Taky o kritice...

snad se sem ještě občas někdo podívá *

chechoty :-))) jsi dobrá

Svět básní je poznatelný, poměřitelný a hodnotitelný. Iritující vábnička pro vyjádření nesouhlasu s poukazem, že v tvé pomatené hlavě se rodí příběh zneuznaného zasvěcence :-) Takže čtu a nejdřív se krkám, jak je to napsané, šroubovitě a ukecaně, jako když had sere jiného hada. Hovoříš ale k jinému člověku a možná k sobě, démonizující silou odsudku k přístupu, jak poměřovat čísi práci vlastními světy. Ale o tom to není. To není takový rébus. Dobré básně si vyvzdorují místo na slunci. Jednoduchá víra. To, že je pak zkoušejí pitvat, nožemi konvencí do živého těla, před stupínky tabulí, unavené středostavovské selky s aprobací čeština-detergenty je spíš legrace

nestačí vědět, že je to dobrá báseň, musíš také vědět proč je dobrá - moje ofenziva vůči tvý skepsi. není to vždy pitva ani vivisekce, někdy se poštěstí takový oddělování siamskejch dvojčátek....jedno seš ty a druhý text, musíš to udělat, jinak bys umřel, dobrodrůžo, horký tváře, samý spontánní vrhy, jedno nevylučuje druhé, chce to svůj čas................................. * tak mi drž od září palce, v záři vesnického slunce, které mě zaleje samým zlatem na stupínku tamní ZŠ, to tam vokulim po vzoru Raisových zapadlých vlastenců, že budeš mrkat:-)

Na čtení celé diskuse naštěstí nemám čas a říkám naštěstí - protože mne moc oslovilo to, co píšeš... ano.. beru si to k srdci jako "redaktor" a toužím po tom, jako autor.. vystihla jsi.. pro mnohé asi bohužel jazykem náročným, i když českým, ale ano, stálo za to pohroužit se do těch hlubokých vod. Z celého srdce si přeji, aby tvá "kritika" poctila alespoň některá má díla.. Ehm, doufám, že natrefíš na ta zdařilejší:)

no, má kritika má i svá úskalí, je to náročný, vnímat celou svou schopností "paralelní vesmíry který se nikdy nepropojí", ale nejspíš to stojí za to, protože něco se rýsuje:-) * podívám, ale nevkládej do mě nějaká přehnaná očekávání, ať nejsem stresovaná:-) * v "diskuzi" mi hodně lidí nastavilo hezký zrcátka.

Tak to nebylo myšleno. Spíš mne oslovil ten tvůj "přístup". Já se trochu děsím takových těch technických škatulek, i když uznávám jejich důležitost v některých okamžicích... a snažím se to málo teorie, co znám, využívat..

Tak..ten text je napsán opravdu výtečně, klobouk dolů před Tebou..musíš zapojit nejen mozek, ale i srdce...taktéž se mají číst i verše..přesně jak jsi řekla. Můj objektivní názor...pocity vložené do básní pochopí často jen ten, kdo podobné, né-li stejné zažil-Jen výjimky se umí vcítit do druhého natolik,aby pochopily...zvláště u básní psaných velmi nesrozumitelným(pro laika ) způsobem, kde je třeba znát hlouběji různé metafory a obrazy. Ani jsem všechny diskutující nepočetla, možná se opakuji, ale poezie má obohacovat ducha a hladit...tak taky nemám ráda hrubá slova a drsńácké postoje v ní...je toho kolem dost v reálném světě...v tom duchovním, bychom se s tím setkávat moc neměli...

Ještě že nejsem intelektuál....

Tak nějak i mně to bylo nesrozumitelně srozumitelné (doufám) a souhlasím s Tady. Ještě než vstřebám pocit, který ve mně přečtená báseň vyvolá, následuje v kritikách rozpitvávání formální stránky textu. Teda u díla, které se mi zdá vydařené. Jenže třeba jen z mého pohledu. Vkus čtenářů a jejich umění číst jsou odlišné a autorova schopnost psát taky. Nikdy nebude jisté, zda jsou připomínky kritiků na místě a jestli si to dílo zaslouží.

zdravím Makču :o)))

Svět básní je poznatelný, poměřitelný a hodnotitelný. Souhlas. Do určité míry. Do té míry jako lze poznat, poměřit a hodnotit jakýkoliv jiný řemeslný výrobek. Lze posoudit, do jaké míry zachovává většinově uznávané (nikoliv však jediné možné) normy pro ten který typ výrobku. Lze posoudit jak umně jsou dodrženy rozměry, obroušeny hrany, vhodně vybrán materiál, a zda jsou švy pečlivě začištěny. Zde ovšem poznatelnost a souměřitelnost končí. Vše další je obrazem kritika, nikoliv díla. Obrazem toho, jaké má hodnoty, v jaké věci věří, jaký má vkus. Je-li poctivý k sobě i druhým, může o díle dále říct jen to, zda se mu líbí a nelíbí a proč se mu takové zdá. Rozhodně ale nemůže říct, že dílo je nějaké či onaké – sračka či démant. Pokud se někdo tváří, že jeho vkus, hodnoty a víra je ta jediná správná – jak jsem to v různých kritikách tolikrát slyšel a četl - je to nadutec, hlupák a šarlatán. Kritika je nemilosrdné zrcadlo. Nikoliv díla, ale kritika samotného. K dílu: líbí se mi apel který v něm vnímám (a zároveň vnímám, že toto ocenění souvisí s mými hodnotami). Donutil mne zamyslet se a zjistit, že některé pasáže rezonují s mým pohledem … třebas „obejmout svět náručí, která si samozvaně osobuje nárok na pravdu a lepit na něj štítky s popisky pojmů, jsi jen autorita delegovaná z pozice značky, status „přirozené autority“ musíš si vybojovat vlastní krví…“ je z mého pohledu mistrně vyjádřené. (radost z rezonance pravděpodobně plyne ze sympatií k autorce). Co se týče výstavby díla, použitých slov a vět, jsou pro mne komplikované, na hranici vnímatelnosti … (opět je to spíš o mně a mé ochotě nad nimi déle přemýšlet, než o díle samotném). Toto není pravda. Toto je můj subjektivní pohled.

To jsem tu ale pozdě. Chvályhodná myšlenka, jen nějak nevím jak o ní diskutovat, protože mi přijde všeobecně přijímaná... A co se týče těch struktur a jejich aplikace. Myslím že kritik je dobrý tehdy, když dokáže tato věcná měřítka aplikovat pod diktátem intuice a čtením získaného citu. Potřeba je ale obojí, žejo. Kritik, který jen chladně škatulkuje.. prostě nemá talent a nikdo ho neuznává - ani akademické kruhy kterých se dovolává. To, co poznamenal Djpes o tom, že kritika je umění. Náhodou mám od lyryka půjčenou a rozečtěnou anatomii kritiky od Feye a ten tuším tuhle myšlenku propagoval a podle toho co jsem zatím četl tak se ztotožňuji. Kritik je umělec. Vždyť děl je víc než slov...

už chápu, co máš na mysli. nicméně - psal jsem o zaměňování pojmů. ono totiž vskutku.. na rámečku, do nejž teď píšu, je "přidat vlastní názor" ovšem je tam pomlčka a "..názor - kritiku". já se pokoušel ve svých reakcích oddělit pojmy, které tu jsou směšovány, aby bylo možné se nějak rozumně bavit. běžně se tu operuje se slovem kritika. . . ty říkáš - je to věc lokálního úzu, ale já ti odpovídám - ať si tu kurva páni kritici sjednotí terminologii, že, slečno kritičko Mačko, že, mistře evile.. ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ o co jde makče ve jejím textu, to je na bíledni - o plodnou komunikaci pod díly. a to není o psaní erudovaných textů, to je o úrovni, již má v moci každý - směřovat se k roli slušného recenzenta; odbourat osobní vášně a bavit se o dílech (nesměšovat lyrický subjekt s autorským). oceňuju na textu právě to - obnažuje autorčin jasný postoj, její "program", kdy ví, co ano, a co ne. navrhuju PAT.

john_cedr: za tuhle větu dík - je velmi důležitá.

V podstatě PAT, ale s odbouráváním vášní nesouhlasím. Kritiku chci vyváženou. Chci objektivní hodnocení díla, ale chci i vědět, jak se při čtení čtnář cítil. Nejsem troškař.

StvN: neodbourat vášně sdílené s dílem, odbourat vášně osobní k autorskému subjektu! - ani já nejsem troškař.

Autorským subjektem myslíš autora, že ano? Já se jenom ujišťuju, že se vážně neumíš vyjadřovat jako běžnej smrtelník.

No to ale není můj problém, že nejsi dispononován natolik, abys vyjádřil svou vlastní myšlenku. To je pak těžká diskuze. ;)

To je právě jen a jen tvůj problém. Já se vyjádřil jasně. Ty nechceš chápat. Dáš si do nicku šaldu a machruješ. Nic víc. Rozum nemáš.

StvN+Fixiška:ale no tak chlapci! máme toto zapotřebí? odpovězme si sami - nemáme, přete se mi tu jako dvě slepice.zdraví vás makča - sobě se směj - ha!

StvN: Vše bylo řečeno, vše bylo psáno, nicméně pro úplnost a pro čísi tupost, ej! : "Zdá se mi, pane, že jste mimo rozlišovací schopnost rozpravy, protože, jestli jste si nevšiml, slovo kritika je v autorčině příspěvku (i v prostoru pod ním) frekventovanější než komáří vpichy v Komárně. Na začátku každé diskuze (která se chce něčeho dobrat) je žádoucí a dobré si pevně stanovit pojmy, v jejichž relacích se následně bude odvíjet. A jestliže jsou zde znovu a znovu zaměňovány pojmy kritika/recenze/čtenářský dojem, potom shledávám nutným stále znovu opakovat blbost blbost blbost." ~~~~~ Nesnesl jste jediný skutečný protiargument, pouze negujete, mistře, co si pak mám o vašich duševních schopnostech myslet? Negovat umí kdejakej primitiv;)

souhlasím s tím co napsal Dero..

Píšeš - až na několik málo výjimek (cca 2+/-autobus) jsem nenarazil na žádný kritický text, který by převyšoval rámec pouhého čtenářského dojmu. Mám pocit, že se tato věta vztahuje k Písmáku. A já jsem tě jenom upozornil, že přidáváme názory, nikoli kritické texty, takže je naprosto na místě, že jsi zde žádný neobjevil. Už chápeš v čem se mýlíš?

mi to srozumitelný přijde... jen nějak nechápu smysl.. ale to je asi moje chyba.. takže....... ... jako bych nic neřekla

Mno, ono by spíš pro začátek možná bylo žádoucí podrobněji se zamyslet nad stavem kritiky na Písmáku. Něco už nakousl dýdžej psék, ale . . . Jsem tu už nějaký čas, spíš coby pozorovatel, a občas nestačím zírat. Pravda je: a) až na několik málo výjimek (cca 2+/-autobus) jsem nenarazil na žádný kritický text, který by převyšoval rámec pouhého čtenářského dojmu. Navíc — čtenářský dojem je často podmíněn podivnými, nezasvěcenci neznámými, osobními vztahy; jedná se o jistý druh vyřizování účtů. Dotkl ses mé geniality, tak já ti to teď osladím, ukážu ti, jakej seš netalentovanej blbec anebo: Nechalas mě, TY... tak si aspoň uvědom, že tvoje kamarádka, se kterou jsi spala a která teď spí se mnou, je lepší básniřka než ty (to vše samozřejmě podprahově; nenašinec to pouze cítí; a je jisté že osobní řevnivost, zde tak častá, není přítelkyní zdravého úsudku). Anebo naopak: Mám tě rád, takže ti snesu z nebíčka kýbl hvězdiček Cosi tu zahnívá a pěkně smrdí, řekl bych. — jestliže je zde kritika redukována na osobně motivované čtenářské dojmy (viz výše), jak jí pak věřit? Jak rozpoznat tu, která taková není? Jak mám vědět, že text, který vyznívá pro autora negativně, takový není právě proto, že se autor a komentátor nemají rádi? Hm? Vede to ve mně k nedůvěře k čemukoli jinému, než je můj vlastní úsudek, protože tam můžu jisté adresné nesympatie reflektovat a zadržet ruku, která už už napsat "něco kousavýho". Nicméně za tu nedlouhou dobu, co se zjevuju na Písmáku, jsem ztratil několik málo dalších iluzí o člověku. Lidi jsou svině ješitný a s tím souvisí další bod: — chybí mi tu pokora. Kde kdo tu cituje, tváří se jak velkej šéf a bůhvíkdo. Pokud bych hledal analogii, a výsledek pak záměrně zahnal do extrému: je to, jako by nějaký chirurg-amatér s polovičatými znalostmi operoval svoji babičku a arogantně se usmíval, jak jí krásně zašil břicho rybářským vlascem poté, co jí odstranil zdravou ledvinu namísto nemocné. __________________________________ K vašemu textu, slečno: chápu váš zápal, ale tento text mi přijde zbytečný. Proklikal jsem si vaše kritiky a pravda je, že byly jedny z mála, které mi přišly poctivé, na nic si nehrající, nešermující falešnou erudicí. A to - narozdíl od tohoto mého textu, i toho vašeho o několik desítek cm výše – smysl má.

chytrý.

Fixi, mysli trochu jo? Než něco napíšeš a když už avízo....

StvN: děkuji za radu, pokusím se;) nicméně, pokud zpochybňuješ míru mého myšlení, bylo by dobré uvést proč. to bych si pak mohl myslet, že jenom blufuješ;)

jestliže je zde kritika redukována na osobně motivované čtenářské dojmy (viz výše), jak jí pak věřit? Jak rozpoznat tu, která taková není? atd. Co je to za otázky? Ona vůbec první věta tvého příspěvku....kolik takových už tu bylo napsáno! Vždycky se tu narazí na rozpor mězi označením - Přidat vlastní názor - kritiku. Víš? Přidáváme názory.

Zdá se mi, pane, že jste mimo rozlišovací schopnost rozpravy, protože, jestli jste si nevšiml, slovo kritika je v autorčině příspěvku (i v prostoru pod ním) frekventovanější než komáří vpichy v Komárně. Na začátku každé diskuze (která se chce něčeho dobrat) je žádoucí a dobré si pevně stanovit pojmy, v jejichž relacích se následně bude odvíjet. A jestliže jsou zde znovu a znovu zaměňovány pojmy kritika/recenze/čtenářský dojem, potom shledávám nutným stále znovu opakovat blbost blbost blbost.

drazí přátelé, odhoďme tedy vzletnou rétoriku akademických sexuálně i jinak frustrovaných dívek a hovořme věcně: Text vznikl jako jakási blíže neurčená reakce na znechucení nad místními nešvary samozvané kritiky i autorských reakcí, zcela nezastíněn jakýmikoli osobními pocity alá city - iritující forma jakési akademické nadřazenosti byla záměr - provokace (zdali nepříliš šťastný, je nyní vedlejší, debata je započata, tak z toho vytřískejme,co se dá). Hovoř konkrétně v tomto kontextu: mé bytostné přesvědčení je takové, že největší výhoda tohoto prostoru je možnost konfrontace recepce a percepce textu - tj. záměru s kterým autor text psal a výsledku, kterak text vnímají čtenáři - to je jedinečná věc a mělo by se jí využívat. jde mi tedy o "střet jako středobod všeho dění" - jde o to, aby obě tyto perspektivy - čtenářská a autorská do sebe co nejvíce narážely, co nejvíc se ovlivňovaly a působily na sebe, zkrátka komunikovaly spolu. Jen vzájemná konfrontace nás může posunout někam dál, obohatit, dát nové podněty k vlastní tvorbě i životu, donutí nás přemýšlet jinak, objevovat to, co jme předtím neviděli, inspirovat se. A co se tady děje? hvězdička, kolečko, křížek, jedni plácají po ramínku těm druhým, vystlávají si zádíčka vzájemnými výběry a kdenic tunic. poslat někoho do prdele nebo poplácat pašákovinu aniž si tuto pozici k textu nějak obhájím, je nic, prázdná množina,klikání od textu k textu, líbí nelíbí, prsk, prásk. * jde mi o kvalitní střet, který chce trochu času, zamyslet se, proč se mi tohle líbí nebo nelíbí, nejde mi o nějakou akademickou erudici. Vždyť přeci podstatou umění je vykolejovat z pravidelnosti, konfrontovat, být zasažen na citlivých místech, učit se pokoře k jinému, neznámému,reflektovat ho, cizelovat vlastní vkus, utvářet hranice, posunovat je a rozrušovat - je to snad tolik? seru se snad neadekvátně svou akademičností do něčeho, do čeho nemám? nárokuji si patent na jedinou pravou legendu k luštěnce?domnívám se že nikoli, jen je mi líto, že tato možnost tu zdaleka není využitá a mnohdy je to jen plytké plácání. * dokázat brát konstruktivní negativní kritiku jako přirozenou a žádoucí část svýho psaní, dokázat brát jakýkoli střet jako pozitivum, dát se, vylízt ze svých ulitek, no bóže, tak nás někdo pošle někam nebo usvědčí z omylu, to se toho stane.... * tímto zasílám všem avíz a případně se omlouvám¨, všechny příspěvky reflektuju a kvituju s povděkem.

"kvalitní střet"? No, to by asi ..tady...tekla krev....a to já nemusim...tady....na to se mám moc rád...

..nene, furt moc nechápu "kčemutokčemuto", fakt že ne....

Pěkně jsi to napsala, ano, všechny ty možnosti, které uvádíš, internet v ideálním případě skýtá; resp. má je v sobě jako potenciál, ovšem potenciál, který je v ideální podobě nerealizovatelný. Vždycky se najde jen pár lidí, kteří tvou touhu po diskuzi uspokojí, protože co člověk, to odlišný intelekt, odlišný způsob jednání, jiné povahové rysy. Pokud je někdo svině pomstychtivá, anebo agresivní pitomec, těžko se při vzájemné komunikaci dočkáš hodnotné výměny názorů. Nicméně co zde píšeš je pěkné, opravdu. Mnohem pěknější než fakticita kritik/ reakcí/ dojmů či čehokoli jiného. Vadí mi osobní motivace při hodnocení. Přijde mi škodlivá. A to potencionální ovlivňování, o němž hovoříš - ovlivňováním explicitní realizací vztahu autor-čtenář. . . opravdu jsi bytostně přesvědčená, že je něco takového pro autory prospěšné? Reálný stav (a jiný ani být nemůže, i kdyby ses stavěla na hlavu!): Na písmáku jsou lidské hvězdičky, autoři kteří se líbí a kteří jsou skrze čtenáře, na základě mocných ohlasů, ujišťovaní o své genialitě. Ale často to není pravda - dotyční mnohokrát ani nevykazují nadání - nicméně dokáží oslovit, ač jsou jejich básně reálně vzato vyloženě špatné. Což v konečném důsledku může vést spíš k ustrnutí takových. Ale chtěl bych mít tvoje přesvědčení, to ano.

Fixišiška:párkrát se mi tady přihodilo takové dobrodružství, že si někdo dal práci a přečetl pár mých věcí, nebo reagoval na moje kritiky nesouhlasně - pro mě je to inspirující a v podstatě jediný, kvůli čemu tady jsem - já teda osobně. k tvýmu příspěvku souhlas - snažit se překonat ten úzce osobní kontext vzájemných sympatí je nutnost. Fajn, tenhle server se jmenuje amatérský ale taky literární. to osobní je život - dobrý, je to přirozený, v jistém smyslu žádoucí a fajn, ale literatura není jenom opisováním života, maximálně se překrývá, ale není to to samé - na tohle nerezignuju!

Asi tu taky zkusím něco opublikovat, inspirovalas mě! Možná to má smysl, jestli je tu víc takových nadšenců jako ty. Protože všechno je to tu o komunikaci, a tím pádem o lidech (a za tím si stojím!)

fixišiška: no je to blbý, ale v tom se asi shodnem:-)

ooo)))))))))))))))))))))))))!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!o))))))))))))))))))))!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

egil: volání po objektivitě kritických konstrukcí jest zřejmým důsledkem trýznivé sexuální destability v podobě dlouhodobé absence, stejně tak iluzivní opory řádu pravidelného menstruačního cyklu..egile, pomoc!!!!! :-)

to už jsi stihla zavolat svýmu psychoušovi? to bylo rychlý...:)

FiX - jsi mimo a je evidentní, že psanou formou ti to vysvětlit nedokážu.

ty jsi tady, já jsem tam - půda pod nohama je proměnlivá věc:-) kód nám přeje, děkuju. * to není soda, ale reflexe textu - shledávám limity vlastní, i těch ostatních - je to poučné.

naučit se číst poezii není o nic lehčí než se ji naučit psát...

faust:!!! jsi jeden z inspirativních, kterým patří dík

od dera do zprávy přišla tahle reakce, se svolením kopíruji: Je vyšší význam v tom, že je to stylově nezvládnutá rekapitulace Tvého náhledu na poetickou tvorbu a především její kritiku? Na myšlenkách, vlastně - myšlence, není nic nepochopitelného, každý k ní dojde časem sám - tato zkušenost se nedá zprostředkovat, víš to stejně dobře jako já. Je to dobrý reflexivní text, ale ... ale!! Pořád se musím vracet k tomu stylu, který mně osobně přijde silně nezvládnutý - nechápu proč. Nevím, jestli je sloh odkazem ke zohlednění světa toho druhého. Nebo jestli je to nějaký test, nechuť se přizpůsobit, podržení si vlastní identity. Jakkoliv to je, pro mě je to nečitelně vyjádřená jednoduchá myšlenka - pociťuji však rozčarování nad formou. Tomu, kdo už si na tu myšlenku přišel, nic nedá a tomu, kdo ještě tápe a básně měří šuplerou, oči neotevře. Tyto texty obecně jsou plácnutím do vody. Předhazovat je zdejšímu autorskému plebzu je stejně marné jako chtít, aby začali sami přemýšlet a něco konstruovat. Navíc se konkrétně tady ještě všichni chytnou formy a ne obsahu. Je to jako chtít po člověku, aby "žil" rychleji. Nevím, jestli mi teď rozumíš, ale pokud ano, tak Ti říkám - obal "diskuze" je v tomto případě stejně jen inhibovaná agitace. Postupné samostatné poznání je věc, kterou nenahradíš textem, kterou nenahradíš slovy, to je věc, u které můžeš jen doufat, že jí člověk projde. Můžeš člověka navést, můžeš mu dokonce i ukázat cíl, ale je to jako darovat křišťálovou kouli, ve které něco je. Ty víš, co to je, ale obdarovaný to netuší - přitom právě to uvnitř je to, co otvírá nové obzory. Není to výsledek, je to cesta. * toliko dero

Naučit se číst poezii naučit se psát poezii u toho jsem se kurnikšopadoprdelepráce faustíku zasekla. Tyhle hlášky mě vždycky naprdnou. Jako by mi někdo řekl, že se učí dýchat, himlgergottoměsere tyhle názory. Co? Proč? Chodím jak tele, jak ten blbej pešek dokola tím virtuálním prostorem a furt mám tendenci se ptát: co? proč? Dneska, tak to bude možná tím, že jsem čtyři dny nechala zahálet mozek. Teď se teprve dostávám k textu - intuitivně, pouze intuitivně, já nejdřív jenom takhle, než to přeleju přes mozek, takže prvotní popud byl napsat ti jenom soukromě zprávičku, kde by stálo jenom: milá moje, poctivá, hledající pokoru, protože poezii už znáš, trápící se jakousi zvláštní nejistotou... Jakoby poezie do tebe kopala pokaždé jinak, jinak okovanou botkou, a jakobys pokaždé znovu cítila potřebu učinit nové závěry, novými slovy vysvětlit ty modřiny různě barevné. Jakoby sis odfoukla a řekla fajn, odedneška jsem nezaujatá a čistá, s čistě vydrhnutýma rukama a omytýma očima budu číst, aniž bych cokoliv ze sebe podstrkovala... Jenomže ono to asi nejde, báseň a čtenář jsou jeden celek, představuji si to jako takovou zvláštní olejnatou směs, která se různě přelejvá a mění tvar... A tak jsem ráda za exkurz do tvého vnímání a pozorování, přestože to sleduji jako deníkový záznam jednoho večera, který by mohl končit slovy: a takto jsem to měla tento večer. Ale zítra bude zase třeba jinak. Tohle jsem postřehla na první čtení, ale určitě se vrátím a zapojím třeba i rozum. :-)))

Rowenna: děkuju za čtení! snad jen, že tohle se jen tak nezmění: to prožití "dobrodružství s tělem básně" když tam není, není ani materiálu, se kterým se pak kriticky, logicky pracuje - subjektivní schopnost intuice, textová i životní zkušenost, empatie - je materiálem pro "objektivní"kritiku. jak si tohle neprožiješ, nevíš...ale ty víš (hele mrkej na inl:-))

já nějak nechápu, co je udivujícího/špatného na mém tvrzení, že číst/vnímat/rozumět/chápat/žít poezii je něco, co se člověk musí naučit... dýchání je reflexivní, mimovolní činnost... velmi špatné přirovnání... imaginace, například, je taky něco, co v sobě musíš objevit... anučit se s tím pracovat... mluvit se musíš taky naučit... zabydlet se v jazyku taky musíš naučit... vše, cokoli myšlenkového, je odvislé od tvých zkušeností... ty postupně nabíráš a otvíráš nové světy.... učíš se v nich.. s nimi... mimochodem, že mne tam oslovuješ, nepřišlo mi avi... jakože pokud mě někdo osloví, tak by ho nsad měl poslat... asi někde ztratilo...

Asi nejprve - o jaké kritice? O literární kritice jako umění? Nebo o kategorii názory čtenářů tady na Písmáku? Neboť první je vrcholem slovesné tvorby, který zdolat není dáno každému a proto musí být kritický lezec řádně vybaven, aby ho nezasypala lavina či nespadl již po prvních metrech výstupu. Druhé jsou jen povětšinou výkřiky ctěného čtenářstva toužící se nějak projevit, vyrýt do kůry pod dílko, že tady byli a upozornit autora na svoji osobnost. Pořád nesmíme zapomínat, že Písmák je taky seznamkou pro různě zakomplexované pisálky. Řekl bych, že jsi to myslela tak napůl, tedy, že Písmák ti ruku vedl, že ke čtenářům a pisatelům názorů čtenářských se obracíš, ale že jsi určitě měla v sobě i onu vznešenost opravdové kritiky literární. Svět básní je poznatelný, poměřitelný a hodnotitelný. Alternativa s ne je nutně rezignací nad procesem ... Jenže určitě víš sama nejlépe, že to je mnohem složitější. Jako všechny světy kolem nás i v nás jsou i světy básní poznatelné a (zároveň) nepoznatelné, poměřitelné a nepoměřitelné, hodnotitelné a nehodnotitelné. Můžeš se dopátrat hloubky, ale nikdy nebudeš mít jistotu, že se potápíš ve stejných vodách jako autor. Výhodu můžeš mít u básníků žijících - můžeš se jich zeptat a třeba ti i pravdivě něco prozradí, ale kde všude se vznášel třeba Ezra Pound? Čtenář a tedy i kritik musí proto pátrat jen a jen ve svém vesmíru, v rozměrech svých vnitřních a vnějších prostorů. Dovoluji si říci, že nikdo nikdy nemůže vědět vše o všem, vždy a všude a za všech okolností a pokud má tuto snahu, je to buď Brouk Pytlík nebo neskutečný hlupák. Protože my všichni ostatní moc dobře víme, že nic nevíme. Ale to přece neznamená rezignovat na touhu po poznání, naopak, měla by nás neustále pohánět dopředu. Mluvím k tobě, jemuž báseň jest pouhým objektem absolutna tvého vnímajícího subjektu, který živou smršť rozšlehá na logicky rozškatulkovaný racionální žvást a nechá tak. Tady bych skutečně rád věděl, ke komu mluvíš. Dívám se z okna na nejbližší kopec, kdysi tam prý stávala šibenice a pod ní tlela těla popravených. Přiznám se, že mi ta doba nechybí, vidět mrtvá těla odsouzenců, ale stejně si nedovedu ani představit toho, kdo na svém stole pitvá a chladně rozškatulkovává básně. I když možná povinné školní rozbory básní, nebylo takové to rozkuchávání žab a toto je asi žlučník a toto žaludek? Myslím, že nikdo nemá patent na pravdu. Ovšem mám dojem, že ti snad někdo šlápl na malíček levé nohy (nebo na palec pravé ruky?) , že někdo silou ukrutnou ti vnucoval svoji pravdu, o které se domníval, že je jediná, až jsi dostala potřebu se uvolnit a napsat to, co jsi napsala. Já bych spíš volal, kde jste kritikové, ostří Šaldové i ironičtí Černí. Nejen na Písmáku by Vás bylo potřeba. Protože takoví pánové mi zatím vždy dokázali dobře poradit, kterak se orientovat v krajině literární, což mi dnes silně chybí a tak často bloudím v knihovnách či prodejnách knih a přetěžko se rozhoduji, co ze současné tvorby vzít do ruky a později se pokusit zasunout do svého nitra.

No, ten DERO, sory, ale kecy v peci...a celá tadle věc na hovno..kdybyste místo toho šli radši ven, pořádně si zašukali nebo něco, řikám NĚCO, NAPSALI!!!! PODOBNÝ AKADEMICKÝ ŽVÁSTY(DERO)... ....A TADY, MĚ DOKÁŽOU LEDA TAK NASRAT, A MAKČINY TEDA TAKY...

drfauste - a co víme vůbec o rychlosti světla? Myslím, že i tam nejde moc sázet na jistotu :-)

...se vzrušuju,a moje věc, a jináč už to nebude, ok, vy si hrajte na svym pískovišti, já se vám do báboviček stíát nebudu, a kyblíček aji dodám, esi ňákej u nás ve sklepě najdu....a já mám svuj písek (někde) jinde....já sem nechtěl nic pstá, vyzvání to vod Maču Pikču(viz), sopráč.

No...asi Ti rozumím a v podstatě souhlas, i s drfaustem...* víc ze mě asi nikdo nedostane neb se mi nechce číst všechny reakce pod dílkem...a já stejně čtu hlavně srdcem a hlubší kritiky skoro vůbec nepíšu :o)

Jeheheman: nerozumíš mému jazyku? je to čeština.

podle slov asi ano, všechna jsem ve své slovní zásobě našel:o) ale jakožto "něco jako obhajoba" Kritičky je to rozplačitý až k páči:o)

není to žádná "moje" obhajoba, nemám potřebu se před někým obhajovat, přemýšlej v obecnějších konceptech, to je ten klíč. ps: patos je pravda, chci tvou slzu:-)

jj, jenže na to, abych přemýšlel o tématu nepotřebuju žádnou motaninu, kterouž si před tím přečtu, snad jen jako inspiraci k tomuto tématu:o) chápej, jako většina lidí jsem unavenej z práce a vůůůbec se mi nechce věnovat ten typ energie, co je třeba k čtení některých zdejších kryptoveršů, ještě ke čtení kritik, k nimž by toho v ideálním případě nemělo být zapotřebí. naštěstí můj názor není hoden potřeby nějaké tvé obhajoby, tak se tím nemusíš nikterak trápit:o) slza nebude, jdu ven, už mi z toho písmáku třeští hlava:o)

to vše se netýká mě a tématu ovšem, motanino:-)

hm, tak todle teda by "začínajícího autota" ,(znám pár a choděj ke mně vobčas , dám jim přečíst, slibuju)) myslim, znechutilo, a buď by přestal psát, to v horším případě,nebo ti řek, že si na hlavu... nějakej Poeta by se moh potutelně zasmát tomu patosu, s jakým se k němu vobracíš(to já nejsem a nebudu), a člověk, kterej básničky má rád a jen si je čte(to, mysliím, sem), si musí vodplivnout, cože todle je za blábol, tak asi...a těch cizejch slov,...no potěšpámbu...výživný je třeba "autorita delegovaná z pozice značky.."..no a vodstaveček vo tom poslouchání písmenek jak Dáda Patraska... Pasu pasu písmenka, ale hovno z toho. Čus bus in.

máš pravdu, psal jsem to o lauře bushové a týká se to problematiky srážlivosti mleziva tulenních samic:o) už mizim

inlajn:no proti tomu nic, já mám taky básničky ráda a ráda si je čtu, jasně že máš svým způsobem pravdu, já si sice nemyslím, že je to blábol, ale budiž, jenže tady nejde o mě, ale o tu kritiku...jo a mimochodem je dost zajímavý, jak do sebe narážej formy našeho vyjadřování a zdánlivě nějakých světonázorů, ale myslím, že nejdeme nějak radikálně proti sobě - v podstatě o tom to je taky ten blábol, o tom nejvíce. s pozdravem M.

Nečte se mi to lehce. Neučili tě srozumitelnému projevu?

...sem děsnej s těma L´´esprit d´escalier, alébo pééskama a tak, co mě napadne až na schodoch, ale prostě nechápu, pro koho má tenhle tex bejt, pro koho je učenej, A V NOVINÁCH SE TOMU ŘIKÁ "cílová skupina" ...to sem chtěl namatlat, teda : KOMU MŮŽE NĚCO DÁT???

StvN:mrzí mě, že mi moji milí nerozumí

inlajn:ještě nevím...někoho hledám..experiment...dávám se...každej máme jiný způsoby

Nejsem študovanej ve tvém oboru a je pro mě dost těžké tohle číst a snažit se porozumět větám. Natož obsahu. Jsem jednoduchej člověk. Zní to asi jako omluva. Budiž.

ó ká, tvoje wěc...

StvN: tam není nic z oboru, neomlouvej se a snaž se, duše nešťastná technická, ať zvíme, kdo z nás je jednoduchej:-)

Ten styl je z oboru. Přístup k psaní. Vidíš svět moc složitě a teď narážím i na jiné věci, co jsem od tebe četl. To je můj pocit.

ten styl jsem asi já. napsal jsi mi to krásně, děkuju, ok nebudu tě trápit, ale tohle je opravdu zásadní otázka a nikdo si se mnou o tom nechce povídat..doufám, že nejsem nejsložitější kráva pod sluncem:-)zdar!

Můžeš mi stručně říct, o co v příspěvku jde? Abych si s tebou mohl povídat o tak zásadní otázce. Přestože jde o poesii....

respektuj tajemství a nech zrát perspektivy textů ve svém čase! nevypočitatelné chiméry, nedopočítáš, boj se a utíkej, makča je magor...

Já si snad vážně přečtu ještě jednou.

Tak nic. Neurčité pocity. Zaujal mě patent na pravdu a aretace. Cha cha. Fakt netušim, cos tim chtěla říct, jestli ne to, že jsme tady všichni hovada, co nerozumí poesii.

chci aspoň jednoho, který mi porozumí! * je to reflexe vlastního způsobu čtení s kritickým vymezením vůči "objektový kritice" - já a báseň jako něco, co si ošmatlám svýma špinavýma prackama a du vod toho - to sem chtěla říct, že jako není úplně ok.děsíš mě, nesnažila jsem se něco umělecky šmrdlat, prostě jsem si sedla a napsala, co mi tak běželo hlavou...jestli fakt nejsem chabrus na hlavu, ty va...

Podle mě jsi na hlavu.

jsem ke kritice skeptický.. beru ji jako samostatný uměnovědní obor.. něco na hraně pošetilosti :-).. protože se pokouší o téměř němožné.. ale dokáže být krásná.. tato Velmi***** :-)) doufám že jsem tě nenaštval :-))

asi již tomu tak bude.nešťastná to žena.nu, nechme ji ať si řeší co si řeší..ó, vtipkuji, ač drhne mi to kolem koutků, vše je dovoleno, nic není zakázáno...když ty seš zas děsně racionální, s tebou taky není moc prča...tobě ty závitky pracujou pořád ve stejném tempu svých pravidelných otáček za minutu... a bavíme se viď - no není to krásný? je. * :-)

Křivdíš mi a víš proč? Protože mě nečteš.

ale zas se s tebou bavim:-)no já ti děkuju za tu komunikaci, již to je samo o sobě důkazem nad slunce jasnějším, že jsi chlapec zvídavý a magorům otevřený.

Magory přitahuju. A ty konečně přečti, cos slíbila. Nebuď jako slípina.

ano, soudružko..když nám včera nešel proud a pak se zasekly klíče v zámku... :-) přečtu no.

Okej, přečetl jsem si to a zdá se mi, že tomu textu rozumím. Vyzýváš kritiky, aby byli pokornější v přístupu k dílům a když přistupují k dílu jiného, žádáš je, aby zahodili svoje názory, konstrukce a teorii, a ponořili se do básně a zkusili ji prožít. To jenom pro kontrolu, jestli jsem to pochopil trochu správně. Docela jsi dostala sodu za tenhle tvůj text. Dobrý to je. Funguje tento kódový jazyk? Protože, jak jsme se onehdy dohodli, ty jsi na tu zem a já lítám někde nahoře, nepříliš ukotven. Co? :o) *

...jéžiš, moje voblíbenkyně, sorry, splet sem si dveře....

..ještě jednou sorry voe, bejby plís.

nechceš si to přečíst inlajne? stýskalo se mi po tobě o velikonocích aneb nemějme předsudky:-)

jo, pozdějc na tuty....slipuju! Ale trenky nosuju, páč slipy sou hnusný! Vo tom by se tady mělo mluvit! Ano!!!!Jak to, že někerý kluci a chlapi nosej do prdele zaříznutáý slipy, a fuj, jak píše ta kráva Nesvadbová!Bestiář), dokonce "tanga"! To sem naštěstí na vl. voko nikdá nevid'ál a neuviďám..

Dobře napsané. Poslední odstavec si beru obzvlášť k srdci.

tohle je u mě zdařilý příklad špatné kritiky, je nesrozumitelná, nebo bezchybně srozumitelná jen pro autora toto se netýká první věty, která je v pořádku a o které tak aspoň můžu napsat, že s ní nesouhlasím:o)