Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeveriaci syn
17. 02. 2006
17
1
6548
Autor
Háber
Vnímanie citu
sa stráca
Vo vzduchu
škrieka vtáča
poviete mi
že
spieva
neverím
1 názor
Aššurballit
20. 02. 2006
ách, vždycky
mě
dostaneš.
i mrtvé kvítko
bys oživil
jediným svým
Slovem
do jiskřivě barevných
rozměrů
života.
klaním se *
hezká drobnost, hezky popsaný pocit z nějakého smutku, mám rád tyhle drobnosti, snad až na první dva řádky, možná by tam ani nemusely být. Tip
až prídu prvé
jarné dni
aj malým sivým vrabcom uveríš,
že sú najtalentovajší speváci na zemi :-)
Dnes ráno jsem poslouchala kosáka, jak šteloval své "vrzky, vrzky"....srdéčko mi plesalo, nad těmi prvními pokusy nesmělého jara.....
Sarrah, mám presne ten istý zážitok z dnešného rána :-)))
paráda)))
hm, vrabec nie je vtáča?
(oproti takému orlovi ... hm hm hm :-)
Petrusha: Dobre, keby to bolo tak, ako hovoríš, tak napíšem: vo vzduchu škrieka vtáča vrabec...))) už chápeš)))???
neviem, neviem
možno:-)
spýtam sa našich každoročných podnájommíkov
keď si zase u nás upletú hniezdo a nakladú vajíčka
myslím že vtáčia mama si bude tvrdiť svoje
teda že oni spievajú najkrajšie
a to ani nehovorím, keď sa vyliahnu tí malí pankáči
čo bude vyspevovať o svojich mladých
Jarmila Moosová Kuřitková
17. 02. 2006Usmáty_autor
17. 02. 2006Usmáty_autor
17. 02. 2006
usmáty - veď to je normálne, píšem toho hromady, preto to nedávam z ruky hneď, musí ma tá báseň osloviť, moja vlastná, aj spätne. inak ide tam, odkiaľ prišla...
Usmáty_autor
17. 02. 2006
krásné... milé, trochu dojemné, v tom dlouhém čekání na jaro... a nadějné