o dešti

Někdy se zdá   všechno špatně

A ještě hůř-

Mohla přece   slabounce vzdychnout

Jen abych věděl,

že nespí    

Je vzpomínka  

A k čemu?

Když mé dlaně dávno nejsou

Ve stejném časohřmění

Cítit po skořici

Vzpomínáš,ztracená

S červenou rukavicí

 Pěstí  krvavého vína

Kterou se biji     do očí

A vymýšlím si pláč

Jsem chlapec

 Já nebrečím

                     bojuji

                 * * *

                                                 Je právě tolik bolestí

                                                 Kolik  zapomenutého deště  

                                                 Kolik rozcestí

                                                 Na kterých se váhá

                                                 A pak

                                                 Co lásky  nelásky?

                                                 ty po dešti voní

                                                 tebou

                                                            bez tebe