Slunce
Jednoho dne začalo svítat slunce. Lidé se seběhli, aby se podívali, co se to děje na nebi, které předtím bylo vždy jen tmavě modré - den tu nikdo neznal.
Do Země věčné noci přišly první paprsky náhle; překvapily všechny obyvatele, kteří se neustále koukali, jak ten zlatý kotouč září. Nevěděli, že kdo se dívá dlouho do slunce, ten oslepne, a to se jim také bohužel všem přihodilo.
Milý příteli,
Chybí mi naše rozmluvy,
tvoje kritika,
postrádám spřízněnou duši,
tma se mě dotýká.
Květen
Vítr jí vlál do vlasů
a rozcuchal její krásu
ona se však smála dál
s radostí v hlasu :-)
Povídání
Co si takhle jít popovídat s Paříží.
Projít se uličkami na Montmartre
Jde se snadno, nic náhle netíží
Ať už je zima nebo cítíš dech vyprahlé krásky
Procházka myšlenkami
Krajina mých myšlenek, mých přání atužeb se nejlépe dá přirovnat k spící zimní krajině - vidíte obrysy kopců, tmavší stíny údolí a nad tím vším někde v dálce tušíte slunce. Jeho hřejivé paprsky by vás objaly a zahalily do své teplé vřelosti. Ale on je leden. Zlatý kotouč na nebi se dá opravdu jen tušit, a tak se dál necháte jen unášet tou uspávající náladou, jež panujevšude kolem.
Kolena
Řečena byla již spousta věcí,
jež vymysleli si vědátoři velcí.
Země že prý kulatá je a dokola se točí,
kočka tajemná je - bojte se jejích očí.
Milovaná
Milovala jsem její hlas
a jak mě zvala k večeři,
chtěla bych ji vidět zas
a její smrti nevěřit.
Pohádka pro Olgu
Byla jednou jedna holka. Někdo jí říkal Olga, jiný zas Olivka, Ola, Olivie (princezno). Olga měla spoustu přátel a jedny hodné rodiče. Tatínek a maminka jí pravidelně posílali dobroty z domova, aby se Olivka měla dobře.
Leden
Oči se jí zaplavily slzami,
jako kdyby prošla tisíci řekami.
Moře slaných perel nemělo konce,
snad protože ji nechtěl do svého srdce,
Ty
Život je jedno velké slzavé údolí,
a slyšet už nechci, že to přebolí.
Jsou rány, jež nezahojí čas.
Jsou rána, jež prožít chci zas.
Barvy nebe
Barvy nebe
Žlutá je barva slunce,
lehce lapí i sumce :-) Oranžová je barva ohně,
Stačí když zasvítí do hloubky, nepokoje a naší olihně :-)
Lístek z nebe
Lístek z nebe
Snesl ses na zem z nebe,
těsně mi před očima spadl na chodník
jako sněhová vločka na zimní trávník.
Trojice
TROJICE
V srdci mém samota zabydlela se -
zda ji chci ani nezeptala se.
Prostě přišla a je tu -