Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýkřik
27. 01. 2006
12
0
2653
Autor
blekota
Křičím
a kopu
do květů a do mlh,
do všech odpadů a sobě do zadku.
Řvu
a trhám si vlasy ,
spletence kořínků krve,
lepkavých žmolků paměti.
Ječím
tisíkrát nevyřčené
do skal s ozvěnou
všem hluchým do spánků
Kvílím,
jak meluzína
v největší tmě noci
stromy polapená.
Skřípu
pískem mezi zuby
v poušti čar života,
jak dveře co zapomněli promazat.
Šeptám:
"šššššššššššš",
tak aby mě neslyšeli:
"šššš co bude dál ššš...."
neni to špatný, ale chtělo by to trochu zapracovat na metonýmiích a metaforách, přes to ale musím tipovat*
Bossman-neskutečně, ale bohužel nebývám z těch uřvaných - leda na papíře - se slzou v oku:o) Dík za *
poslední dobou řvu často, já když něco cejtim tak to musí ze mě ven, dřív jsem to polikal, teď už ne