Odpouštím

A kruciš... já tohle používám dost ráda... (ale zase : vlastně už neznám skoro nikoho, kdo zná - navíc dokonale - v současné době češtinu...)

Přesto : díky, takové špečky se mi líbí

Jistě mi ale projde moje upozornění na jednu záležitost týkající se našeho společného mateřského jazyka. Předávám štafetu znalosti, kterou jsem sám vzal do ruky teprve relativně nedávno. Jen doufám, že jsem si to do hlavičky uložil správně. Případně si to ještě ověř. Takže bez záruky – tvar 15-ti není správný, dle jazykovědců nemáme k číslovkám přidávat žádné koncovky a nechat to na čtenářích, aby trochu zapojily závity a numera si sami skloňovali.

Jen naprostý blbeček (blbka) by se teď mohli naštvat. Tou ty určitě nejsi, takže beze strachu odesílám. (úsměv)

Milý šelmo, děkuji - spokojený čtenář, stejně jako spokojený strávník - vždy potěší. Ale jídlo po 15-ti letech a 3 měsících by už asi neprošlo ... :-)

A tady je jeden spokojený čtenář pro tento rok.

Snad mi odpustíš, že jsem se nepřihlásil dřív. ;-)

Moc mě těší, že ses takto rozhodla mi připomínat "dobu minulou"... ač pocity dnes jsou stejné.... A mraky, ty já miluju ve všech podobách a zastavuji se i s autem na nejnevhodnějších místech a fotím.... a fotím.... A stejně - nejhezčí jsou prostým okem a jen vnímat tu krásu :-)  ...ač toto není ani tak o mracích...

- když jsem ale jimi poprvé procházela, pocit ve mně zůstal... byla jsem dítě a chtěla jsem cítit víc v tom dotyku :-)

Hm, tohle mě nikdy nenapadlo... pomíjivost mraků je asi jediná pomíjivost, kterou se dokážu kochat :-)

...smí...Na těchto strunách, Inaki...:) Celým tělem, srdcem a vůlí

Radost..., ta vnitrni, ticha...ta smi trvat stale...

Když máš rychlost a plno svého štěstí,

rozpustíš svou představu o sobě...třeba jen na chvíli

světy proměnlivých

prchavostí

esencí nenávratna

se obrací v prázdno

aby samy volné

nahlédaly 

svou vnitřní

bezmeznost.

  sálají bez zrcadel,

jen pohladit teď

a navždy dost.

   ne pro smutek,

pro radost

...prchavou