Písmák Stěny šeptají
A stěny šeptají…pakliže vstoupíš do cizí místnosti neohlášen a úplně sám. - Přistoupil k oknu a zatáhl jemu povědomé závěsy. Kde je jen mohl vidět. Tyto tuctové závěsy patřící všem.
Petice: Zrusme komunisty!
Komunisté v naší zemi jsou stejným ohrožením demokracie, jako byli kdysi nacisté. Patnáct let po listopadu 1989 usilují o získání moci, aniž by alespoň vyjádřením lítosti a omluvou přispěli k tomu, aby se náš národ vyrovnal se svou komunistickou minulostí. Nezřekli se symbolů a názvu, které pro tisíce občanů znamenaly smrt a pro statisíce vyhnání, ztrátu svobody, majetku, půdy či zaměstnání nebo zákazy studia. Trvá-li KSČM na názvu „komunistická“, trvá tím na třídním boji, diktatuře proletariátu a omezení vlastnických práv občanů jako na ideologii, kterou je třeba uskutečnit v praxi.
Matematika: Ženy vs. Muži
V polovině ledna vyjádřil rektor Harvardské univerzity Lawrence Summers na své přednášce před publikem vědecké konference názor podepřen jistými výzkumy, že mužská část populace má větší předpoklady k matematickému uvažování než-li část ženská. Netrvalo dlouho a v puritánské Americe se začali ozývat dosti silné negativní ohlasy na jeho výrok, dokonce i jedna z fakult univerzity rektorovi vyjádřila svoji nedůvěru. Počal hon na čarodějnice, Summers překvapen odezvou se veřejně omluvil – strefil se do příliš citlivého místa, kritici poukazují na to, že diskriminačně urazil ženy a především vědkyně, které již během jeho přednášky na protest opustili sál, jak píše čtvrteční MF Dnes.
Lawrence Summers podle mého názoru nejspíše příliš nešťastně vyjádřil, svoji do jisté míry na pravdě se zakládající, myšlenku – důkazem byla pro mě naprosto nepochopitelná reakce, která mě jen potvrdila fakt, že mnoho lidí se brání úpěnlivě názorům, které boří jejich dosavadní pevné postoje, a to tím více, čím více si na svých postojích zakládají.
Ich wollte wirklich nur...
Ich wollte wirklich nur.
Frisch Begegnung
das eingeschrumpfte Kücken.
Überzeugung von der Unantasbarkeit
Přílišná etika
Si fractus illabatur orbis, impavidum ferient ruinae.
Náhodná zpověď
Ahoj kocourku, pojď si zašpásovat.
. ne, slečno, děkuji, jsem totiž asexuální individualista.
Jean Raspail:Já,Antoine de Tounens,král patagonský
Zknižního přebalu:
Na malém hřbitůvku ve francouzském Périgordsku je skromný hrob snápisem: Zde odpočívá Orélie-Antoine, král patagonský. Zemřel 18. Září 1878. Kdo byl tento podivný král a jak se dostal sem na vesnický hřbitov.
Madona
Jednoho sychravého rána jsem jel vlakem a měl jsem stejně sychravou náladu, z ničeho nic jsem si všiml, že vedle mne přes uličku sedí slečna, taková princezna hippie. Měla velký bříško - čekala mimčo a mě to v tu chvíli připadlo strašně krásný, jak tam tak seděla, zlehka se usmívala a troufám si říct, že byla šťastná - dokonce mi připadalo jako by na chvíli i vysvitlo slunce a svými paprsky zvěčnilo její krásu - měl jsem obrovskou chuť přijít k ní, položit jí ucho na její bříško a poslouchat co tam ten prcek dělá, vzpomněl jsem si taky na kamarádku, které tragicky zahynul blízký člověk a snažil se pochopit život - nepochopil jsem ho, ale pochopil jsem to, že je někdy lepší nesnažit se pochopit něco, co nám má být navždy skryto.
Životní zákon
Jednou na večer jsem šel do své oblíbené hospůdky a proti mě šel již notně nadrbaný člověk, když jsem ho míjel, tak jsem se jen pousmál a v duchu jsem si říkal: "Taky budu, taky budu". no a nebyl jsem a nebyl jsem.
Víla
Potkal jsem vílu zasněnou,
její mechový šat ve větru vlál,
svou krásnou tvář o ruce opřenou,
avšak bledou a vánek s jejími vlasy si hrál.
Voják a růže
Dalekou zemi, která je o moc vzdálenější než ta nejvzdálenější země sužovala občanská válka. Byla to strašlivá válka, padlo mnoho mužů, žen i nevinných dětí. Válka byla tak zmatená a nesmyslná, že bojovali bratr proti bratrovi, otec proti synovi a každý se sobecky rval za svoji věc. Trvala tak dlouho, že již nikdo nepamatoval proč a kvůli čemu vlastně vznikla.