Písmák Pekáč pro Petříka
Po probuzení půlhodinku polehával. Pak povstal, přidřepl, prováděl předepsané pohyby, právě přicházející panímámě pro potěchu pohledu. Pojedl pribiňák. Poklidil příbory.
Pod Dubem
Za sedmero vršky a sedmero potůčky rostlo sedm dubů. byly to velice stare stromy, kazdy mel nejmene sto let a taky si na svem veku nalezite zakladaly. vedly ucene debaty se sovami, cetly osud z hvezd a ridily chod celeho lesa. jednoho dne se v korenech nejstarsiho z nich usadila rodinka lesnich skritku.
Elfí trápení
Z daleké Líšeňské věžepíšu ti psaníčko, vležeDo oken září mi měsíczase ten úplněk. kdeže
Ruku mám pod bradoupřemýšlím o nás dvouco skrýváš za víčkyvelkou je záhadou
S elfy je trápenív déšť slunce proměnído lesa skryjí sesvým elfím uměním
Když je chceš pohladittváří se nevinněoči však mívajíjasné i po víně
Krutovládkyně
Sama blízko, přece v dáli
tajemství tě velké halí
kol a kolem poskočníci
jen přiložit pušku k líci
Úsvit
Bytosti temnot kliďte se z cesty
nestojím o vás, o vaše testy
Tma už se zvedá, úsvit se blíží
S nadějí v očích k obzoru vzhlížím
Jen tak pro radost
Bez sluníčka svět by ve tmách
snil svůj smutný noční sen
bez mráčků se topí v slzách
proklínaje horký den
Úplňková (noc)
Ze stínů povstaly přízraky noci
s hladovým pohledem vyšly mi vstříc
V břiše mám najednou svíravý pocit
nohy však nenesou tělo mé víc
Páralíni (žranice)
V roce jedna, firsta ledna
toužíme a sníme
Ráno vodu vychlemtáme
než se nenajíme
O kouzelném prstýnku
Zila byla, jedna mlada princezna. Kdyz ji bylo osmnact, nechal pan kral usporadat zasnubni ples. Sjeli se princove z sirokeho dalekeho okoli, predvadeli se jak jsou vzneseni, kolik maji penez a u kterych svetoznamych krejcich si nechavaji sit saty a princezna samozrejme byla oslnena tou nadherou, protoze oni byli docela male a chude kralovstvi. Jenze tolik princu, princezna nevedela ktereho si vybrat.
O Polštářkovi
s: pohadka o malem polstarku z polstarkova.
Bylo jednou jedno kralovstvi. Vladl tam veliky kral Postylka s pani postylkovou a ti meli dve deti. Polstarek a perinku :) bylo tam taky plno malych pericek, ktere delaly poddane a pracovali venku na koberci kde sbiraly prach ;))))
p: :)))
s: .
Diskuze klubu: Jemnotřpyt
Nezamykejme brány. Klíče mohou zrezivět a už nikdo nespatří krásy ukryté.
Homolka a Krákorka
Stála v poušti skála
počasí se smála
vítr sušil, písek bušil
ona stále stála
Pohádka o třech Kactusech
Žil byl v zemi pod Tatrami mezi všemi rostlinkamimalý Kactus zelenýkořeny měl v kamení.
Jednou takhle k večerusundá mamka zástěrutaťka svolá syny domůspustí na ně bouři hromů:
Jenom se tu flákátena poli nemakátesedíte si v kamenídoma hnije osení
Tu se ozval nejmladšíKactus šťávou nejsladšíže prý není žadný kmánaby pole oral sám.
Succuba
Už zase skučí za oknem
déšť na skle prosbu tvoří
pojď dovnitř, ať tam nezmokneš
tělo mé touhou hoří
Tam ve věži
Je okno a mříža za ní vždyť víšje bezhlavý králco stínů se bál
Teď přechází tamje úplně sámkol zrada a ležna pomoc mu běž.
Když stráž se dívákrál se usmívávždyť nic jiného už mu nezbývá
Tam v pustině snísvůj sen poslednínež utichne pláčnež se rozední
Bláznova modlitba
Ve světě zrady důvěřuj
přátele v srdci opatruj
těm, co tě zapřou, odpouštěj
ty, kdo tě haní, poslouchej
Úplňková (Soumrak)
V měsíčním světle přišel Král
usmál se a pak kráčel dál
Já stál tam náhle zcela sám
nevěda co dál dělat mám.
Přání
Ke dveřím klíček leží mi v dlani.
Za dveřmi chodba splněných přání.
Kdo jednou vejde, netrefí zpátky.
Přání se splní, život má krátký.
Úplňková
Ve svitu luny temně zní
slova tvá v ústech poslední.
Jak hadí smyčky stahují.
Před nadějí mě varují.
Jak zasadit syna
Uvažuj, zavlažuj, ukazuj, nesvazuj,
Přemýšlej, posílej, vybírej, dobývej.
Pociťuj, obdivuj, pokyvuj, potlačuj,
a znovu přemýšlej, neb si to žádá děj.
Schůzka
Před kostelem v dešti chladném,v světle lampy jednotvárném,v mrazu za tmy, smutně stál,tvůj krk v dlaních mít si přál. Když odbila osmá večer,div že se tam nerozbrečel,a když bouchli devátou,vykouřil už desátou. Potom přišli velký chlapi,spýtali sa. čo ho trápi.
Jen tak
Představ si loukune, není v leseale mohla by býtjen louku, porostlou květinamižádné bodláčí a plevelvšude jsou květinyaž oči přecházejí nad těmi barvamivoní tu na tisíc vůníjedna omamnější než druhávetšina neznámýcho to však příjemnějšíchprocházíš po cestičce lemované keříky růžíjemný písekdovezený snad odněkud z pobřeží moředělá oporu tvým sandálůmneví čí kroky v něm zanechaly stopuneví kdo tudy šel předtímči zda tu vůbec někdo někdy šelje to jen písekjen písekkeříky kolem jsou tak lákavénenecháš se dlouho pobízetač rostla tu odjakživajedna růže právě započla cestu ke svému zánikupřivoníšzahledíš se na její lístkypříroda je ta největší čarodějkarudá růže, vykouzlená pouze pro tvou potěchuauu, bodla ses o její trnyzahazuješ ji do pískurůže a písekna měkkém loži spočívá kráska v šatech barvy krveneví čí ruka ji utrhlaneví proč musela zemřítje to jen růžejen růžečervený korálek na tvém prstěa slastná útěcha když ústa ho sevřou v objetídál cestou vydáváš sedál vyšlapáváš v písku stopynajednou ovládne tě strachco děláš tady, v zahradě bez koncev zahradě růžových keříkůodkudpak jdeša hlavně kamsnad k tomu keři šeříku. rozhlédneš se okoloto není louka to je pasttámhle je zeďvšude je zeďkdo mě tu zavřel, kdovoláš, křičíš, propadáš panicerozběhneš se ke zdi a bušíš do ní pěstmitvůj křik nepřestávákdo tě tu postavil hloupá zdiale zeď neodpovídáje to jen zeďjen zeďpřestávášpěsti už máš otlučenébolavénářky nic nepomohounářky jsou pro slabochya to ty nejsinecháváš zeď zdílouka-zahrada čeká na tvou přízeňkousek dál je trávana krátko posekaná vhodná k ulehnutíkdo ji asi posekalže by tu přece jen někdo přebýval. rozhodla ses počkat zda se tajemný sekáč nevrátíuleháštak příjemnépřevracíš se na zádaa vidíš. je modráale ne úplnětu a tam bilý flekzaostřuješ zrakžádný flek, to je rybaa támhle ovečkaa taaamhle je dokonce beran ;)pak připlouvá majestátní flotila jejího veličenstvapo ní několik splašených slonůcelý průvod uzavírá tvář ne nepodobná vousatému staříkovico jsi ho viděla na těch svatých obrázcíchsekáč nepřicházív podstatě se neděje nic zvláštníholežíš a pozoruješ oblohuptáš se jí proč tu nikdo neníco se vlastně staloale ona ti neodpovídáje to jen oblohajen oblohaa pak ti dojde spásná myšlenkaco když se ti to zdáco když sen tě drží ve svých rukou nepustí, dokud v něj budeš věřitzavíráš oči a .
Pro Tebe
svinuta do klubíčka spala, o světe kolem nevěděla. malinká dušička v ní byla, přes mlžný závoj neviděla. však jednoho dne očka malá, spatřila slunce bledý svit. když pozorně se zadívala, nechtěla dál ve snech dlít.
Veršovánka
Jednoho dne brzy z ránka
přilétla k nám veršovánka.
Byla malá, ušmudlaná
tužkou na papíře psaná
Píseň pro motýla
Elf písničku zapíská
tóny které pohladí
ve vlasech ti zavíská
a pak zmizí v kapradí
Noc
Ta bytost bez bázně
naopak bázeň vzbuzující
ta nekonečná temnota
od obzoru k obzoru
Tantra
Dvě malá pírka krouží okolo sebe.
Vznáší se v noci, tam kde je ve dne nebe.
Tisíce hvězd jim svítí na jejich pouti.
Mám přání.
Lotos a Moře
Zlehounka,
jako z veliké dálky,
naráží vlny na pobřeží.
Stojíš na pláži,
Antidepresiva
Zoufáš si nad svým osudem.
Či chceš s ním skončit jednou pro vždy.
Pak pro tebe, jen pro tebe
jsou další řádky téhle dražby.