Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBílá
24. 11. 2004
19
0
7010
Autor
Navždy_Tvůj
Má krajino smutkem osamělá, bílá
za hory dálkou nedohledná,
sněhem se tiše, tiše rozsvěcuješ,
do jisker vloček mrazivých...
U bolestných lamp záře hvězd žlutých,
na pole kroky zasněžené,
tu a tam rudý šípek zbyde,
jak kapka krve vedle jména.
Na mou ruku polož nežně svou,
ten hřejivý klín z chvojí,
aby jen lístky růží sněžných,
nezbyly v srdcích osamělých…
Bílovec 2004
malinka_hvezdinka
02. 03. 2005maximaxicek
04. 02. 2005Nicollette
10. 12. 2004Augustin_Šípek
04. 12. 2004
tím, jak jsou slova seřazena za sebou, se sice liší od současné češtiny, ale dodávají veršům výraz a galantnost - tip
Navždy_Tvůj
25. 11. 2004pecado_mortal
24. 11. 2004
tohle je opravdu nádherná love poem...
nekýčovitá a přitom něžná a jemná jako samet...
a v mých očích se lesky krystaly rozvetlých pouští...
t
i
p
***
měj se fajn...
v míru
m.
Dekuji... Peto... Bylo to nadherny... libat se s tebou ve vanici...
a ta basnicka je hezka... Pa Janulka (NITY)