Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDávivá sebereflexe žvanivé básnířky
Výběr: Print
24. 06. 2005
11
0
3392
Autor
Rowenna
To já vám mluvívám
jako když teče řeka
neregulovaná
a ty mumifikované mrtvolky
uhynulých zvířat
nebudem počítat
prostě se jen tak valím
přes kořeny, mrtvolky, sýrový sendvič
měsíc jak hermelín
se vecpal do housky
přihlouplé země, to já vám někdy mluvívám
jak nádeník, jako podruh, jako kmán
to já vám někdy mlčím
až sama sebe zabiju
to já se někdy ve slovech
rozdrobím, a když se ptám
zdalipak líbí se to vám?
předem už čekám odpověď
k posrání je to, vážená.
no kouzelné...jen mluv a žvaň a mlč...a pak to popisuj, dobře se to čte....-)))*
je to sice k posrání ... jak jsi poeticky plodná :-) ... ale val, val! mně se to líbí :-) t.
vždy mě uklidňuje, když stojím na mostě a zvolna plivu dolů. Možná je to ten živel, ta síla, ta nespoutaná svoboda a možná jenom moje nevychovanost.
Promiň, řeko
zdalipak líbí se to vám?
předem už čekám odpověď- tohle bych já vyměnila za - odpověď nečekám- a to posrání by už bylo zbytečné, tak nějak to cítím, jinak líbilo dost - T