Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOhně někdy chodí v kruhu
Výběr: Print, Lyryk, drfaust
20. 01. 2004
13
0
5701
Autor
egil
dědovi (1906-1990)
I.
V kůlně, nade dveřmi,
vidím vosí hnízda:
jako by trámy chtěly kapat dřevo
z plodů
nalitých popelem.
Přítmí, které hmatám,
načichlo kouřem;
ale ohně jsme tehdy zasypali – –
vzpomínám si:
stromy věšely do větru
vůni přezrálých jablek
a můj odraz ve tvých očích, dědo,
mi byl najednou malý.
II.
V zahradě,
kde jsem hryzal do kyselých angreštů,
a potom říkal: Dědo, to keře ještě nedozrály... – –
ale pařníky byly zavezené senem,
tráva po kolena
a třešně prasklé jako srdce...
to nechápu...ty kvůli dědovi koušeš angrešty do větviček? ;-))
kam kousneš mlžátko kvůli mně? :-)***
Zcela nekriticky ***** (většinou si vystačím s jedinou hvězdou) vůně žně domova...
navzdory_čtenářům
20. 01. 2004
Jak, co na to říct?
Já vidím obraty:
stromy věšely do větru
vůni přezrálých jablek
Přítmí načichlé kouřem...
Můj obraz mi byl malý...
tráva po kolena
a třešně prasklé jako srdce...
---------------------
*
Vždy mě překvapí, když objevím pěknou báseň, která není milostnou lyrikou.
A tato se mi opravdu moc líbí.
von_Tikowitz
20. 01. 2004
jejky, jsem hned u mého dědy, jeho angreštů, skleníkových okurek a v zahradě, kde pro stromy není možné ani chodit...
krásně napsané
tip*
faust mi sebral slova i obrazy....to se nedělá, doktore... :)
tak přesně tak...