Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se30. 9. 2004
Autor
Rowenna
30. 9. 2004
Na střeše den
změněný v báseň
dnes ráno kokrhal
spala jsem neklidně, jak jsem se těšila
že magické řemeslo
semele slovo v zázrak
však mlelo se
zas v domě vězňů
na půdách spali ti
co spí jen hlavou dolů
když jsem šla večer z práce domů
Barbora svítila - ty černé kruhy
jak prsten planety
však samí netopýři, úsměv
už se mi stýská, ulice páchly
shnilými hruškami
jsem zase zpátky, že by mladá? když venčím psa
mám děravé boty - tak jako tenkrát, a zas
mám nové oči, ta mladá maminka s kojencem v dece
určitě plakala, kdo se dnes smál? a kdopak plakal?
den byl jak duben, ženská rozmarná
co neví, neví, jak se tvářit. Pod novým deštníkem -
je krásně modrý - já jsem se hihňala.