Už nevěřím

Občas přestane věřit každý a někdo tu víru najde hned někomu to chvíli trvá...někdo ji nenajde nikdy... klub...

díky... :)

taky jsem kdysi něvěřil...ale pokaždé zůstala síla to ještě zkusit... klubík......*

:-)**

Vlastne ani nevim jestli sem patri nejaka kritika... ale pro me je to prilis svazane rymem...

Smutné a krásné...,ale myslím, že Tě odejít nenecháme - úsměv :-)*

Zly svet a jeho zrady. Moooooc krasne....

Jsem jenom zklamaný, že neodešel jsem dříve. však víra v lásku nadále u mne dříme.

Taky brzo odejdu...::( napořád...::(!*

Namyslím že je dobré nevěřit na lásku,jen to chce tu lásku v sobě najít

pěkný...souhlasám s rire...

Merle ;o))) ... už jsem se lekl, že jsem básníkem .... ... a s rirem souhlasím, že i smutek se dá prožívat jako něco krásného ... a často to i pomůže ... poznat, pochopit ... a žít. Navíc žádná mince nemá jen jednu stranu ... a je dobré znát je obě, pak víš, jakou má mince cenu. Jen se v tom smutku nesmíš utopit ... a odměřit si přesné dávky není zas tak jednoduché ... i když to víš a snažíš se ... někdy je ho moc, až se zalykáš ... a někdy zase málo ... to Ti pak zbude vyprahlost ... ta je ze všeho nejhorší ... to už máš pocit, že nežiješ ... jen existuješ ... beze smyslu ... a bez času ... Technicky jsi rýmy tentokrát relativně zvládla i podle mého vkusu ... ale ty obrazy mi přijdou poněkud vybledlé ... vzhledem k pocitu, který chceš vyjádřit ... možná proto, že už jsem podobných (nechci a nemohu říci stejných) obratů viděl hodně ... snad pointa se Ti celkem vyvedla ... líbí se mi, jak jsi to zařízla ... bodlo mě to u srdce ... a to asi mělo.

Kytí, básnička je to hezká, i když máš podle mého názoru lepší. rire, pro mne je Písmák pořádně návyková droga! Albi**Reo

rire: vidíš, to bych do tebe neřekl... Já uznávám hodnotu smutku, jeho význam a důležitost... ale přesto nechápu, když ho někdo má rád. Bojím se, že ho mám dost i bez vlastního přičinění, nebo podpory....

Merle:tak to máš pravdu...

Merliku, buuuu, tak to ja asi budu vul :) Mam rad smutek, protoze dava hloubku me radosti. Protoze ji dava smysl. Je to preci spojeni, neni jen smutek a jen radost - je emocni vykyv. Na jednu nebo na druhou stranu, ale to vyhozeni z normalu - to mam rad. Na obe strany. Oboji ma pro mne nesmirnou cenou. Oboji je pro mne inspirace. Ostatne smutek i radost jdou krasne vypestovat - i ustrihnout. Merliku - drogou se cloveku muze stat uplne vsecko (treba Pismacek). Ale nemyslim si, ze by se smutek jako celek dal porovnavat s fyzickou bolesti. Nektere jeho casti ano (deprese, melancholicke stavy), ale jako celek rozhodne ne. Smutek je pro mne krasnym zazitkem neuveritelne propojeny spolu se stestim. A pro Kyticku - vyzivat se jen ve smutku je omezeni, stejne jako hledat pouze stesti. Mnohem lepsi je proste zit a ne prezivat.

Margaretka: tak jako závislák už potřebuje drogu? ne dík... smutek je varujícím mechanismem (stejně jako třeba v tělě bolest), že něco není v pořádku.... Kytička: seber tu co máš, a zkus to... může to být mnohem horší... smutek se ti může začít líbit

Merle: Zatím se v něm nevyžívám...

Díky, Jákobe, kéž bys měl pravdu...nechci uvadat

kyti: já jich pár znám... tak od čeho máš přátele? hned nějakýho přivolej, a smutek se smotej do ruličky a rozkrájej do polívky.... možná bude jen trošku přesolená holky nesmutněte, je to totiž úplně zbytečný...

Snažím se Merlíku, ale je to všechno jen dočasné. Smutek si mě sám najde.

kyti: právě proto musíš ty hledat radost... ta si tě sice taky najde, ale je hloupý na to jen čekat.... mě to můžeš věřit... já čekal dlouho... a úplně zbytečně

Asi už nemám sílu...

musíš ji někde najít ........ a najdeš ji neboj

Merle....ja si nemzslím,že kdo má smutek rád by musel být vůl...třeba ho k živptu potřebuje....nemzslíš???

kyti: pokud jsi básník, pak se to naučíš.... tak hoďně štěstí... BTW: kdo má rád smutek je u mě vůl

Neznám nikoho, kdo by měl rád smutek. Ale někdy toho je na jednu kytičku mnoho

v tohle zlým světe se nedá věřit nikomu a ničemu
a počež až ti bude zase láska podávat levici, rovnou ji bodni mezi žebra ať si taky užije, aspoň jednou, a ne pořád jenom my

Please don´t go! Don´t go! Aj "poeta se smutnou tváří" sa občas prihodí, ale počkaj až sa tá tvár rozveselí. Nabetón!

Píši jenom se smutnou tváří. Neumím psát vesele.

Kytičko...je to moc hezké...je to zvlaštní,ale jsi na tom podobně...taky květina a stale smutná