pohledy
a zas ví
procházející oči víc
než říkám sám sobě
a ukazují na mě prsty
A
a ti silní muži
a ty vyjímečné ženy
dostali nekompromisní palicí světa
přes prsty tvořivosti a dětství
španělská vichřice
jednomu chlapíkovi od vedle
spadl přístřešek s každou vichřicí
které přicházely zrovna ve chvíli
kdy dodělával poslední úpravy
Úplněk
chvíle dlouhá, rukávy krátké
a ten pocit
ten malý pocit
jak deset minut
Bez ptactva utopie
v podhoubí nekončící bitky
s nočníma myšlenkama
se musí nacházet klid
říkáš si
samota
samota ta rebelka nepoctivá
uhýbá pohledem
a plíží se bočníma uličkama
jako by v kapsách kabátu skrývala
záznam o klukovi, co postával před zrcadlovým labyrintem v Kroměříži
na náměstí v Kroměříži
přesně tam, co je zrcadlový labyrint
na tom náměstí, kde sem sedával v cukrárně s klavírem
se stolkama jak osvětlenýma, tak v přítmí
zrnění tmy
zrnění tmy
to zná asi každý
černo-šedo-kdovíjako-bílé pištivé skotačení teček k zbláznění
to zná asi každý
po hvězdách
posloucháš co říkám
když se ztrácím
mezi domy
v šeru v mrazu
lodě patří na střechu
vlastním tři kufry
dva velké
jeden malý
první do deště
kamenné sbírky
S kamennou tváří
ukážu ti sbírku
svých kamenů.
O každém ti řeknu,
Do očí se podíváme jindy
spletenec bosých nohou
šeptá suchou kůží
říkanky vyklíčených přátelství
zpod závějí peřin
zas někdy..
2 kroky
objetí, tak čau
černé nohy rozřízlé praobjekty
2 směry
na...kašlat na vztah
prostě si to přiznejme
-být spolu
stejně budem
každý sám
Balkan trip
dálnice hlídají draví ptáci
jak strnulé sošky patronů
na kůlech plotů kukuřičných polí
dohlížej na neznáma a nejistoty cest
Co budeme dělat?
navrhuji se opít
a kulhat nocí po městě
s demižonem vína zavěšeným za ukazovák
být jako bolavá noha přirovnání
šhh
slova vzala roha
což naštěstí nebolelo
bylo to v jednom z těch vzácných míst
kde mlčení je povoleno
Andalucía
tak náhle a bez cavyků
přišlo prosincové období dešťů
vrcholky Andalucie
bičuje nekonečný liják
list v listí
bylo to na náměstí Karla Kutlvašra
v největrnnější den podzimu
vítr si pohazoval
zmuchlanou koulí papíru
večírky
je světlemodrá noc
nebo tmavěmodrý den.
je ráno
a slunce se v celé své jasnosti
pan optikum nálad
na poplivaný stín
odklepáváš popel z cigarety.
lastury černých kabátů
tabákový prach víří;
kondenzace
dělím se o čínskou polévku
s odvlhčovačem vzduchu.
tvoříme pár
v neviditelné mlze.
doma ?/.
Kde se vzala všechna ta velká slova
když v kamnech praská oheň
a před ním je na skle jediná skvrna
v celém tom vnitřku
Z planety Země
Z oblohy padá
barevná vločka
přímo
do měkkého prachu
Pavoučí domy
PAVOUČÍ DOMY
Slepotou tmy
lampy dívají se
do zaprášených okenic mých očí
impertinence a další
IMPERTINENCE
prý
nemám si stavět hlavu
a hlavně
metla lidstva
Alkohol je metlou lidstva
smete ze všech rohů
několikaletý prach a drobky
zpět na jednu hromádku
všední fascinace
Kvído jel tramvají, měl strach z revizorů, z dalších pokut. Sedl si k oknu, uražených ženštin s unavenýma nohama nedbal, díval se z okna
vrásčitá ženština si nese smysl od bankomatu
není tak šedý den
městu se ale obrací žaludek podzemím naruby
Já a můj stín
Ty, já, bok po boku. Vždy se spojíme.
Společně, nedokonalosti Světa.
Ztraceni v sobě ani nevíme,
jak mění se chladné zimy v léta.
.0,03 .0,04
kapky běží po skle
na pozadí krajina
splývá s obličejem
zaklapla knihu
příteli...
Příteli,
kráčíš tímto podmanivým královstvím
jehož povoláním jsi sluha i král
Stopy se prosakují do karátů betonu
jednostrannost
raději se budu budit sám
než bez tebe
jen mi dej náskok
a hned jsem u tebe
Ulice prázdné
z billbórdů čouhaj komixový mráčky
s myšlenkou anti anti anti anti
. bublina praskla.
ne obuškem za obojek nás připnout
Noční nebe (plural)
za vším tím shlukem stínů
za vším tím shlukem masek
vidím postavy jako plátna
na něž jejich bezvládná těla
jdeš...
. po stezkách světelných
luceren prázdnoty
kde počal jsi sen
světskou pouť
Pidi-myšlenky balkonových cigaret
sedí a balkon pro jednoho
jim je dosti
to jinému svět je velký
až upíjí se v zlosti
Café fantazie
Už tady byla masážní křesla i rybičková pedikůra. Svět je rychlej, jistě, a možností, jak prorazit, ubývá.
Tento fakt si musí uvědomit asi každý, kdo prochází kolem podniku Café fantazie. Lidstvo zkrátka potřebovalo prostor pro fantasírování a tady ho konečně má.
Jalový dialog uspěchané absurdity městského života
♦ Kam jdeš. Kam jdeš.
≈ Času málo
♦Kam jdeš. Kam jdeš.