Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalý konce světa
Výběr: Print, zaki, jenyk, a2a2a, Noe1, jan(ek)
17. 10. 2005
29
1
5020
Autor
Pablo_honey
vše bylo stvořeno
nehybné s chutí Luckies
dost podobné tvým rtům
ale ty tu nejsi tak dál
sbírám tyhle chvíle
až mi ticho z jednoho
dechu rosí sklíčka
k zahořknutí
takhle to prý končívá
že čas krokuje
zeď prostor zeď
a objetí vážit by se dalo
zlatými cihlami s nadějí
hrají si lidé bez kousku
fantazie v těle dnes
sofa pozřelo brejlovce
a úsvit čtyři padesát osm
kruhy kolem očí
zachraň mě zachraň
nikdy jsem netrpěl
sebeúctou teď nevkusně
se tím vychloubám
1 názor
tak ta je plná, pro tohle si sem chodim, zaplňuje ty tmavý místa uvnitř odpověďmi
t.
Pablo_honey
20. 10. 2005Pablo_honey
20. 10. 2005Pablo_honey
19. 10. 2005
Jirko mám radost, až budu mít více času, napíšu víc, zatím jen, že se mi líbí, že tě v ní vidím, že s tebou tak trochu znovu nesouhlasím ( s tebou, ne s básní ), že v každém řádku máš nápad, že dávám t a v atd.
Smetiprach
18. 10. 2005Pablo_honey
18. 10. 2005Smetiprach
18. 10. 2005
ach krásná,čím to, že Tvé věci mají jisté kouzlo ač jsou tak jednoduše a ležérně řečeny, jako by byly velmi naléhavé*
Pablo_honey
17. 10. 2005MALÁ_zelená_ale_MOC_šikovná
17. 10. 2005
a objetí vážit by se dalo
zlatými cihlami s nadějí
hrají si lidé bez kousku
fantazie v těle dnes
sofa pozřelo brejlovce
a úsvit čtyři padesát osm
i když ten časový údaj trochu splývá s z ohraným časem k sebevraždám, líbí se mi tahle pasáž asi nejvíc...lucky taky rád...ale přestal jsem kouřit když jsem si přeložil My iron lung :-)))*