konečná
Po schodech času
vyhráváš smrti
tichý orchestrión
Sluneční světlo dopadá ke dnu
vysoko II
V koutě pláče raná žena
krev jí kape na kolena
ruce trny svírají
Páni leží rozhaleni
je tak zvláštní......
Je tak zvláštní
stírat prach z řas
Je tak zvláštní
orosit svraštělé rty
volno - obsazeno
volno - obsazeno
každou chvíli se střídá
jak den a noc
víno se ohřálo
liška
liška
Jak liška princova
čekám tu na kroky
které tak tobře znám
den a noc
den a noc
Slzavé údolí prostoupilo
vínem do krve
otevřených ran
Tiše
Má lásko,můj slavíčku,
pomalu se rozpadáš na tisíc trylků.
Neplač mi slovy do dlaní,
srdce mé červená k prasknutí.
padá
padá
Z hašteřivých náklaďáků
ozývá se láska
tichounce protlouká se světem
Mezi hrozny
Mezi hrozny
Dal jsi mi slzy pít
až do dna (mě)
Nestihla jsem vyrůst
Viděl zemřít labuŤ
. Plakal tak ,že nemohl jít.
rá
ks
bín
xxx
xxx
Nádobo hříchu,
ty červe s křídly motýla,
rozlila jsi se jak sopka,
křišťálový celibát
Z křišťálově čisté louže
se napila špinavá krysa
a zemřela.
Děvku zabil celibát
okenní poezie
pročítám se poezii
slunečního svitu, podzimního listí, dětských hlásků,
čerstvého vzduchu, něžného deště,oranžových tašek střech,
čistých mraků,
CHYBA
CHYBA
Je ráno,nevím jak je venku,
mám zatažené žaluzie,
ale to je teď jedno,
Moravské náměstí
Moravské náměstí
Poslední květy růží sem tam v parku
snaží se nepodlehnout
módním barvám podzimu
Za zavřenýmai dveřmi hospody
Za zavřenýmai dveřmi hospody
Vem si mě
Miluj mě
Třeba jen pohledem
já nepřišla jsem
já nepřišla jsem
Nepřišla jsem
za Vámi,
já přišla za vášní
i Beethovenovi
i Beethovenovi
Přes doteky dlaní
nacházím k tobě cestu teplem i chladem.
Ukazováčkem zamykám ti ústa
chvilková
Pod stolem nacházím střípky
a zrnka písku
jak vzpomínky na oblázky a širou pláž
Kdo je tam zanesl,kdo je tam schoval.
jedna neděle v noci
Sedím na židli nohu přes nohu
( jedna zapírá se o skříňku a o stůl )
do hlavy linou se mi tóny indické hudby
ze stanice Vltava
Le petit prince
poprvé:
PO ŠPIČKÁCH, PO TRÁVĚ,PO LEVANDULÍCH
PŘIŠEL KE MNĚ MALÝ PRINC A USTLAL MI NA RŮŽÍCH.
podruhé:
Letní víření
Prodírám se stébly trávy
rozhoupávám zrnko kávy
kam dohlédnu hýří pávi
odhazují staré hávy
Ty ty ty!
Ty ty ty.
Okovy lásky sundejte mi prosím,
nechci být vězněn v její moci
bez pomoci.
Úsvit v nekonečnu
Úsvit v nekonečnu
Pramínky mužských košil
stékají do řek
a ústí v moře krve
Za zamlženým oknem
Za zamlženým oknem
Pod pláštěm tichých výkřiků
usnula jsem pohlazena nocí.
Jen sen se mě snažil odkrýt ze spánku,
Trojkonečno
Trojkonečno
Po šachovnici zítřka kráčela
obklopena dneškem
v myšlenkách včerejška
Pořád si chtěla důvod....
Pořád si chtěla důvod.
ZAPAL sirku na stole
a nech JÍ dohořet .
OTEVŘI okno
Čáry Máry II.
Jako náhon rychlých slov,
valila se na mě voda vět
a já nezvládala jsem tíhu,
kolena má podlomena jsou.
štípnutí
štípnutí
NA MAŠLIČKY OHYZDNÝCH ˇDÁBLÍKŮ
NALEPÍM SRDÍČKA
A ŽVEJKAČKOU PŘILEPÍM ÚSMĚV NA JEJICH TVÁŘ.
Nevinné...
Nevinné.
Pojď sem,neboj se,
pohladím tě,
mám horečku,neublížím Ti.
T.Ř.I
T. Ř. I
Nad oknem visí leporelo vzpomínek
a on sedí na šťovíku
svého kamaráda.
Jízda vlakem
Jízda vlakem
Všechno je tu ošklivé,
pohled z vlaku na město.
Nemůžu při tom přemýšlet, chce se mi brečet.
:-)
Myslím,že jsem možná z části přišla ,proč jsou lidé na světě.
Ne ,aby ho zničili,to zvládne sám,
ale proto aby o něm někdo řekl, že je krásný.
(prostě ,aby mu jsme mu dali lásku) 21. 11 2000
Nicota
Nicota
Nálety myšlenek rychle se blíží,
srdce se svírá,oči se klíží.
Nesahej, nemluv, nech mě žít,
Je mi krásně
Je mi krásně
po dlouhé době ve mě rozkvetla jiskřička lásky
mám chuť tančit, zpívat,každého zlíbat
jemnými polibky čokolády,
rozhovor s Životem
rozhovor s Životem
Já: \"Pověz mi Živote, je někde fronta na lásku . \"
Život: \"Ne. \"
Já. \"Tak tedy někde teče řeka plná lásky, chtěla bych se v ní smočit.
Naděje
Naděje
Seděla v rozkvětu dne,
nožky polámanné.
Vzduchem se vznesl motýl,
Krádež
Krádež
Jsem jak dýně,
které z ničeho nic vzali semena
Jsem najednou okradená,prázdná,zaskočená.