Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ ničeho nic
Výběr: Print, Sunmoon
13. 04. 2005
10
0
3603
Autor
Carodej
..... a v horských strouhách tuhnoucí krev
pstružího stonu
a těkavé pohledy vůkol, kde kmeny stromů
rezaví do dna...
Zeleným opeřením kapradin prolézal chlad.
Tu otevřelas svoje rány nad ledovou vodou
a krupějná tříšt vpila se do tepla toho,
by v barvoskvoucích duhénkách
rozlila se do všech vlásečnic.
Jaro jalo se svého koníka
patami kupředu hnáti
tam, kde okřívali jíněnci tužeb
našich...
Ze spojení toho pak zrozeno bylo
to, co po léta třímalo
v toužencích lístoví,
v kromobyčejných
lidských snech.
Byla to naše láska...
teda ne že bych na tom bazíroval, ale když už jsi napsala V, tak já ho tedy nevidím:) Každopádně díky sluníčko:)
noooo...já jsem to totiž tak pěkně napsala a nedala...ani ten tip...:o)) jsem já to ale hlava děravá...napravuju a omluvuju se..:o)))
(a neni za co, Pane v černém..:o)) )
wow, Despi...to Ti přeju...
duhénky jsou krásný...
no nic...co víc? t* + v