Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTmám; řekla mi
Výběr: Elyn, Jinovata, sleeping_beauty, a2a2a, Print, Lyryk, dream, drfaust
06. 12. 2004
23
0
9700
Autor
egil
Někde tma chrlí a dáví lana lávy.
Ale ve mně
je nocím těsno k rozervání
nezemské kůry.
– – zas míjejí jak poschodí
zbořeného domu.
Prchne les, když hoří zvěř?
Vsákne do zdí
pláč i křik;
co nosí motýl z rumiště?
A kdo přichází zaklepáním
na jizvu, co zbyla z oken – –?
jeho oči
sázím do vran,
strachem je mlčky zalévám
a čekám na mrtvé žence.
Stanu se sýpkou pro sklizeň,
a hladomor světla mě nemá.
líbí se mi práce s pomlčkou a i celý tvar, ale nepromlouvá ke mně, není toho schopen
Sn_vojáček
07. 12. 2004dismorphia
07. 12. 2004
připomnělo mi to chmurného žnece
čekám na mrtvé žence (doufám, že neleží na mrtvě ženě - žence)
zmátl jsem sám sebe teď svým topením se ve významech
kouzelná_květinka
06. 12. 2004
mám zase interpretaci humanitární :o) ale i subjektivně lidsky se dá na to rumiště podívat... a dj mne nakazil chmurným žnecem z pthonů :o)
eroklíč vede kupodivu k vůbec ne špatnému průchodu básní... což je už třetí možný průchod jakého jsem dosáhl... no dobrý to je:o)
Don´t_worry
06. 12. 2004
toto mi trochu říká, žes podoben (ale čistě subjektivně) jistému autorovi zmizelému (ať už víš o koho že to jde?!)
ale krása, i kdyby ne