Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seWind Of Loss
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
věřím.. kdyby jen náhodou..zlou náhodou.. pak by už neměl sílu cokoli psát.. I follow the Moskva Down to Gorky Park Listening to the wind of change An August summer night Soldiers passing by Listening to the wind of change The world is closing in Did you ever think That we could be so close, like brothers The future\'s in the air I can feel it everywhere Blowing with the wind of change Take me to the magic of the moment On a glory night Where the children of tomorrow dream away in the wind of change Walking down the street Distant memories Are buried in the past forever I follow the Moskva Down to Gorky Park Listening to the wind of change Take me to the magic of the moment On a glory night Where the children of tomorrow share their dreams With you and me Take me to the magic of the moment On a glory night Where the children of tomorrow dream away in the wind of change The wind of change Blows straight into the face of time Like a stormwind that will ring the freedom bell For peace of mind Let your balalaika sing What my guitar wants to say Take me to the magic of the moment On a glory night Where the children of tomorrow share their dreams With you and me Take me to the magic of the moment On a glory night Where the children of tomorrow dream away in the wind of change -Scorpions; Wind Of Change; Crazy World(1990)
uťali hadovi ocásek a krev letí k černé díře
vymačkali háděti oči a jejich korálky shořely v atmosféře
budu Ti blíže objímaje žulu náhrobků?
bít na dveře které nemají zámků,
je donkichotství. chci si kleknout na hrách,na pohanku
a vychutnat si v koutě se držící plyny
tak pojďte,pojďte se bít větrné mlýny!
„Vzpovídám se z lásky.“
s holemi v pokřivených pažích zpřeráželi i hřiběti holeně
a ono se v bolestech snaží ale nepostavíš se na to co je již jednou zlomené
mé osobní zjevení svatého Jana ožívá když jsi křižována
když se led vydá nahoru po těle kapajícím do sněhu
za štěstí,za něhu? za krásu?
ticho oznámilo konec zápasu jako obvykle - bez nastavení
není vždy krásné co mění a churavění
má k agónii strašně blízko, modli se mnou za moje Štístko
hnisavé krysy rozhrabaly celý vanilkový dort
šeptej „Amarcord.“
„Vzpovídám se z lidství.“
oteklé,znetvořené prsty uřezali jestřábu křídla
a smějí se křečím svalů a pádům ve skoku teď hrdla ještě nevystydla
ještě hodně křiku uslyší andělé přes zavřená okna
jak dusná a špinavá je postranní neděle, jak cizí je vlastní oteklá Tvář
do řádku mého příběhu se písaři vylil kalamář všude tuš a ta se žít,ani dýchat nedá
za každou vteřinu o kterou Tě přežiju běda,běda,běda
v nočních můrách slýchávám dlouhý tón Tvého é-ká-gé a říkám si „Ne, tohle není pravda.“
ale pomocná madla pro turisty v kraji šedi stále postrádají Tvoji ruku
parte píšu si dříve něž odejdu do Francouzké cizinecké legie či k Španělskému pluku.
„Vzpovídám se z Tebe.
a otevřít oči
vstříc okradenému světu
mi je jako hrobaříkům
odsunout kastanětu
ze světluščího hrobu.
vítr co mě kdysi hladil,
dnes bezcitně štípe.
kolik bych asi zaplatil
za krev, kdyby tekla v pípě?
Vzpovídám se ze sebe.“