zabalený kufry

...i svojí poezii mám
a proto
nebudu číst tu tvojí

co víc říct
může druhý prvnímu
aby pochopil
a tvoje smutky černá místa
mě nezajímaj

                                        tak proč já
                                        vidím
                                        ty tvoje
                                        a cítím
                                        a vím

láska je trojúhelník
všechny strany stejně
dlouhé
pak je to láska
nikdo nedává víc
a míň
nedostává

mý černý svědomí
tak prostě
dokázala jsem říkat
už nemiluju
a  žádný vysvětlení
tolikrát
byla jsem já ten
kdo pohrdal
slabostí
druhého

neměj mi za zlý
že pořád ještě
žiju
po večerech když
miluju se
tak mě to bolí
mnohem víc než tebe
když cizí ruce
dotýkají se mě
a v extázi
šeptám tvoje jméno
a všechno co dávám
patří tobě
ale ty to nejsi

neprohlížej si mě
a neptej se mě na nic
přestaň existovat

dej mi šanci