Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStarcovy nenechavé ruce
Výběr: rebecca13
11. 07. 2004
8
0
6324
Autor
Igor_Indruch
Třesou se
Slabostí a touhou
Vráščité jak dva staří leguáni
Rozeklanými jazyky
Kůzlátka očichávají
Vzbuzují strach i lítost
Odpor i soucit
Všichni se plavíme
Na lodi se svým starcem
Dítě na přídi
Kmet u kormidla
Uprostřed žalostná karikatura
Těch dvou.
hm hm.. nemyslím, že to pokaždé musí být žalostná karikatura..
jinak je to povedený kousek..
redscorpion
12. 07. 2004pozorovatel
12. 07. 2004Igor_Indruch
11. 07. 2004
co tim chces rict! :) naaahodou nejsem sentimentalni :) kdyz sem cetla zacatek myslila sem ze to bude zase naka sprostarna :)
Igor_Indruch
11. 07. 2004
ve sve podstate je vsechno sprostarna :) ale tohle je takove vazne minene... na prvni pohled bez vedlejsiho umyslu... uz sem rikala ze to je docela pekne? :)
ano, je to sprosťárna, ale tak nějak smutná, skorem rezignovaná... jako by mělo smysl být jen dítětem... ,protože pak je to karikatura a nebo ta slizská a nemohoucí bytost ze začátku...
ale, stáří bývá i moudré, naštěstí, a ne všechno, co se jako karikatura může zdát, jí opravdu je :)
nerozebírala bych to.......je to momentální pohled..může být i jinej, tuším....mně sedí
všichni máme v sobě strace svých předků, ve předu i vzadu, uvnitř. kolik nás vlastně je?
JE TO VELMI SPROSTÉ. TAK TO MÁ BÝT.