNE 21. 9. se koná Velký Hudebně literární maraton
Hrají a přednášejí:
PSÍ VOJÁCI
ZÁVIŠ
Citron na golfovém hřišti
Až do prstůtam uchopíš ten žlutý míček
Co neodvratně kyselý je jako žízeň
Sevři ho do rtů a odpal jako svět
A líbej jako by to bylo naposled
Odhozený kelímek
Na cestě vykvetl jak ušpiněná růže
Oblečen prachem ležel, chvíli stál
Snad z toho svrběla ho kůže
Možná i biče koštěte se bál
Kapsářský výlov rybníka
Hladina ulic bublá taškami
Město je rybník tajných rybářů
Ukrytí v rákosinách davu
házejí sítě letmých doteků
Hlava ve sloupu veřejného osvětlení
BUM.
Železným svícnem nakopnutá mičuda.
Vítá a zkoumá hmotu čenichem.
Viděla nebe na zemi.
Deštivý máj
Studené skály jarních oblaků
Kamínky deště drolí chlad
Večer je vlhké hnízdo zázraků
Zelený den se odplazí jak had
Opařená ruka
Bublala sopka na sporáku
Chrlila páru do rypáku
Kopyto ruky tam lovilo
Vařící lávou se polilo
Podvečerní svět
Chodidla ulic davem otekly
Procitlé stíny klopí zrak
Klobásky klik se dopekly
den usedá jak z prachu drak
Tři opilé stařenky
V restauraci Na Třemošné
tři stařenky sedí sošné
U stolu tu zkameněli
jak flamendři po neděli
Havrani
Na kostry stromů slétají
Studeným okem dolů shlíží
Na sníh jak černé plody padají
Hladové zobáky je tíží
Pivní chodidla
Den spadl jako pěna
A večer nenastala změna
Když stěny lepily jak povidla
mě zasvrběli chodidla
EDA OREL VESELEJ A BUBÁK V KLUBU BELZEPUBU
VE STŘEDU DNE 21. 10. 2009SE VE20:00 VKLUBUBELZEPUB KONÁ VYSTOUPENÍKYTAROVÉHO MÁGA ELEKTRIKBUBÁKA A EDY ORLA VESELÉHO
KLUB BELZEPUB U Rajské zahrady 14 Praha 3 Žižkov.
ORLÍ TRANSVAGINACE
ORLÍ TRANVAGINACE VHOSPŮDCE NAD VIKTORKOU
DNE 18. ZÁŘÍ VE 20:00
ROCKOVÁ SKUPINA ORR DOPROVÁZENÁ RECITACÍ EDY ORLAVESELÉHO
Hospůdka Nad Viktorkou Bořivojova 79, Praha 3 Žižkov.
Kaplky na okně
Matematika chaosu na skle
plazivé vzorce kryjí svět
vše pohltit a býti pohlcen
Tekoucím nekonečnem válek v pohybu
Jezevčík v akváriu
Jako šála natažený
Leží za sklem vystavený
Krvelačně čumí
Štěká až to duní
Ráno v průmyslové zóně
Obloha rozvalená do tvárnic
zkouřené komíny ji píchají
Továrny kašlou z plnýchplic
Bagety kontejnerů snídají
Akustika opilce
V bažiněutopených jazyků
bubínkyhlasů zazněli
Tekutou žízní se k nim prodíral
Uši mu vhlavě duněli
Krabička zápalek
Vychrtlé požárnice vsardinkovači ohně
srovnané zapálit se pro všechno
po hlavě skočit do akce
o stěnu rozplamenit ofinu
Igelitky
Chováme nekvokavé nosnice
krmené cennostmi i krámy
Vsouhvězdí prstů stálice
Ve dne i za tmy vycházejí s námi.
Básen pro moji lásku
Kéž dýmka soumraku už dokouří ten denat zase andělem jsemuchvácen v hladinách neskutečných létata vočích hlubokých svá křídla utopitvšem na posměch pak bez křídel zas nahý chodit pěškydomilování oblečen se nebát nociO smilování prosit svítání.
Modlitba k Andělu
Nad pouští bezednou jak orel sámkouzelnou studnu vyhledám V hladině smaragdové chci se skrýta z očí přenádherných pít Já všechny květy na světě bych natrhalkytici s perutěmi uvázal V altánu neskutečných hvězd se posadilk andělu skutečnému takto pomodlil: "Jste křišťálový anděl stmíváníkřehčí než střípky jantarových svítáníVzdálenou krásu Luny máte závidím výškám jichž se dotýkáte".
Ženy
Ženy jsou polonazí andělé se sametovou studánkou
a srdcem neklidným jak hrudka pekelného másla
svlečené v nebi milování rozpustí se vlásce
Pak vkrbu manželství tě zahřeje i zmrazí .
Závodník Den
Úsvitem v marmeládě svítání
peloton hodin uhání
Než prosnídáš se k poledni
štafetu času předá dni
Mráz
Na oknech zvratky ledních medvědů
Mrazivý dědek je tam rozmazal
Za sklem se tomu škodolibě chechtá
Plíce mu hvízdají jak rozšlapané trumpety
BLEDÁ RYBA
Skleněný dům je pod hladinou světla
Vhlubině zbledlé jámy ryba přerostlá
Plave i neplave, jen čeká pod lampou
Oteklá Luna vžaláři co nechce opustit .
BATOHY
Zduřelá záda vrozvlněném vagonu
Plátěná srdce tlučou do zvonu
Klokani naruby své vaky hlídají
Zmačkané hrby se tam líbají
Milovat
Milovat bez hlavy, a bez krku
spolykat asteroidy dotyků
Zachytit očí jantarové krůpěje
Vypít je bez peněz i naděje
Radost
Radost je rozsvícený ledovecBujará párty překvapených tučnákůPod středobodem chvíle blázinecOrgasmus zapůjčený časemRadost je spirála co zdobí Na dortu sněhobílá pěnaAž kamikadze smutku do ní naletítak jako tučnák bude černobílá.
Skrýš v oku
Planety tváří stékají jak slzyVesmírem oka zachytím je do sítěZa modrý srpek měsíce se skryjíA tam je nenajdu.
Postel
Ležící brána k paralelním světůmUstlaná rakev bez víka i nabíječka dnůSasanka ve skleníku pokojek nirváně postelových tanců rozvitáAlfou a omegou je v abecedě snůZmuchlaným chrámem ožralého lenochazáchranou sítí pod houpačkou životaTen kdo ji nemá Pánbůh s ním.
Chodba
V rozlehlé akustice krokůprocházím galerií dveříVeřejnou potkávarnou všecha demarkační čárou nikoho.
Geneze
No tak jsme tady. A co má být. Vždyt někdo tady musí žítSnad přišli jsme jak z moře prvocia možná přivedli nás sjetí prorociAž tady všechno sežerem a vychlastámetak někde jinde repete si dáme.
Magická manéž
Pohled je lev co proskakuje kruhem okaaž jeho hříva zadoutnátakskočí vedlea světla šapitó se na hlavu mu zbortí .
Bezlidé
Nad nebe zaletí si platinovou raketou
Ve výškách nadlidských tam rozkvetou
Jak ohon komety když perlí snem
zástupům užaslým jsou zrcadlem
Poprava staré mouchy
Vzákoutích vyhřátého pokoje
pavouci poslouchají Mozarta
z pavučin neupředli závoje
a hoví si jak v kůži levharta
FASTFOOD
Jídelní raketoplán v olejišti míjení
hladoví pasažéři sedí v pohybu
U stolků vykleštěných sterilitou davu
kluzkými tácy hrají domino
Pinožka plná strachu
Špinavá pinožka zas vkoutě stojí
Že ji dnes vyperu pořád sebojí
Však nemusí dneska se bát
Do bot já deset piv půjdu sidát.
Zkamenělá ponožka
Zpaty mi vyrašili křídla po ránu
Po schodech letěl jsem jak pták
pak surfoval na slupce banánu
Vhranatém moři plaval znak
Placatí ovádi
Rozverní obuvníci ulice
na hlavách generálské čepice
kolem ran města létají
placatky vrukou hledají
Talíř
V zrcadle stolu plná tvář
kolem ní z vůně svatozář
Kudlanka náboženství jídla
s vidličkou masožravou se v něm zhlídla
Jméno
Kolikrát denně zašeptám ho nevím
kdo miluje ten nepočítá
Než usnu přitisknu to slovo na ústa
Pak marnotratně ponechám ho snům.
Stolní květinářství
Ten zlatý květ byl vílou přinesen
Tím znásobil svou vůni
Je těžké odložit pak vázu sklenice a nedumat
jak prázdné dno zas stonky polechtat.
Záchodová lady
Železná kněžka Boha NutnostiPočítá souřadnice míjení a ztrátSedící silueta s prstem na mincimlčením zvedne vzdušnou závoru.
DÁMSKÉ PŘIROZENÍ
V údolí stehen vyhřezlá
kožnatá sopka stále činná
Erupce rozkoší v ní pulzují
a jícen života se otvírá.
Mince
Studená vločka na dlani
Motýlek vydrolený z bankovky
O ruku člověka se ohřívá
než vypaří se v horku vydání .
Zmrzlina
Jaksněžná baletka mých rtů
vytáčí sladké piruety při chůzi
Milenka sněhuláka bez mrkve
zas pláče pod mým jazykem .
ZEMĚ
Studený kamínek pod pařeništěm hvězdosetý morseovkou horkých městProtkaný labyrintem setkáníprůvanem kruhu uháníV záhonech času lidé pracujína hroudách koloběhu růži pěstujíSmutkem i radostí ji zalévalia jméno Láska jí pak dali.
Oči
Jednou si vezmu okno na záda
a odnesu až do lesů
Tam otevřu ho k slepým pařezům
odtrhnu závěs pavučin a vykloním se zhluboka
Bořivojka
Pestrými štíty hospůdek je tetovaná
Monmartru Žižkova se táhne rukávem
Šedivou žílou silnic šněrovaná
prsteny aut se leskne nad ránem
Polévka ze sáčku
Reklamu jsem sledoval
pak polévku kupoval
S masovými knedlíčky
že prý jako od babičky
Židle a stůl
Čtyřnohá gejša každodenních setkání
Nejstarší sestra pohovky a křesla
V sedě i bez šálku všem zkrátí čekání
na klíně světici i lumpa snesla
Nahý vítr ve městě
Chytáme nahý vítr v ulicích
jak síťky na motýli míjí tváře
uteče do parku a obleče se do listí
na rohu prolistuje staré noviny
Bota ve větvích
Snad někdo stromu výšku záviděl
tak po něm hodil aspon botu
Stala se ptákem který vyplazuje jazyk
Ptákem co poletí jen dolu
Židle
Čtyřnohá gejša každodenních setkání
Nejstarší sestra pohovky a křesla
Sšálkem i bez šálku všem krátí čekání
na klíně světici i lumpa nesla
Mokré ruce
Mám rukavice z čapích zobáků
lopatky parníku co nad hladinou překáží
Telefon probuzená žába na pánvi
a průvan škodoliběnabízí mi záclony.
Lesbická žvýkačka na botě
V náruči chodníku se tulí ústní baletka
Čeká až políbí se z podrážkou
Se špičkou boty vášnivě se objala a drží
Však horkou stoličku tu líbala by raději.
Jen kdyby mohli
Slunce by zakryli a začali ho pronajímat
Kdo na něj nemá ,může do mraků se dívat
Vítr a déšt se zatím neplatí,
prý hypotéka na hvězdy se vyplatí
PENÍZE
Zbohatne-li dobrý člověk je to radost.
Zbohatne-li zlý blb je to katastrofa.
V marmeládě
Hodin je dost a času málo
Hozené lano dálnice se zamotalo
V plechovém klubku motory se hádají
Z cigaret výfuků jen bafají.
Zelená víla
V domečku na palouku pod čelem
zelená víla sedí u spinetu
Klávesylechtáněžnýmdotekem
z komínu znějí tony menuetu
Lednička
Vkuchyni hladem zívá Sněhurka
břicho jak vysypanou mošnu ve sněhu
V něm volá o pomoc jen opuštěná okurka
a sedm lahváčů jak trpaslíků na ledu.
Před výplatou
Chodidla času nedočkavě polechtám
Z popela dnůaž Fénix zase přiletí
Prořídlé peří bankovek mu načechrám
Vajíčko křepelkymisnese do boty a odletí.
SVOBODA
Z houpacích křesel stavět Babylon
Chodit se dívat do muzea na prachy
Namísto dveří oranžový lampion
naházet klíče do stoky
Dav
Proudícím davem ulice jsou březí
Špehýrky očí mlčí na tvářích
Za nimi lidé v tělech vězí
zavřeni ve svých žalářích
Vesmírný bowling
Milion bohů v slze vesmíru
je jako jeden v oceánu člověka.
Na Mléčné dráze hrají bowling s hvězdami
Bůh peněz drží modrou kouli.
Ráno v lese
Ranní slunce světlo vrhá
Koroptvičku liška trhá
Na palouku vprostřed kvítí
malu myšku káně chytí
Politici
Jedna hlava dvě tváře
Jedny ústa dva jazyky
Jeden oltář dvě víry
Dva vepři jedno koryto.
Pilot a ježek
V suché trávě za hangárem
pilot zašláp ježka málem
Pohladil mu slechy
chytil od něj blechy
Vzkaz lahváčům
Vy píštaly mé úžasné do vašich hrdel skleněných já zaduji
na cestách vámi zkropených se všemu vysměji
Jak starý kašpar s hubou dokořán ataškou rolniček
ústřici rána otevřu si do víček.
Čekárna
V krabici s kyselými bonbóny
ze stropu visí zralé citróny
Od okna bez záclon až ke klice
táhne se mucholapka lavice
Němá pradlena
Nalitá v koutě jenom mručí
Nemluví,nemodlí se pracuje
Zákony koloběhu uznává
Těhotným bubnem točí jako planetou.
Nevíme
Hrajeme hru a netušíme proč
Jenom dálsázíme a neptáme se oč
Však chtěli bychom vědět s kým
Co je to za hru je nám tajemstvím.
Pokrytci
Slévači peněz kapku ukápnou
Zástupy žíznívých s ní podělí
Hlasitě do světa to vykřičí
pak v plných bazénech se vykoupou
Facka
Stakáto hádky tečka plesknutí
Dlan jako slepá moucha přiletí
Na záhon obličeje zasadila růže
Plácačka na mouchy jen závidět mu může.
Komnaty porcelánových trůnů
Zurčivá slova do uší tam šeptá voda
Kloktavé hlasy ve vázách se hádají
Bizarní reliéfy úst tammlčí dokořán
Snad nápis na stěně by chtěli vyslovit
Vlak
Hodovník času pod tabulí Kam
Jak dutá šipka leží na cestě
Z kružnice nástupištmi ukazuje Tam
Špagety kolejí má nalepené na vestě
Bezhvězdná noc
Po nebi oči krouží, hledají
Jak malí hloupí ptáčkové by zobat hvězdy chtěli
Z propasti mraků můra sletěla
Z tabule noci hvězdy setřela
Dálnice
Rameno sépie má oči rozsvícených aut
Ta šeda stuha naděje všech chvátajících v času
v noci je tajemná jak plazící se astronaut
Kovový vítr v poli betonových klasů
Obutí lidé
V žalářích bot se nohy míhají
Svá měkká těla hlemýždí tam skrývají
Před špínou chodníků a davem botonožců
Hrubých a špičatých jak hlavy nosorožců
Piraně ve vaně
Bankovní účty plní se jen pomalu atěžce
A jako vany vypustit jdou lehce
Ve vanách papíroví kapříci se bojí
Prasátka vyprázdněná doma stojí
Vysočina
Toulám se krajem zachmuřených lesů
Kamenné plody cest mě provázejí po kopcích
V údolí ježků promění se v chodníky a kostely
Laskavé bodce střech tam ukáží mi k domovu.
Sekačky na trávu
Vy řvoucí mastodonti v prehistorii trávy
Tu louku raději by měli spásat krávy
Kopyty gumovými zemi dusíte
Zelené kruhy ticha rušíte
Nedělní ráno
Fontány soboty už dotryskaly na dlažbu
Sveřepí opilci jak olízané nanuky se roztékají v nonstopech
Stříbrní paviáni vyšplhali do antén a visí v éteru
Slunce je zlatý dikobraz co oblékl se do záclon
Kuřácké letadlo bez Business class
Žebříčky nejbohatších u komínu opřeny
Vněm spolu snejchudšími vystoupají do mraků
A jako perly nejdražšízas navrátí se na zemi
Žíznivá telátka je vypijí pak ze žlabů.
Sokol na staveništi
Vbezesklém okně čechral peří
Pak vbetonovém pokoji se schoulil
Když kroužil nad střechami
prázdnotustaveništ měl pod křídly
Ponořen
Oblázky sklenic v tůni pivnice
V hlubinách dýmu jantarové ryby
tam pivní víly krásné číšnice
V tekutých sítích vratké pohyby
Peněženka
Hladová myška v prstech člověka
Když všechno vyzvrací tak zčerná
Kapesní družka je to věrná
Dokud jí neobejme cizí ruka.
Ručník
Vkapličce rituálů suché křídlo
Jak prapor doteků tu visí bez pocty
Stříbrní kohouti až budou ráno kokrhat
Vbezvětří zrcadla pak zavlaje mi do tváře .
Stařec a párek
Na stěžni židle seděl sám
A prázdný stůl byl jeho oceán
Talířek spárkem záchranný byl člun
On porci života zněj žvýkal rozvážně
Óda na jitrnici
Čarovné hovínko na sněhu talíře
Laskavým štětcem barokního malíře
rolničky vůní vnose polechtá
Vidlička soustem osedlaná zařehtá
17 listopad
Na zlatém písku leží sametový krokodýl
Vmrazáku srdce schovanou má růži
Vtlamě mu rezivějí staré sliby
Má místo očí dveře zavřené
Podzimní nebe
Vousatý chameleon plive po střechách
Jeptišky sknírkem tahají ho za ocas
nahému létu zvoní klekání
Zelené tváře stromům zdřevění
Hvězdář od sv. Mikuláše
Placenta náměstí je od turistů zjizvená,
stonožky ulic utíkají do hospod
Studená observatoř kostela jim svítí
nachové věže stojí bez hodin.
Kamna
Hranatý vesmír u zdi pokoje
Spálená slunce vkleci rotují
Jak misku mléka ohřejí mi dlaně
Na plátech galaxií zasyčely kočky
Kouzelná sušenka
Studánka peněženky je zas bez vody.
Suchá jak pochva stařeny.
se na mě šklebí.
Jenom pár kapek cinklo o praty.
Kouzelná sušenka
Studánka peněženky je zas bez vody.
Suchá jak pochva stařeny.
se na mě šklebí.
Jenom pár kapek cinklo o praty.
Pojídači jazyků
Oceán otázek je bez konce.
Vpřístavech odpovědí doky knihoven.
Korábyz papíru jsou svázané a neodplují.
Napnuté plachty voní do prstů.
Schody
Tam vbřiše obra stočená
Špinavá harmonika hraje do kroku
Lepkavou klávesnicí zábradlí se podbízí
Šoupavým tonem roztancuje kolena
Potrestaný jazyk
Řetězy talířů, v nich jídel spousta.
Na popraviště úst jdou další sousta.
A jazyk povídá a poletuje jako hmyz.
Hryz.
Sklenice peprmintového likéru
Rybičko moje zelená.
Tvá němá ústa políbím.
Studenou touhu vypiju až dodna.
Šupiny obličejů zakryjí mi oči.
Čas vánoční
Barevná okna kostelů se vysypala do ulic,
a lidé uviděli na Betlém.
Na rozespalou naději tam na slámě,
na krásu mraveniště pod hvězdou
Domov
Domů. Chci jít domů. Ale vždyt jsem doma. Tak kam potom jít.
Strach
Ta jeho jednoduchost porazí i armády
Je otrávená studna vpoušti čekání
A bolí jak prsten co svazuje ti ruce.
Tak čekej. Až do zbláznění.
Jednou po setmění
Vpropasti večera si posvítím
okénkem do světa tam na stolku.
Tváře a příběhy kéž stanou se mou lucernou,
barevným lunaparkem vlabyrintu krabice.
Servírka
Sestřička stolů vbílé zástěře.
Prach zjejích bot se usazuje na pěně
Zhladinou lásky se mi do rtů zamyká
Nohy má ovázané dýmem
Měsíční věž
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek zpatiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodaj. í
Kamna
Hranatý vesmír u zdi pokoje
Spálená slunce vklecích rotují
Jak misku mléka ohřejí mi dlaně
Na plátech galaxií zasyčely kočky
Daně
Jak mušky neposedné kolem létají
a otec rybář spřísným výrazem
vrybníku kapsy rozhazuje sítě.
Na březích měst se třpytí šupiny
Dřez na nádobí
Studánka vplastu zrozená.
Vlagunu bílých delfínů se mění
Na hřbetech zporcelánu prsty surfují.
Ve vlnách očí horká zrcadla.
Prach
Po svazích dnů knám sestupují tiché armády.
Kam oko pohlédne se usazují šedé šiky.
Bezbranní váleční čekají až budou setřeni.
Vkasárnách času dalších je jak hvězd.
Souložící semafor
Po celé dny tam u kolejí stojí
Má svoji eleganci bez šatů
Jediným pohybem nám cesty spojí
Miluje pravidelnost návratů
Rekviem za prokouřené plíce
V krajináchkostí vzducholodě plují
Zhrdostí plachetnic se vzduchem dmou
Vyprahlé světy jícnem dují
Ve vzduchu zatočí se smodrou tmou
Princezna Slza
Vpropasti oka zámek zakletý je skryt
Zavřená okna do tmy kanou
Vprovlhlých sálech studený je svit
Zelené svíce ve zdech planou
Chodníky
Jak staré prsty pokroucené od věku
Točí se tam kam chceme nechceme
Mozaiky poplivané ve spěchu
Do prasklin všednosti v nich šlapeme
Ranní objev
Rezavý oříšek na dortu skříně ožil.
Průzkumník šváb dnes vyrazil si do světla.
Po cestách hranatých jde zarputile kvýšinám.
A zcela jistě nebude tu sám.
Sudokopytníci v ulicích
Pastevci vbarech popíjejí whisky
a mlčenlivé krávy rozešli se do ulic.
Vbarevných pláštěnkách tu stojí na slunci.
Plastová vemena jim vítr podojí.
Hořkost
Hořkost
Je máj. Jak nosy opilců už rozkvétají stromy
Slunce je žlutý talíř na blankytném ubruse
Pastelky komínů si na něj mraky čmárají
Ráno na mostě
Město je tvář a řeka zrcadlo,
z něj ústy kamennými pije vodu.
Své paže mostů do vln vnořené
mokrými prsty svírá břehy.
Jedlíci pudingu
Ubrusem světla den je prostřený
A pod ním noc, ta černá deska studící
Na stole slunce,zlatá mísa přeplněná
Lžícemi osudu zní život nabíráme
Mobilmania
Jdou chovatelé ptáčků ulicemi,
schoulená tělíčka jim v dlaních září.
Vkožených klecích nakrmeni číslicemi,
lidskými hlasy promlouvají do tváří
Zahrady slov
Země jak mušle, mušlemi je přeplněná
Růžoví hlemýždi vní ticho spásají.
Záhonem skutků ústa otevřená,
některé uschnou jiné dozrají
Popelnice
Za domem stará dáma zívla
Pod šedým kloboukem má hlavu otevřenou
Vkabátě zplechu na mě říhla
Krajinu podivnou jsem spatřil rozloženou
Meditace a gravitace
Gravitace a meditace
Na šachovnici kraje u pole
jsem jezdec bez koně a cválám na kole.
Cesta je hrbatá a plná jam,
Tam
Tam za prázdnotou střech, až za kopci,
znám chrámy plné zeleného ticha.
V nich život začíná a neví o konci,
jen bez šatů a beze slov tam dýchá
Letní přeháňka nad městem
Déšť, ten mokrý geometr bez kružítka
své přesné kruhy na kaluže rýsuje.
Tuláku vulicích už nezůstala suchá nitka,
jak starodávný věštec nebe studuje.
Černá díra
Nad hlavou mlhovina spánku pluje
Jsem astronautem vnoční tramvaji
Za okny neony jak rotující galaxie,
poutníkům noci víčka hlídají
U zubaře
Svou skříňku bolesti si každý nosí sám,
vjeskyni krápníků když oheň doutná.
Tam jazyk k horké skále přikován,
a každé jídlo stejně chutná.
Realita
Jsme kostky cukru pod jazykem slunce
Nám slina času rozmělnuje hrany těla
Přítomnost plamen který neuchopíš
V kalužích vosku rýhy života
Supermarket
Jak odhozený batoh titána tu mezi domy leží
aréna hledačů podpřecpanými ochozy
Zástupy vozatajů jedou bez otěží
Na drahách klikatých se plní jejich vozy
Týden
TÝDEN
Pondělí
Jak malíř včisté zástěře a s šedou paletou
svou rukou ospalou nám míchá barvy dnů
V mlze
Žijeme utopeni vkapce mléka
Bůh uvnitř šedé oko mhouří do hlubiny.
Po bradě vesmíru když s námi stéká,
ve vousech zůstanou jen zmrzlé střepiny.
Na zastávce
Vduhových housenkách se točí mikrosvěty cest
Do mechu čekání jsou položeny prázdné koleje
Jak stezky slimáků se třpytí na balvanech měst
Zrachotu kol se do nich líhnou larvy naděje
Sídliště
Vpustinách kvádrů lampy blikají
Jak šťastní psi se ve tmě choulí vkruhu
Chodníkům na rtech vločky lidí roztají
Když okna ve zdech oživnou a vidí duhu
Kuchyně
Jsou vmoři domů ostrovy jak z tropů
tam šaman vbílé čepici své recepty si mumlá
Ze sopek kotlů pára stoupá ke stropu
a vonná láva vkráterech už bublá
Hotelový pokoj
Do města soumraksklouzl po střechách
Naokna naráží jak sametový míč
Já klubku ulic kráčím po stopách
Vmé kapse studí cizí klíč
Nad knihou
Sám sknihou němým přítelem tu sedím
Do sněhu stránek stopy příběhů jsou otištěny
Pod sluncem skleněným já do nich hledím
Vmých rukou osudy jsou otevřeny
Před bouřkou
V koncertních sálech zhaslé krajiny to zaduněloUž mračných varhan nebe ladí černé píšťalyV hledišti lesů suchými hlasy tiše zašumělotam do něj žlutá ústa mraků dýchalyV podiu kopců palác bezvětrný stojía jeho balustrády z oblak svítí nad krajiV komnatách tanečníci flamenga se rojíJich těla klikatá tam za okny se míhajíI osamělé diváky má opera ta z němou předehrouUprostřed polí jdou své tváře obrácené k jevištiJen čekají kdy brány paláce se otevřoua vítr ten vzdušný pierot ven první prosvištíZ dusivých výšin reflektory září do propastiPřed branou šašek vítr tančí s bleskyV polích se divák směje z mokré pastiA z deštěm sloupy paláce se bortí do propasti
Léto
Čas kdy zrnka prachu tančí na třešních
vnehybném horku slunečního sálu
a z mokrýchbřehů hraje dívek smích
když nahá těla koupou vletním žáru
Na pohřbu kamaráda
Provazy deště země spoutaná
Chladnými ústy hrobů pije vodu
Vzpomínek střepinami cesta sypaná
Krajinou slz se stáčí ke hřbitovu
Jaro
Ranními zpěvy brána prolomená
Pěšinkou květů vcházíš do jara
Nos,plující váza zavěšená
Kytici zvůní cestou nabrala
Večerní šálek čaje
Do bílé loutny křehké lístky tiše padají
Zkrajin kde země leží, a obnažuje prsy
Na struny zporcelánu svoje písně brnkají
O roztažených stehnech hor kderostou trsy
Papírové oltáře
Znám domy co přepychu jsou katedrály
Vnich plná ústa ze všech koutů funí
Tam na mších hojnosti se klaní svému králi
Ti, jimž v srdcích prázdné chodby duní
Věže
Na šedých dortech svíce bez plameneJak sukovité prsty starců ukazují na nebeVysoko holub dobyvatel klove do kameneA prastaré tváře mlčí, zahleděny do sebe
Ve výhni dne i v chladné noci lhostejné Svou výškou drtí hlučnou tasemnici davuV nich schody jak klouby staré ženy prodejnéVržou svou píseň hrbolatou a sklonit nutí hlavu
Kufřík nožů
Kufřík nožů
Cvak. A černé víko tiše vzhůru pluje
Bodavá ústa leskle zívnou do slunce
Studený jazyk zmatené prsty olizujeŠmik. A prsten rubínový zdobí moje ruce
Let opilého orla
Tam vpoušti ulic hoří zvláštní světy
Jak žíznící orel nad pueblem krouží myšlenka
Zda vejít v onycinkající oázy a zasít květy
Vyprahlou zahradu úst až svlaží sklenka
Zima
Do tmavých koutů ať oheň zkrbu praská silněji
Když venku modré kosti chrastí o komín
Stín sklenky na stěně ať roztančí se rychleji
Až tvoje horké vlasy v šeru pohladím
Polibek
Tu chvíli mlčení bych do dna vypít chtěl
Rtů pohár sametový na polštář pak položit
Až na rubínech by se vánek rozechvěl Pak znovu až po okraj jej naplnit
Podzim
Již mrazivý dech vesmíru zas vane
Skapkami zhvězd se snáší do listí
Zem nastavuje svoje horké dlaně
Chladivý déšt tvář od prachu jí očistí
Stavba
Sedával kdysi na mém okně sokol
Svým čistým okem hleděl do hlubiny pokoje
Zobákem čeřil ticho na skleněné hladině
Pak ukrojil křídlem kousek nebeského koláče
Úhel pohledu
I v hučící řece krůpěje jsou ticha
Vzdálený úsměv oči pohladí
Ale ta chvíle prchavý mžik jen dýchá
Nakonec proud zas všechno odplaví A za řekou se růže červená.