Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se(modlitba i za nás kteří dosud zřejmě neumíráme)
Výběr: Print
16. 03. 2001
10
0
3990
Autor
hermit
až se jednou otevřou dveře
a v nich bude stát
až nás morfiem budou
kolébat
u bran
ať nejsme sami
ať se naše duše
nahé poznají
až jednou
všechno
bude
končit
ať vletí ptáci
do našeho posledního
klopýtání
ať začiřikají
cinknou podkovou
ať nejsou hnusné
naše nemocniční konce
Amen, kéž by se tak stalo. Už dlouho jsem se nepomodlil, není koho žádat o pomoc, snad jen lidi kolem... Dík. Je to v nás tak zakořeněná potřeba.... Tohle není jen tak lehce nahozené... Píšu ráno ve čtvrt na pět, za chvíli budou ptáci zpívat do ranního kuropění, teď mám strach spíš o život než o smrt, tak trochu jak kdo žil, takovou má smrt, ale v té básni vidím před sebou staré bezmocné uzlíčky v nemocnicích, kterým není dopřáno ani klidného posledního spočinutí doma, skoro všichni staří umírají v nemocnicích..... dokážeme to změnit aspoň pro své rodiče, dokážeme to unést, že už je opravdu konec, budeme mít vedle sebe moudrého lékaře, který nás nebude krmit planými nadějemi a zbytečnými akcemi, které způsobují poslední utrpení...? Máš pravdu, aspoň ty ptáky za oknem, ale jsou moderní nemocnice, kde je neuslyšíš, neuvidíš v betonovém bludišti...
Ale
Já Ti vlítnu ;c) Ne né, to byl vtípek. Moc krásná modlitbička. Připomněls mi mojí prababičku, ta mně učila modlitbičky s ptáčkama.Pípíp.
Amicta_sole
20. 03. 2001
Moc pěkné, ale poslední dvě řádky bych klidně postrádal.
Nicméně tip to je, to zas jo.
ať vletí ptáci
do našeho posledního
klopýtání
... to je krááá sná modlitba...*!
...ať než umřu (jakkoli) tak tady stačím rozdat trochu lásky a změnit tenhle svět o malinko k lepšímu.
Souhlas s Kannazuki.Snad jen, že jen jestli budu umírat v nemocnici, což je dosti nepravděpodobné, tak Vás všechny rád uvidím.