Oni vědí, že žlutočerné dny jsou plné kruhů

...sami sobě se kradem z našich životů...

Věděl, že se probudí do žlutočerného dne. Pozoroval kruhy než usnul. Ty kruhy neznamenají jen to, že další den bude žlutočerný. On to věděl.
Vzpomněl si na otce a na jeho vrásčité a velké ruce, které se třásly, když si zapaloval dýmku.
Zabouchly se dveře.
Podíval se směrem k nim a on to věděl.
Vzpomněl si na německého ovčáka Astona. Vždycky chtěl opravdového přítele i přesto, že se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Aston totiž byl. Byl jeho jediným přítelem.
Z ruky mu vypadla sirka.
Sebral ji ze země a on to věděl.
Zapálil dýmku, kterou měl ve vrásčitých a velkých rukách, které se třásly.
Usnul u stolu a prošel dveřmi.

Za dveřmi stojí jeho otec s Astonem. Stojí v kruhu. Musí do něj také vstoupit a on to ví.
Věděl, že se probudí do žlutočerného dne. Pozoroval kruhy než usnul.

---