Aréna

Kdyby si všichni rozhořčený lidi mohli zašukat

Moje přítelkyně má svojí oblíbenou teorii. Kdyby si všichni nasraný, rozhořčený a znechucený lidi mohli zašukat, utichly by na světě všechny války, vymizela by všechna zášť a žili bysme v ráji, a i když by to možná nevyřešilo všechny problémy, jsem si jistej že její teorie neni o nic míň komplexnější než ostatní a že kdyby jí měla možnost vyučovat na univerzitě, místo oficiálního náboženství, jsem si jistej že svět by byl mnohem lepším a vlídnějším místem.
...

Chrám gnostických křesťanů

5

192

23

Úvahy 23. 12. 2024

Džbán

Karel Cejn, Láďa Říha a Jakub Kryšpín bydleli ve stejné bytovce na kraji kolínského sídliště. Zatímco Karel a Láďa byli ze třetího vchodu, Kuba byl z prvního.
Láďa byl o rok mladší než devítiletý Karel a byl z nich nejslabší.
Kuba byl o rok starší než Karel a byl z nich nejsilnější.
...

K3

6

85

11

Povídky 19. 12. 2024

Dál

Dál
Ve městech taje sníh
a rezaví lidé
jdou, neví kam
...

MAJKL65

5

44

2

Volné verše 16. 12. 2024

Můj strom

Řekl mi:
"Nepotřebuješ cítit fyzické tělo
Cítíš duši, jak tě objímá
Když se dvě duše opravdu spojí
...

Hlína

0

6

0

Miniatury, hříčky 14. 12. 2024

Mít navrch!

Je po něm. Bác. A další rána. Máš to spočítaný.
...

Zavel

0

24

0

Miniatury prozaické 12. 12. 2024

Představ si, že by se to stalo tobě

Představ si že bys žila ve světě kde je každej sex, každý rande znásilnění když se pro to někdo v budoucnosti rozhodne. Představ si že bys žila ve světě kde nemůžeš nikomu věřit, kde seš jenom sama, kde musíš bejt pořád připravenej že se z toho kdo je ti nebližší stane zejtra tvuj nepřítel. Představ si že bys žila ve světě kde je každá erekce zázrak, kde před každou musíš překonat záchvat paniky a odporu z všudypřítomný neodbytný myšlenky že každej sex je znásilnění. Představ si že by jediná možnost jak se vyhnout znásilnění byla nemoct se už nikoho dotknout, nemoct se už na nic těšit a zůstat už navždycky sama.
...

Chrám gnostických křesťanů

1

25

0

Pohádky 11. 12. 2024

Perfect match

Chybí mi tak, že nemám chuť dýchat
Slyším jí hlas, kde jinak dost ticha
Všechno se svírá a přec neunikám
Přes zlovůli v svémsrdci ji mám.
...

prckolet

0

34

2

Jen tak pro radost 06. 12. 2024

PROBLÉM

Já ti řeknu
v čem je problém
Problém je v tom
že si myslíme
...

Hlína

4

79

2

Volné verše 03. 12. 2024

Prvá

Dve hodiny. Tak dlho muselo ležať na operačnom stole. Bez pohnutia, bez akejkoľvek intervencie. Už to nebolo dieťa, ani dievčatko, iba telo.
...

lukas.mano

8

143

10

Povídky 03. 12. 2024

Absolutní idealismus

Absolutní idealismus
špína za nehty
poškrábaný kolena
mokrá prdelka
...

jH

8

70

2

Volné verše 30. 11. 2024

3Myšlenky

AI obrázek i lidský text. | Další 3. 12.
...

Filyrplus

1

108

3

Jen tak pro radost 19. 11. 2024

Rozhodnutie

Nenahovárajme si. Včase, keď očami kĺžeš po týchto riadkoch, je zmienená štatistika dávno neplatná. Ale predsa. Odkedy môžeme sledovať tok ľudskej histórie vďaka písomným správam, teda približne za päť apol tisícročia, odohralo sa na našej Zemi asi štrnásť apol tisíca vojen.
...

lukas.mano

7

336

12

Povídky 19. 11. 2024

Název netřeba

Cizí utrpení je strašlivé, jelikož netušíme, jestli ho druhý unese, u sebe jsme si jistí silou jít dál s kapsami plnými kamenů bolesti, ale nikdy nemůžeme znát krajní mez přátel, a tak zděšeně hledíme na odpočet zkázy a doufáme, že se nedostane k nulové hodnotě, jenž symbolizuje radikální hovadinu, radikální rozhodnutí, které nás donutí vstát ze židle a zahrát si v divadelní tragédii. Utrpení blízkých je strašlivé, jelikož jsme zvyklí sledovat vlastní bolest a cizí je cosi nového a děsivého, netvor z jiného světa, co má odpornou tlamu s ostrými zuby a nechutným dechem, náš vlastní vnitřní netvor s postupem času začne připomínat velkého pejska, ale nové stvůry mají nové tvary a nové formy hrůzy. Utrpení druhých má v rukávu schované zbraně.
...

kuba.49vojenciak

8

140

7

Miniatury prozaické 11. 11. 2024

Listopadové oběti

Po ránu usedá do řeky rozlité
mladík oslnivě bledý
Přivítá olše, do nebe rozpité
bělavé řasy trav hladí
...

Hlína

7

84

0

Vázané verše 10. 11. 2024

Život

Zhasly už hvězdy začalo svítat
a ticho hraje zrádia píseň
a čajník za zdí začíná pískat
zavoní káva černá jak tíseň.
...

MAJKL65

1

226

1

Vázané verše 07. 11. 2024

Obří probuzení

Osobní vlak se šinul krajinou rozkvetlých luk. Hustý dým valící se z komína lokomotivy nasadil každému z vagónu slušivou čapku. Přeskakovala z jednoho na druhý, a nakonec se rozplynula kdesi daleko vzadu nad nekonečným žebříkem železnice, který hodlal obejmout snad celý svět. Vagony poskakovaly na spojích kolejnic a natřásaly svými netrpělivými pasažéry.
...

Zavel

3

117

2

Povídky 05. 11. 2024

Whiskey

jako živá voda
rozlévá se mi do žil.
Na cizím místě, cizím gauči
do sebe leju cizí pití.
...

Neu

2

61

1

Volné verše 04. 11. 2024

COURA 2.0

Karel otevře oči v našem novém bytě a s úsměvem vyskočí z postele jako Jája a Pája z pece. Do prdele, já už jsem z toho čumění na večerníčky s Kristýnkou úplně vymletá. I když jsem si díky tomu uvědomila důležitou věc - že mě Karel tak přitahuje proto, že mi připomíná Pučmelouda. Když jsem jako malá koukala na Včelí medvídky, Pučmeloud byl první zástupce opačného pohlaví, co mě kdy sexuálně vzrušil.
...

chozátor

1

88

1

Povídky 03. 11. 2024

Já démon

Nenávidím své spolužáky.
Písemky opíšou z pravítkových, tužkových, dlaňových, zasouvacích, vysouvacích, vyklápěcích, rolovacích taháků, na školu kašlou, opíjejí se, souloží, hulí a zase souloží. Kdyby alespoň drželi huby. Kdyby se neustále nepošklebovali, že si na přednáškách zapisuji obyčejnou tužkou a že to v podvečerní podpeřinkové intimitě obtahuji perem, podbarvuji padesáti odstíny zvýrazňovačů.
...

Helgi Brandari

0

82

0

Povídky 02. 11. 2024

Stín křídel

Sága „Stín křídel“
Díl první „Zrození křídel“
1. Kapitola první: Stín bolesti
Podzimní podvečer zahalil Thalaron do zlatavého světla. Slunce zapadalo za kopce a jeho paprsky se pomalu rozptylovaly v mlze, která se začínala plížit údolím. Země byla chladná a vzduch těžký, předzvěst přicházející zimy, která slibovala býti krutou.
...

poddp

0

84

1

Próza na pokračování 01. 11. 2024

reziduální

reziduální
zbyl z tebe obrys
soli vsypané do paměti
hranice vůči slimákům času
...

Loutka

8

149

3

Smíšené verše 31. 10. 2024

Sčítanec cizího života 3. 0 (verze zpředmětnění)

Místo spánku má mysl bděla, když v bulvách mých krev tepala, kulatý výklenek přede mnou vábil oči mé a tavený křemičitý písek, ve výklenku, propouštěl ve stříbřitém jase, tyčinkami sítnice, viditelné elementární částice – fotony. Praobyčejná, průhledná, tabulka, jež chytala smítka prachu, kryla bezbarvým sklem nikde nekončí hladinu mořského oxidanu, kyslík a vodíků pár. Barva indigo svými vlnami šatila halitu plnou kapalinu, když dešti svůj objem všanc dávala. A jako by mohutná vzpoura andělů v mohutných temných útvarech z desublimované vody, duše mé, na zemi snášela z tisícerých ostří tisíceré jiskry světla štěpících střepin deště.
...

Čtenářka čtoucí

1

80

2

Poezie v próze 30. 10. 2024

Po konci sveta

Po konci sveta sa zotmelo a z ľudí ostali len hlasy.
Vyjadrovali počudovanie nad svojím stavom.
Takto sme si to nepredstavovali, vraveli.
Navzájom sa síce počuť nemohli, to však netušili.
...

e.eucrow

7

94

5

Volné verše 23. 10. 2024

Túžim!

Vzemi zaliatej slnkom, vzemi zmáčanej dažďom, vkraji kde veterných dní je viac, kde ľudské srdce halí sa do slobody, kde zneba padá zlato a chodníky sú zdrahokamov, bol postavený dom. Túto stavbu, ako napokon všetko, budoval najvyšší staviteľ a dom bol dokonalý. Perfektne zapadal do celkového obrazu a dotváral ducha miesta. Ničomu čo bolo stvorené a vytvorené však nie je dovolené pretrvať večne a inak tomu nebolo ani vtomto prípade.
...

slivki

0

45

0

Povídky 20. 10. 2024

Klíče

Slyšet ta dvě slova
která odmykají
klíč francouzský
španělskou botu
...

Vasil Zmidloch

5

74

2

Volné verše 20. 10. 2024

Pohádka z Jeseníků

Nikdy jsem toho moc nenamluvil.
Vlastně nikdy jsem neřekl ani slovo
a přesto bych Vám teď chtěl vyprávět jako za úplňku svým druhům. Snad mi budete chtít rozumět.
To dobré co máš, dej druhým
...

theZEUS

1

60

0

Pohádky 19. 10. 2024

Cesta za svobodou

Tvé svobodě bráni mříže a ostnatý Drát,
Trest za to, že jsme s drogama neuměli přestat.
Vzali ti nejenom svobodu, chtěli i lásku vzít,
Netušili ale, že to by nás museli zabít.
...

verunstrnadu

1

68

1

Smíšené verše 18. 10. 2024

(ne)čas

Divný čas vnečase po čase zmaru.
Brouzdám se, prohlížím, ve stoje v kalu.
...

aniky

1

218

2

Miniatury, hříčky 17. 10. 2024

Na hranici bytí

Podzim
Ještě nedávno pod tím stromem čekávali, aby s maskami srdečných volů rozlévali mléčnou smavost příslibů, a přitom jen kypěli ve slabinách. Ach, ti nepozorní čtenáři růžových kronik, té poptávky po nejvulgárnějším spolubytí, již ženy rozsévají v marné naději sklidit alespoň jediný klas života, třebaže napadený námelem šílenství, anebo v hodině nejvyšší ukrást bohu hojnosti z kredence ještě poslední kus žvance, aniž si troufají samy. Nyní v opuštění do posledních pater prohořívají srdce, podobna větvím o podzimu.
Na hranici bytí
V globální jídelně na hranici tarifních pásem povečeřel křemínkový lurd s cesmínou, nadužil opiové léky a vydal se do noční knihovny, posedět u dobrých knih, v tiché společnosti špetky osamělců.
...

Movsar

8

286

6

Miniatury prozaické 13. 10. 2024

Imagine

Počátkem sedmdesátých let výjimečně promítali ve filmových klubech snímek Bezstarostná jízda, jehož vyznění jakoby až osudově předznamenávalo konec bezstarostnosti i pro mě.
V té době, přesně v roce 1972, jsem nastoupil do zahradnické školy v Zábřehu na Moravě. Mělnická mi byla zapovězena, neboť jsem se nedokázal soustředit na matematiku a neudělal z ní zkoušky. Je možné, že to způsobily moje občasné pocity úzkosti, které se u mě odmalička vyskytovaly.
...

K3

17

484

26

Miniatury prozaické 13. 10. 2024