Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVůně zakázaného
12. 08. 2005
19
0
3020
Autor
Trini
...život je jako bonboniéra nikdy nevíš co ochutnáš... F.G.
Občas, když zahledím se
Do nekonečného Já
Zatoužím
Po nedosažitelném
Jako ta malá holka
Co potajnu chodí do kuchyně
A stoupaje si na špičky
Natahuje ruku
By dosáhla
Až tam nahoru
Na tu nejvyšší polici
Kde máma ráno
Ukryla bonboniéru
Snad na příště
Dnes už (jsi) prý měla dost
Ale mámo!
Jak poznat mám
Kolik je dost?
A tak často sedím
S prázdnou bonboniérou na klíně
A na rtech mi ještě voní
Poslední stopy čokolády
A šťastná
Čekám
Na výprask
Lucie_Plocová
18. 08. 2005
Hele, tohle možná není super výtvor, ale mně vyloudil přiblblej úsměv na tváři, takže stopro tip!:)*
První sloku bych tam vůbec mít nemusela, přijde mi to dobré i bez ní, spíš to tak trochu shazuje někam jinam....jinak líbí....*
Čokoládová
12. 08. 2005
mersíí za to že sííí
ne vážně sežrat čokoládu matce je strašnej prohřešek, za to ti ten tip dát nemůžu
Skvělééé,jako většinou když něco napíšeš,dobrej nápad.Nemáš tam jednu bonboriéru ještě pro mě...?
TIP
moc hezká, atmosféra mě zaujala a připomněla dětství - s bratrem jsme s oblibou při zdobení stromečku čokoládovými figurkami, některé nenápadně promáčkli, abychom si je mohli sníst :-)))..... TIP
lidičky moc vám všem děkuji
Darkness: jsem ráda že se usmíváš :))
kassiope: víš ona k tomu patří, protože to má mířit tam někam jinam...
zdjr1976: ne už zbyla jen ta vůně :o)
Eg_Ar_11: jj jelita ... ty už naše děti znají jen na talíři :))))