Melancholie večera

Tma je čím dál dřív a to nemám moc ráda...

nebo co nám dnešek dal..... někdy dává, jindy bere, s každým druhým se hned pere.....dnešek, nebo život(?) je to jedno, jsou to příbuzní :)

Taková melancholie na člověka padá, když se cítí smutnokrásně, dnešní stíny zaplaší svící a nebojí se zítřka - protože ten nebere, ale přináší. Tip

nádherně řečeno... skvostná.......... na jeho počest zažehnou se svíce.. je krásná melodická.. :o) děkuji a Ti moc .. tip

To já děkuji... když vidím, že se líbí... i za Tip...

:-) nie je to snaha zmeniť, čo si napísal, lebo je to krásne a tuším, že mi rozumieš, ...je to môj pokus napísať Ti napríklad i to, že život berie i dáva, celkom naraz - jediným dejom - a že Ty máš naraz dôvod nielen na smútok (či melanchóliu), ale iste i na radosť...už len tým, že vidím, ako Ťa vnímajú iní a čo pre nich znamenáš (no veď aj ja sa teším, že si tu a píšeš, vyjadruješ svoje myšlienky a pocity) a je to tiež aj poďakovanie

Zvedavec: Má drahá... máš ve všem pravdu...až (právě) na ten "Čas"... tam je nám (pouze) ubíráno... a proto... odejde-li večer... je z dnešního dne již... včera...

Petře, to je moc krásně vyjádřené.... taková tichá melancholie večera, úplně ji cítím, přichází jakoby po špičkách, když sluníčko mizí za obzorem a červánky tmavnou... Je nádherná a já děkuji a na dobrou noc dávám velký TIP

Janinko děkuji... umíš vždy potěšit...

"pak s sebou odnese si co nám dnešek vzal" keď čítam Tvoje básne a reakcie na ne - sú nadšené, vidno, že svojich čitateľov (ľudí, ktorí Ťa majú radi, a nie je ich málo) oslovuješ, tak mala by som chuť tento koniec (iba z môjho pohľadu) trochu prerobiť: pak na stul polozi to, co nám dnesek dal písať po česky neviem, takže sa ospravedlňujem, ten koniec mi pripadal až príliš bolestný a voči životu prísny. Je však (myslím na Tvoje prevedenie) veľmi pekná *

jsem tady a můžu dát třetí tip

synáčku je to nádherné, dokáži si to představit.... sčítání dne, co všechno kdo zažil...... děkuji.... t!!!

pěkná, melancholická, večerní.....

zvedavec: Mluvíme o melancholii... a tam bych si těžko dokázal představit radost z obdarování... ale rozumím Ti... nicméně poezie není matematika... a není tam (za každou cenu) vždy "má dáti" i "dal"... a tato báseň ani o bilancování není... to provádím si sám... k tomu večer nepotřebuji... Je to o "čase"... který nám každým večerem mizí do propadliště "dějin"... Když večer přichází ... tak pouze noc je mladá... ne však den... ten odnáší si právě večer s sebou... Nový zas den, Ti (v tomto smyslu) může dát jen (další) ráno... Jinak ale za vše, co tu píšeš... děkuji... i za Tip. andromeda: Moc rád Tě opět vidím... a za Tip děkuji... kouzelná květinka: Proč se vždy usmívám... jakmile čtu Tebe...(?) i za to Ti ale děkuji... za všechno… dadik: Díky, žes tu byla…

na jeho počest zažehnou se svíce pak s sebou odnese si co nám dnešek vzal je to krásně napsané... t

!!! *T

synáčku...ty se rozhodl, že mi vykradeš krabičku s tipy?:-)

lehké, jednoduché a přece krásné.... jsem rád, že tu jsi...potěšil jsi mě... TIP měj se fajn m.

gabio: Rád jsem Tě opět viděl... děkuji za milá slova i Tip... přeji (nadále) krásné prázdniny... Pokusák: Díky za obojí... Craerasy: Krabičku...? Ty žertuješ...! Tipy pro mne taháš jistě tak maximálně z náprstku...! Nicméně, nechej to tak, Crae... (Ty víš, že žertuji)...a buď, prosím, dál (stejně přísným) barometrem mé radosti... Maxima Gali: Děkuji... velmi si toho vážím... Waawe: Potěšit někoho je vzácný dar...nejen pro jednoho... ale vždy pro oba...Děkuji za krásná slova... i za Tip... (Jsem rád... že tu mohu být...)

nic moc, podla mna....

TIP

synáček...ty jeden smíšku:-)))